Siegfried Kracauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Siegfried Kracauer

Siegfried Kracauer (8. února 1889, Frankfurt26. listopadu 1966, New York) byl německo-americký filmový a kulturní teoretik, sociolog, spisovatel a novinář židovského původu. Byl volně napojený na tzv. Frankfurtskou školu sociální kritiky. Jeho nejslavnější prací jsou dějiny německého filmu, jež vyšly pod názvem From Caligari to Hitler: A Psychological History of the German Film roku 1947.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1914 vystudoval architekturu a jako architekt také pracoval do roku 1920. Ke konci první světové války se spřátelil s filozofem Theodorem Adornem, který ho silně ovlivnil. V letech 19221933 byl kulturním redaktorem deníku Frankfurter Zeitung. Po nástupu nacistů roku 1933 uprchl do Paříže, po jejím pádu pak roku 1941 do Spojených států amerických. V letech 19411943 pracoval v Muzeu moderního umění v New Yorku, roku 1947 nicméně vydal knihu From Caligari to Hitler, která z něj učinila čelného filmového kritika a teoretika. Otevřela mu rovněž cestu do akademického prostředí, působil na Kolumbijské univerzitě, kde mimo jiné zkoumal komunistickou propagandu v zemích východního bloku, včetně Československa. Jeho styl filmového teoretizování byl ovšem často shledáván příliš evropským a komplikovaným, jeho přístup byl doceněn z velké části až posmrtně, zejména po anglickém vydání jeho raných německých textů shromážděných v knize Ornament masy.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V knize From Caligari to Hitler: A Psychological History of the German Film Kracauer usiloval o psychologický pohled na filmové umění, využíval přitom obecně psychoanalytického pojmu „kolektivní podvědomí“, a snažil se ukázat, jak v německém populárním - nikoli propagandistickém - filmu od začátku století až do 30. let vystupovaly na povrch kolektivní touhy a fixní ideje, které umožnily rovněž nástup Hitlera k moci.

V knize Theory of Film: The Redemption of Physical Reality z roku 1960 vyslovil názor, že realismus je ústřední funkcí filmu.

V knize Ornament masy, tedy v souboru textů psaných původně v Německu ve 20. a 30. letech, se věnoval analýzám každodenního života v moderní společnosti. Filozoficky zde hodnotí krom filmu fenomény jako moderní tanec, detektivní romány, reklamní plakáty či turismus. Tento přístup byl později doceněn jako průkopnický v sociologii každodennosti či kulturálních studiích ve 2. polovině 20. století.

V knize Die Angestellten z roku 1930 studoval životní styl nižší střední třídy a předpověděl, že tato vykořeněná skupina bude krom masové kultury též snadnou kořistí pro totalitární doktríny, což se potvrdilo po vítězství nacistů ve 30. letech.

Až posmrtně, roku 1977, byl vydán jeho román Georg.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Die Entwicklung der Schmiedekunst in Berlin, Potsdam und einigen Städten der Mark vom 17. (1915)
  • Soziologie als Wissenschaft. Eine erkenntnistheoretische Untersuchung (1922)
  • Ginster (1928)
  • Die Angestellten (1930)
  • Jacques Offenbach und das Paris seiner Zeit (1937)
  • Propaganda and the Nazi War Film (1942)
  • The Conquest of Europe on the Screen. The Nazi Newsreel 1939–1940 (1943)
  • From Caligari to Hitler. A Psychological History of the German Film (1947)
  • Satellite Mentality. Political Attitudes and Propaganda Susceptibilities of Non-Communists in Hungary, Poland and Czechoslovakia (1956)
  • Theory of Film. The Redemption of Physical Reality (1960)
  • Deutschsprachige Ausgabe unter dem Titel: Theorie des Films (1964)
  • Das Ornament der Masse (1963)
  • Straßen in Berlin und anderswo (1964)
  • History. The Last Things Before the Last (1969)
  • Georg (1977)

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny německého filmu: Od Caligariho k Hitlerovi, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1958.
  • Teorie filmu, Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1968.
  • Ornament masy, Praha, Academia 2008.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Olivier Agard: Kracauer, le chiffonnier mélancholique. CNRS Éditions: Paris 2010.
  • Inka Mülder-Bach: Siegfried Kracauer – Grenzgänger zwischen Theorie und Praxis. Metzler: Stuttgart 1985.
  • Frank Grunert, Dorothee Kimmich (eds): Denken durch die Dinge: Siegfried Kracauer im Kontext. Wilhelm Fink Verlag: 2009.
  • Martin Hofmann, Tobias Korta: Siegfried Kracauer – Fragmente einer Archäologie der Moderne. Pro-Universitate Verlag: Sinzheim 1997.
  • Michael Kessler, Thoma Y. Levin: Siegfried Kracauer. Neue Interpretationen. Stauffenburg: Tübingen 1989.
  • Koch, Gertrud. Siegfried Kracauer: An Introduction. Princeton: Princeton University Press, 2000.
  • Reeh, Henrik. Ornaments of the Metropolis: Siegfried Kracauer and Modern Urban Culture. Cambridge, MA: MIT Press, 2005.
  • Von Moltke, Johannes, Gerd Gemünden. Culture in the Anteroom: The Legacies of Siegfried Kracauer. Ann Arbor: University of Michigan Press, 2012.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]