Sergej Koroljov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sergej Pavlovič Koroljov (rusky: Серге́й Па́влович Королёв) (12. ledna 1907, Žitomir, Ukrajina – 14. ledna 1966 Moskva) byl tvůrcem sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti. Zasloužil se jak o vybudování arzenálu strategických raket, tak o první výrazné úspěchy při dobývání kosmu.
V letech 1950 až 1960, v období vesmírných závodů mezi USA a SSSR, byl vedoucím konstruktérem sovětského raketového výzkumu. Na rozdíl od svého amerického protějšku, Wernhera von Brauna byla jeho klíčová úloha v sovětském vesmírném programu tajená až do jeho smrti v roce 1966. V období práce na vesmírných projektech byl znám jen pod označením „hlavní projektant“.
I když byl vyškolený jako letecký konstruktér, jeho nejsilnější stránkou byly organizační schopnosti a schopnost strategicky plánovat. V roce 1938 se stal obětí stalinských čistek a na 6 let byl odeslán do sibiřského gulagu. Po návratu zpět z tábora měl podlomené zdraví, díky svým rozsáhlým zkušenostem se však stal raketovým konstruktérem a klíčovou osobou ve vývoji balistických střel. Po několika letech se stal vedoucím sovětského vesmírného programu.
Pod jeho dohledem se uskutečnily rané úspěchy vesmírných programů Sputnik, Vostok, Voschod a rakety R-7. Pod jeho vedením začal, v rámci vesmírných závodů s USA, Sovětský svaz pracovat na pilotovaném letu k Měsíci. Ten se však již v SSSR neuskutečnil, neboť Koroljov v roce 1966 nečekaně umírá při chirurgickém zákroku.
V roce 1996 bylo jako pocta slavnému konstruktérovi přejmenováno město Kaliningrad (původně Podlipky) v Moskevské oblasti na město Koroljov.
[editovat] Související články
