Tupolev Tu-2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tupolev Tu-2
Určení střední bombardér
Výrobce Tupolev
Šéfkonstruktér A. N. Tupolev
První let 29. ledna 1941
Zařazeno 1942
Charakter vyřazen
Uživatel SSSR
Čína, Bulharsko, Severní Korea, Polsko, Rumunsko, Jugoslávie, Maďarsko
Vyrobeno kusů 2 500

Tupolev Tu-2 byl sovětský střední bombardér vyráběný a používaný během druhé světové války a těsně po ní.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V lednu roku 1941 byl v konstrukční kaceláři A. N. Tupoleva zkonstruován prototyp rychlého středního bombardéru, který dostal označení '''ANT-58''' (ANT – počáteční písmena jména konstruktéra). Jednalo se o velmi zdařilý typ rychlého bombardéru, který se stal jedním z nejlepších svého druhu na bojištích 2. světové války. Stroj byl postupně modernizován, v roce 1941 byly vyrobeny další prototypy ANT-59 s řadovými motory AM-37 a ANT-60 s pokusnými pohonnými jednotkami AŠ-82. Vylepšené letouny začaly přicházet do služby na jaře 1944.

V tomto roce vznikl rovněž jeden prototyp pětimístné dálkové bombardovací verze Tu-2D (ANT-62), poháněný dvouhvězdicovými motory Švecov AŠ-82FN s prodlouženým trupem o 0,62 m a ve dvou prototypech vyrobený Tupolev SDB (ANT-63). Tato dvoumístná verze taktického bombardéru zalétaná 20. května 1944 velmi úzce navazovala na původní projekt ANT-58. První prototyp dostal řadové dvanáctiválce Mikulin AM-39 po 1374 kW s výzbrojí dvou pevných kanónů ŠVAK ráže 20 mm, letovod ovládal pohyblivý kulomet UBT ráže 12,7 mm. Druhý prototyp SDB (Skorostnoj Dněvnoj Bombardirovščik) měl výkonnější motory AM-38F po 1470 kW.

V letech 1946 a 1947 se sériově vyráběla cvičná varianta UTB-2, vyprojektovaná konstrukční skupinou CAGI a vedená Pavlem Osipovičem Suchým. Letoun byl osazen hospodárnějšími sedmiválcovými pohonnými jednotkami AŠ-21. Zadní část trupu a nosná plocha zůstala beze změn, totožná s Tu-2, rekonstrukce trupu spočívala pouze v přepracování přední části s kabinou pro instruktora a pilotního žáka. Veškerá výzbroj byla demontována, pouze ve hřbetním střelišti VUB-68 byl umístěn kulomet UBT ráže 12.7 mm se zásobou 60 nábojů.

Téma dálkového bombardéru na základě Tu-2 se objevilo ještě jednou v podobě prototypu označeného ANT-65 (Tu-2DB) zalétaného 1. července 1946. Stroj měl zabudovány dva kapalinou chlazené dvanáctiválce do V typu Mikulin AM-44 po 1617 kW, vybavené turbokompresory TK-1B.

V roce 1946 vznikly rovněž dálkové a průzkumné verze Tu-2D a Tu-2R s křídlem o rozpětí 22,06 m a další experimentální ANT-67. Tu-2 se vyráběl až do roku 1948, celkem bylo vyrobeno asi 2500 ks všech typů. Bojově se ještě účastnil korejské války.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Tupolev Tu-2
  • Charakteristika: Bombardovací letoun
  • Pohon: 2× čtrnáctiválcový hvězdicový motor Švecov AŠ-82FN
  • Výzbroj: 2 kanóny ŠVAK ráže 20 mm, 3 kulomety ráže 7,62 nebo 12,7 mm, bomby – celkem maximálně až 4000 kg (vnitřní i vnější náklad)
  • Osádka: 4 osoby
  • Rozpětí křídel: 18,86 m
  • Délka: 13,80 m
  • Výška: 4,56 m
  • Plocha křídel: 48,80 m²
  • Vlastní hmotnost: 7474 kg
  • Vzletová hmotnost: 12 380 kg
  • Maximální rychlost: 550 km/h
  • Dostup: 9500 m
  • Dolet: 2100 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Tupolev Tu-2 ve Wikimedia Commons

(anglicky) Kamuflážní schémata letounu Tupolev Tu-2