Samohybné dělo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Moderní francouzská samohybná houfnice CAESAR na kolovém podvozku
Moderní německá samohybná houfnice PzH 2000

Samohybné dělo je označení komplet vozidla a děla (či případně podobného zařízení), který je primárně určen pro boj (nepatří sem tedy obrněné transportéry vybavená lehkým dělem, které slouží i pro přepravu pěchoty po bojišti). Samohybná děla se dělí na ta určená pro nepřímou střelbu (samohybné houfnice, podle některých pojetí též raketomety a minomety) a na ta, která jsou určena pro přímou střelbu (stíhače tanků a útočná děla).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První samohybné dělo

První samohybné dělo - Gun Carrier Mark I bylo vyvinuto v roce 1917 ve Velké Británii. Samohybná děla byla dále vyvíjena ve 30. letech 20. století v Německu a Rusku. Potřeba levného, mobilního a účinného prostředku pro palebnou podporu pěchoty byla známa již v době první světové války. Tehdy bylo prakticky nemožné udržet rychlý postup a efektivně ničit ohniska nepřátelského odporu. Pěchota byla kosena dobře maskovanými kulomety a minomety, o prvních tancích nemluvě.

Vzhledem k těmto zkušenostem padlo po první světové válce v Německu mnoho návrhů na konstrukci samohybných děl. Nicméně stát zatížený válečnými reparacemi a diktátem versailleského míru neměl na takový podnik finance ani pravomoce. Proto se němečtí konstruktéři odebrali do Ruska, kde byly vyvíjeny a zkoušeny nové zbraně. Prvotní samohybná děla byla jednoduchou konverzí pásových traktorů. Na ně se lafetoval 37mm kanon nebo minomet. Později vznikala samohybná děla na podvozcích tanků z nichž nejúspěšnější a nejvíce vyráběným typem byl Stug IIIg (Sturmgeschütz III ausführung G) z roku 1943. Tento původně německý stroj sloužil ve výzbroji Egypta a jiných méně vyspělých států ještě dlouho po skončení 2. světové války. Z ruských strojů byl častým typem např. SU-76. Velmi známým se stal také německý stroj Hetzer, který byl zkonstruován na podvozku československého tanku LT-38 a patřil během druhé světové války k nejlepším stíhačům tanků.

Samohybná děla dnes téměř zcela nahradila děla tažená, a zúčastňují prakticky všech válečných konfliktů současnosti.

Samohybná děla a stíhače tanků (Armády České republiky, Československé armády, a ČSLA)[editovat | editovat zdroj]


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Self-propelled artillery ve Wikimedia Commons