Janez Jalen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Janez Jalen
Narození 26. května 1891
Úmrtí 12. dubna 1966 (ve věku 74 let)
Narození 26. května 1891
Úmrtí 12. dubna 1966
Povolání spisovatel, duchovní
Národnost Slovenia Slovinsko
Státní příslušnost Slovinsko - Jugoslávie

Janez Jalen (26. května 1891, Rodine – 12. dubna 1966, Ljubno, Gorenjska) byl slovinský spisovatel a duchovní.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Janez Jalen se narodil do venkovské rodiny. Jeho otec byl muž s velkým rozhledem, který v synovi vzbudil již velmi brzy zájem o krásy přírody. Jalen studoval nejdříve na gymnáziu v Kranji, poté úspěšně vystudoval teologii v Ljubljani. První léta po studiích pracoval v Srednji vasi u Bohinje. Krásy tamější přírody si zamiloval natolik, že se jimi inspiroval při psaní svých pověstí a novel. Během první světové války byl mobilizován do rakouského vojska. Jako vojenský kaplan sloužil v Gradci, přesněji v nedalekém vojenském táboru Lebring. Po válce působil jako duchovní v různých krajích Slovinska (Črnomelj, Stara Loka, Trnovo, Notranje Gorice, Ljubljana). Roku 1933 předčasně odešel do důchodu. Druhou světovou válku přežil v Ljubljani. Po jejím skončení začal opět působit jako duchovní, nejdříve ve městě Grahovo, poté v Ljubni, kde také roku 1966 zemřel. Pochován je ve své rodné vsi.

O životě a spisovatelské dráze autora byla roku 2003 vydána kniha slovinského spisovatele France Pibernika Janez Jalen: življenjska in pisateljska pot.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V počátečním období své spisovatelské činnosti se autor zasvětil především psaní dramat, které líčí život na venkově v časech první světové války. Tak vznikla díla Dom (1923), Srenja (1924) a Bratje (1931). Drama Dom začal psát za svého působení v táboře Lebring, dokončil ho však až po válce. Hry Srenja a Bratje jsou druhým a třetím dílem trilogie vydané pod společným názvem Dom. Později se začal věnovat psaní prózy, která právě tak popisuje těžký život na venkově a nachází se mezi realismem a idealismem. Jeho první pověst Ovčar Marko je pastýřská idyla, jejíž děj se odehrává v horách a lesích v kraji zvaném Gorenjska. Hlavní postavou díla je prostý pastýř, který je sám součástí přírody. Dílo nejprve vycházelo v listu Mladika, o rok později (1929) vyšla kniha. Ta byla roku 1958 vydána jako první část k dílu Vozarji. Další díly vyšly pod názvy Tri zaobljube a Izkopana cesta. Autor měl v úmyslu napsat ještě tři další, předstihla ho ale smrt. Nedokončeny zůstaly také jeho pověsti Povest o zajčku Trmcu a Povest o Triglavu. Další autorovo dílo je příběh o životě lidí obývajících kolové stavby v ljubljanských mokřinách zvaných Barje, Bobri. Tato pověst se skládá ze tří částí - Sam, Rod a Vrh (1942 - 1943).

V díle autora se proplétají osudy hrdinů s děním v přírodě, národními obyčeji a lidskou modrousí. Proto je obzvláště blízko prostým lidem.

Ostatní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Nevesta (drama, 1936)
  • Grobovi (drama, 1936)
  • Lesena peč (drama, 1937)
  • Cvetkova Cilka (pověst, 1939)
  • Previsi (sbírka novel a povídek, 1940)
  • Trop brez zvoncev (pověst, 1941)
  • Ograd (pověst, 1961)
  • Razpotja (pověst, 2003)

Žádné z děl autora zatím nebylo přeloženo do češtiny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janez Jalen na slovinské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]