Irácké námořnictvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Irácké námořnictvo
Irácký hlídkový člun

Irácký hlídkový člun
Země Irák Irák
Vznik 1937
Nadřazené jednotky Irácké ozbrojené síly
Účast
Války Irácko-íránská válka
Válka v Zálivu
Válka v Iráku

Irácké námořnictvo je jednou ze složek ozbrojených sil Iráku. Přestože od 70. let zaznamenalo určitý rozvoj, během války v Zálivu bylo stále spíše pobřežní silou a prakticky zaniklo. Nyní je organizováno znovu, přičemž jeho jádrem jsou především malá hlídková plavidla. Jeho hlavními úkoly jsou pobřežní obrana a hlídkování.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Od svého vzniku v roce 1937 až do roku 1958 bylo Irácké námořnictvo malou silou, operující zejména na řekách. V roce 1958 v zemi proběhl vojenský převrat, prosovětská revoluční vláda nastolila republiku a iniciovala rozvoj námořnictva. To bylo v následujících letech posilováno především sovětskými plavidly. V letech 1959–1961 získalo dvanáct torpédových člunů třídy P6, které v 70. letech (již po novém převratu Saddáma Husajna) následovalo dvanáct raketových člunů třídy Osa I a II. Mimo to země získala i sovětské minolovky, hlídkové čluny či čtyři výsadkové lodě třídy Polnocny B. V 80. letech se zlepšily vztahy Iráku se Západem a novým hlavním dodavatelem námořnictva se měla stát Itálie. Započala stavba čtyř fregat třídy Lupo, dvou vrtulníkových a čtyř úderných korvet třídy Abdullah ibn Abi Serk a zásobovacího tanketu třídy Stromboli. Invaze do Kuvajtu a následné embargo však zabránily předání plavidel, která poté převážně přebrala jiná námořnictva. Samotné Irácké námořnictvo během války v Zálivu prakticky zaniklo a ve válce v Iráku již nehrálo významnější roli.

Irácká hlídková loď postavená loděnicí Swiftships

Od té doby je námořnictvo budováno znovu, tentokrát s americkou pomocí. Loděnice Swiftships Shipbuilders pro něj postavila celkem dvanáct 35metrových hlídkových člunů vhodných pro operace do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřeží. Plavidla jsou vyzbrojena jedním 30mm kanónem a dosahují rychlosti 30 uzlů. Dodány byly do roku 2013.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Iraqi Navy takes delivery of final patrol boat from US [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-07-15, [cit. 2013-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.  

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Navy of Iraq ve Wikimedia Commons