Mezinárodní letiště Bagdád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mezinárodní letiště Bagdád
Základní informace
StátIrákIrák Irák
Nejbližší městoBagdád (16 km)
Typ letištěcivilní/vojenské
Provozovatelirácká vláda
Kód letiště ICAOORBI
Kód letiště IATABGW
Souřadnice
Letiště Bagdád
Letiště Bagdád
Letiště Bagdád, Irák
Nadmořská výška35 m
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní letiště Bagdád (IATA: BGW, ICAO: ORBI, dříve známé jako Saddámovo mezinárodní letiště, IATA: SDA, ICAO: ORBS, arabsky مطار بغداد الدولي‎), je největší mezinárodní letiště v Iráku. Nachází se na předměstí města asi 16 km západně od jeho centra ve stejnojmenném guvernorátu. Je základnou pro národního leteckého dopravce Iraqi Airways.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hala terminálu IA.

Současné letiště bylo postaveno konsorciem vedeným francouzskou společností Spie Batignolles na základě dohody z roku 1979. Irácko-íránská válka oddálila úplné otevření letiště až na rok 1982. Letiště bylo tehdy otevřeno jako „Saddámovo mezinárodní letiště“, nesoucí jméno tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna.[1]

Většina civilních letů v Bagdádu byla přerušena v roce 1991, když OSN uložila omezení po irácké invazi do Kuvajtu během války v Zálivu. Vzhledem k bezletové zóně mohla společnost Iraqi Airways pokračovat v domácích letech pouze po omezenou dobu. Na mezinárodní úrovni byl Bagdád schopen přijímat občasné charterové lety přepravující léky, pomocné pracovníky a vládní úředníky. Společnost Royal Jordanian Airlines provozovala pravidelné lety z Ammánu do Bagdádu.

V dubnu 2003 vtrhly do Iráku koaliční síly a název letiště se změnil na mezinárodní letiště Bagdád. ICAO kód letiště se následně změnil z ORBS na ORBI; IATA kód z SDA na BGW - ten dříve odkazoval na všechna letiště v Bagdádu a poté na letiště Al Muthana, když byl Saddám ještě u moci.

Civilní kontrola letiště byla v roce 2004 vrácena irácké vládě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Technology Transfer to the Middle East: Summary. [s.l.]: DIANE Publishing, 1984. Dostupné online. ISBN 978-1-4289-2383-6. S. 273. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]