Alois Musil
| Alois Musil | |
Alois Musil – podobenka z cestovního pasu (1914) S laskavým svolením Muzea Vyškovska |
|
| Narození | 30. června 1868 Rychtářov u Vyškova |
|---|---|
| Úmrtí | 12. dubna 1944 (ve věku 75 let) Otryby u Českého Šternberka |
Profesor ThDr. Alois Musil (mezi Araby používal také jméno Músa ar Rueili) (30. června 1868, Rychtářov u Vyškova – 12. dubna 1944, Otryby u Českého Šternberka) byl moravský katolický kněz, orientalista, biblista, cestovatel, etnograf a spisovatel. Je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století.
Obsah |
Život[editovat]
Alois Musil se narodil roku 1868 v Rychtářově u Vyškova jako nejstarší syn v selské rodině. V letech 1887–1891 studoval na Bohoslovecké fakultě v Olomouci. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze a roku 1895 získal doktorát teologie. Jeho snaha o prohloubení teologických studií jej přivedla k zájmu o arabský svět. Proto v letech 1885–1898 studoval na Dominikánské biblické škole v Jeruzalémě a na Jezuitské univerzitě sv. Josefa v Bejrútu. Při svých výzkumech v Jordánsku v okolí skalního města Petry objevil roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými freskami, který postavil umajovský chalífa al-Valíd II., což vzbudilo doslova světovou senzaci (palác je od roku 1985 památkou UNESCO). Své poznatky a objevy z této doby shrnul do svých knih Arabia Petraea (čtyři díly) a Kusejr Amra vydaných německy ve Vídni.
Roku 1902 byl Alois Musil jmenován mimořádným a roku 1904 řádným profesorem na Bohoslovecké fakultě v Olomouci a roku 1909 řádným profesorem na teologické fakultě univerzity ve Vídni. S podporou pražských a vídeňských vědeckých ústavů podnikl v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku, kde prováděl topografický výzkum, studoval předislámské a islámské archeologické památky, etnografii a folklór a vytvořil první použitelné podrobné mapy této oblasti. V severní Arábii žil dlouhodobě u beduínského kmene Rwala a stal se jeho členem pod jménem šejch Músa ar Rueili. Studoval i místní jazyky a protože byl výjimečně nadaný, ovládal kromě klasických i moderních světových jazyků pětatřicet arabských nářečí.
Během první světové války podnikl Alois Musil několik tajných politických misí se špionážním podtextem do arabských provincií Osmanské říše, jež měly získat arabskou podporu Turecku proti Velké Británii a napomoci hospodářskému pronikání Rakouska-Uherska na Blízký východ. Jeho vliv ještě vzrostl po nástupu císaře Karla I. na trůn v listopadu roku 1916, neboť byl zpovědníkem císařovny Zity. Byl zapojen do císařovy iniciativy uzavřít separátní mír, zasadil se o amnestii významných českých politiků Kramáře, Rašína, Klofáče a mnohých českých účastníků vzpoury v boce Kotorské.
Po vyhlášení samostatného Československa se Alois Musil přestěhoval z Vídně do Prahy. Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem na Univerzitě Karlově, kde působil až do roku 1938. Významně se zasloužil o založení Orientálního ústavu v roce 1922 a po vytvoření organizační struktury ústavu a jeho finančního zajištění se v roce 1927 stal jedním z jeho prvních členů. V letech 1923–1924 a 1925–1928 navštívil Musil New York, kde s pomocí Americké geografické společnosti (American Geographical Society) a financí amerického cestovatele a politika Charlese Crana, se kterým ho seznámil prezident Masaryk, publikoval anglicky výsledky svých cest a studií v rozsáhlé šestidílné sérii Oriental Explorations and Studies (Orientální výzkumy a studie).
V letech 1929–1932 vydal Alois Musil zjednodušené verze svých cestopisů v osmi svazcích česky a z podnětu prezidenta Masaryka začal vydávat řadu Dnešní Orient o současném politickém a hospodářském vývoji na Arabském poloostrově, v Etiopii, Iráku, Egyptě, Indii, Íránu a Afghánistánu, Palestině, Sýrii, Libyi, Turecku a Súdánu. Dílo vyšlo v jedenácti svazcích, poslední svazek, věnovaný Francouzské severní Africe, Musil již nedokončil.
Musilova vědecká práce na poli arabistiky dosáhla velkého mezinárodního uznání. Musil byl členem většiny evropských vědeckých společností a roku 1928 mu Americká geografická společnost udělila Zlatou medaili Charlese P. Dalyho a zapsala jej do síně slávy vedle Marca Pola a Livingstona. Velmi záslužná byla jeho snaha o širokou popularizaci svých poznatků zejména pro mládež. Za tímto účelem napsal Musil dvacet dobrodružných knih odehrávajících se v arabském světě, s vysvětlením arabských a islámských tradic.
Alois Musil zemřel roku 1944 v obci Otryby u Českého Šternberka.
Galerie[editovat]
-
Alois Musil, busta na rodném domě v Rychtářově
Dílo[editovat]
Odborné a cestopisné knihy[editovat]
- Starozákonní studie a drobné příspěvky k výkladu Písma svatého, Brno 1902
- Od stvoření do potopy, Praha 1905, biblické univerzitní extenze,
- Arabia Petraea, Vídeň 1907–1908, čtyři díly, popis autorových výzkumů okolí skalního města Petry v Jordánsku.
- Kusejr Amra, Vídeň 1907, kniha o objevu pouštního paláce Kusejr Amra.
- Po stopách událostí Starého zákona, Olomouc 1907, věcné poznámky k učebnici dějin Starého zákona.
- Zur Zeitgeschichte von Arabien, Lipsko a Vídeň 1918,
- Oriental Explorations and Studies (Orientální výzkumy a studie), New York 1926–1928, šest dílů:
- Pod ochanou Núrího,, Praha 1929,
- V posvátném Hedžázu, Praha 1929,
- V zemi královny Zenobie, Praha 1930,
- V biblickém ráji, Praha 1930,
- In the Arabian Desert, Londýn a New York 1931,
- Mezi Šammary,, Praha 1931,
- Za Mrtvým mořem, Praha 1931,
- Tajemná Amra, Praha 1932,
- Dnešní Orient, Praha 1932–1941, jedenáct dílů:
- Poušť a oasa. Nová Arabie, Praha 1934,
- Lev z kmene Judova. Nová Habeš, Praha 1934,
- Mezi Eufratem a Tigridem. Nový Irák, Praha 1935,
- Dar Nilu. Nový Egypt, Praha 1935,
- Pod Himalajemi. Nová Indie, Praha 1936,
- Země Arijců. Nový Iran. Nový Afganistan, Praha 1936,
- Zaslíbená země. Nová Palestina, Praha 1937,
- Od Libanonu k Tigridu. Nová Syrie, Praha 1938,
- Italie v Africe. Nová Libye. Italská východní Afrika, Praha 1939,
- Most do Asie. Nové Turecko, Praha 1940,
- Stará Etiopie, Nový Sudán, Praha 1941.
- Dnešní Orient v politice světové, Praha 1935.
- Křesťanské církve nynějšího Orientu, Olomouc 1939.
Dobrodružné knihy pro mládež[editovat]
- Poprvé v poušti (1932),
- V neznámé zemi (1932),
- V roklích Edomských (1932),
- Mstitel (1933),
- Syn pouště (1933),
- V zakletém zámku (1934),
- Vlastní cestou (1934),
- Na Sinaji (1935),
- Ve stínu křižáckého hradu (1935),
- Měděné doly (1936),
- Na koni a na velbloudu (1936),
- Cedry na Libanonu (1937),
- Skalní město (1937),
- V Negebu (1938),
- Na Hermonu (1939),
- Nový život (1940),
- S kočovníky pouště (1941),
- Křižák (1943),
- Světcův démant (1945),
- Pán Amry (1948).
Literatura[editovat]
- BOROVIČKA, Michael. Velké dějiny zemí Koruny české - Cestovatelství. Praha : Paseka, 2010. 760 s. ISBN 978-80-7432-033-0.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha : Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 465–466.
- KLOBAS, Oldřich. Alois Musil zvaný Músa ar Rueili. Brno : CERM, 2003. 231 s. ISBN 80-7204-275-0.
- MARTÍNEK, Jiří; MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : světoví cestovatelé a mořeplavci. Praha : Libri, 2003. 551 s. ISBN 80-7277-118-3. S. 355–356.
- MIKULKA, Radek. Hledal pravdu v širé poušti. Bude znovuobjeven orientalista Alois Musil?. Historický obzor. červen 1993, roč. 4, čís. 6, s. 139–141. ISSN 1210-6097.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 417.
Externí odkazy[editovat]
- http://kkdvyskov.pcnet.cz/region-a-odkazy/bibliografie-a-musila/Bibliografie A. Musila (knihy a rukopisy)
- Alois Musil na Kdo byl kdo
- Alois Musil na ingemanetu
- M. Štráfeldová: Arabista světového jména Alois Musil zůstává v Česku téměř neznámý
- G. Hánečková: Kněz a šejk Alois Musil
- Akademická společnost Aloise Musila
- Alois Musil - Lev ze kmene Judova
- Alois Musil a Josef Šusta ve vzájemné korespondenci
- Muzeum Vyškovska
- stránka věnovaná A. Musilovi
- (anglicky) Pouštní hrad Qasr Amra
- (anglicky) fotogalerie The Eastern Desert Castles