Anna Andrejevna Achmatovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Andrejevna Achmatovová

Anna Andrejevna Achmatovová, rusky А́нна Андре́евна Ахма́това, vlastním jménem: Anna Andrejevna Gorenková, (23. června greg. / 11. června jul. 1889, Oděsa5. března 1966, Domodědovo) byla významnou ruskou lyrickou básnířkou a překladatelkou.

Život[editovat | editovat zdroj]

Anna Achmatovová se narodila do dobře situované rodiny. Během studií na gymnáziu v Carském Sele ji ovlivnil tehdejší tamní ředitel, básník Innokentij Fjodorovič Anněnskij. Na začátku života prožívala klidné období. Studovala v ruském Petrohradě. Byla členkou básnické skupiny Cech básníků (rusky: Цех поэтов, 1910–1914). V letech 1910–1918 byla manželkou Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova, v roce 1912 se jim narodil syn Lev Nikolajevič Gumiljov (1912–1992), pozdější ruský vědec – historik a etnolog.

Po Říjnové revoluci začala být jako spisovatelka pronásledována a cenzura zakazovala vydávat její díla. Stalinský režim odsoudil jejího manžela k smrti za velezradu a jejího syna k těžkému žaláři. Následoval úplný zákaz psaní, Achmatovová se uzavírá do sebe a začíná psát hlubší díla.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Akhmatova ve Wikimedia Commons Achmatovová je představitelkou modernistického básnického směru, tzv. akméismu. Z počátku psala především milostnou a vlasteneckou lyriku. Následně vytvářela postsymbolické básně a později v návaznosti na dění v zemi tragické lyrické básně o stalinském teroru.

  • Bílé hejno - básně o bělogvardějcích
  • Rekviem - poéma
  • Večer
  • Poéma bez hrdiny
  • Vrcholení luny
  • Modrý večer