Sergej Koroljov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sergej Pavlovič Koroljov (rusky: Серге́й Па́влович Королёв) (12. ledna 1907, Žitomir, Ruské impérium, dnes Ukrajina – 14. ledna 1966 Moskva) byl tvůrcem sovětského raketového programu v civilní i vojenské oblasti. Zasloužil se jak o vybudování arzenálu strategických raket, tak o první výrazné úspěchy při dobývání kosmu.
Obsah |
[editovat] Životopis
[editovat] Mládí
Narodil se v ukrajinském městě Žitomir, resp.Žytomir asi 120 km od Kyjeva. Žil zde s rodiči do svých 9 let až do doby úmrtí otce, pak se spolu s matkou a otčímem odstěhoval do Oděsy. Na tamní letecké základně jako kluk vypomáhal pilotům hydroplánů a za odměnu jej občas svezli. Stavba a studium kluzáků se stala jeho velikou zálibou, v 17 letech dokázal sám první kluzák sestrojit.
Po základní škole se vyučil zedníkem - pokrývačem. V září 1924, tedy ve svých 17 letech, začal se studiem letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě, odtud přešel na Fakultu mechaniky Baumanovy vysoké školy technické v Moskvě a zározeň pracoval v tamním leteckém průmyslu. V únoru 1931 byl promován na leteckého inženýra.
[editovat] První pracovní úspěchy
V letech 1931-1933 byl zakladatelem a vedoucím moskevské skupiny GIRD, která se zaměřila na výzkum reaktivního pohybu. Roku 1931 byl GIRD sloučem s leningradskou skupinou GDL, která byla zaměřena na výzkum dynamiky plynů. Z těchto dvou skupin byl vytvořen Reaktivní výzkumný ústav, kde se stal Koroljov jedním z vedoucích pracovníků. I když byl vyškolený jako letecký konstruktér, jeho nejsilnější stránkou byly organizační schopnosti a schopnost strategicky plánovat.
[editovat] Stalinské čistky
V roce 1938 se stal obětí stalinských čistek a na 10 let byl odeslán do sibiřského gulagu. Odtamtud byl předčasně propuštěn po 6 letech na návrh sovětského konstruktéra raketových motorů Valentina Gluška, který byl v té doby z vězení také propuštěn. Po návratu zpět z tábora měl podlomené zdraví, díky svým rozsáhlým zkušenostem se však stal raketovým konstruktérem a klíčovou osobou ve vývoji balistických střel. Po několika letech se stal vedoucím sovětského vesmírného programu.
[editovat] Hlavní raketový projektant
V letech 1950 až 1960, v období vesmírných závodů mezi USA a SSSR, byl vedoucím konstruktérem sovětského raketového výzkumu. Na rozdíl od svého amerického protějšku, Wernhera von Brauna byla jeho klíčová úloha v sovětském vesmírném programu přísně utajena až do jeho smrti v roce 1966. V období práce na vesmírných projektech byl znám jen pod označením „hlavní projektant“. Pod jeho dohledem se uskutečnily rané úspěchy vesmírných programů Sputnik, Vostok, Voschod a rakety R-7.
Stal se akademikem v Akademii věd SSSR. Pod jeho vedením začal, v rámci vesmírných závodů s USA, Sovětský svaz pracovat na pilotovaném letu k Měsíci. Ten se však již v SSSR neuskutečnil, neboť v roce 1966 nečekaně zemřel při chirurgickém zákroku.
Urna s jeho popelem byla uložena u Kremelské zdi na Rudém náměstí v Moskvě.
[editovat] Pocty
Ještě za doby trvání SSSR byl dvakrát vyznamenán titulem Hrdina socialistické práce, byl laureátem Leninovy ceny.[1].
V roce 1996 bylo jako pocta slavnému konstruktérovi přejmenováno město Kaliningrad (původně Podlipky) v Moskevské oblasti na město Koroljov
V jeho rodném městě dnes funguje museum kosmonautiky s jeho jménem a proti museu je zrenovovaný rodný dům Koroljova.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Pavol Hajla. Žitomirské múzeum Imeni Koroľova. Letectví a kosmonautika, 2006, roč. 82, čís. 9, s. 86-87. ISSN 0024-1156.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Kosmonautika |
[editovat] Externí odkazy
