Zhroucený stát

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Za zhroucený stát označujeme takovou zemi, která neplní své základní funkce. Jde tedy o případy, kdy vláda nemá kontrolu nad územím státu, nedokáže zajistit základní potřeby svých občanů nebo o případ, kdy v zemi vůbec žádná centrální moc neexistuje. K takové situaci může dojít v důsledku politického, hospodářského i společenského vývoje. Se zhroucenými státy je spojena řada rizik - počínaje strádáním jejich obyvatel, přes vlny uprchlíků a tím i šíření krize do dalších regionů a konče globálními bezpečnostními riziky.^[1] Proto se mezinárodní organizace snaží adresovat speciální potřeby těchto zemí v rámci programů humanitární pomoci a rozvojové spolupráce.

Kritéria pro určení zhrouceného státu [editovat]

Seznam zhroucených států každoročně publikuje časopis Foreign Policy. Ten vychází ze dvanácti základních indikátorů:

Společenské faktory

Demografický tlak
Masový přesun uprchlíků nebo vnitřně vysídlených osob způsobující komplexní humanitární krizi
Nenávist mezi skupinami obyvatel (Častý výskyt skupiny rozhořčených lidí hledajících mstu nebo paranoidní nálady ve společnosti)
Lidé, kteří jsou trvale na útěku

Ekonomické faktory

Nerovnoměrný ekonomický vývoj různých skupin
Ostrý a tvrdý ekonomický propad

Politické faktory

Kriminalizace a/nebo delegitimizace státu
Postupující úpadek veřejných služeb
Potlačení principů právního státu a široké porušování lidských práv
Bezpečnostní složky operující jako "stát ve státě"
Nástup elitních frakcí
Intervence jiných států nebo externích politických činitelů

Seznam zhroucených států [editovat]

V roce 2008 označil časopis Foreign Policy za nejhorší situaci v těchto dvaceti zemích:

Somálsko (uprchlíci, delegitimizace státu, úpadek veřejných služeb, lidská práva, nekontrolované bezpečnostní složky, elitní frakce, zahraniční intervence)
Súdán (nenávist mezi skupinami obyvatel, delegitimizace státu, lidská práva)
Zimbabwe (lidé na útěku, nerovnoměrný ekonomický vývoj, hospodářský propad)
Čad
Irák (zahraniční intervence)
Demokratická republika Kongo
Afghánistán (zahraniční intervence)
Pobřeží Slonoviny
Pákistán
Středoafrická republika
Guinea
Bangladéš (demografický tlak)
Barma (lidská práva)
Haiti
Severní Korea
Uganda
Etiopie
Libanon
Nigérie
Šrí Lanka