Luna 10

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Luna 10
Luna orbiter bus.jpg
COSPAR 1966-027A
Katalogové číslo 2126
Start 31. března 1966, 10:46 UTC
Kosmodrom Bajkonur
Nosná raketa Molnija-M
Stav objektu na selenocentrické dráze, již nesledován
Zánik ne
Provozovatel SSSR,
Výrobce SSSR, OKB-1
Druh Program Luna
Hmotnost 1597 kg


Luna 10 první sonda ze Sovětského svazu a Země, která se stala v roce 1966 umělou družicí Měsíce. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1966-027A.[1]


Popis sondy[editovat | editovat zdroj]

Typ E-6S byl vyroben jako všechny Luny od Luny 9 v konstrukčním středisku OKB Lavočkina v Chimki (Moskevská oblast). Základem konstrukce tříose stabilizované sondy byla nádrž s okysličovadlem, pak zásobník paliva a raketový motor. Dále zde byly tři raketové řídící motorky, několik gyroskopů, schránka s řídící elektronikou. Byla zde i vědecká aparatura s řadou přístrojů, jimiž se měřilo infračervené, gama i sluneční záření a plasmy, záření z Měsíce, detektory mikrometeoritů. Dále zde byla vysílací aparatura pro přenos signálů na Zemi.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Po startu[editovat | editovat zdroj]

Start nosné rakety Molnija se sondou byl dopoledne 31. března 1966 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu 195-212 km nad Zemí-(též uváděna jako parkovací).

Během druhého letového dne byl ve vzdálenosti 240 000 km od Země zapnut korekční raketový motor.

Úkol splněn[editovat | editovat zdroj]

Večer 3. dubna byl zapálen znovu brzdící raketový motor v době, kdy sonda prolétala zhruba 1000 km nad povrchem Měsíce. O 20 sekund později se od sondy oddělilo pouzdro s vědeckou aparaturou, zůstalo na oběžné dráze jako mateřská sonda.

Sonda pracovala na oběžné dráze ve výši 350–1007 km nad povrchem Měsíce 56 dní, pak se chemické baterie vybily a přenosy informací na Zem ustaly. Během oněch necelých dvou měsíců vykonala 460 oběhů Měsíce a vyslala 219 radiových relací, zaznamenala na detektoru 198 nárazů mikrometeoritů. Nedodávala žádné snímky, ovšem mimo vědeckých údajů vysílala na Zem 4x Internacionálu.[1] Tím její tvůrci uctili 23. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 235.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]