Jindřich Mladík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Jindřich Mladík na dobové iluminaci
Příbuzenstvo
otec
matka
manželka
syn
Vilém

Jindřich Mladík, angl. Henry the Young King ( 28. února 1155 - 11. června 1183) byl druhým z pěti synů anglického krále Jindřicha II. Plantageneta a jeho manželky Eleonory Akvitánské. Ještě za života svého otce, v roce 1170, byl korunován králem Anglie a v letech 1170-1183 byl králem a spoluvládcem. Vládl však jen formálně, skutečnou moc v zemi držel ve svých rukou i nadále Jindřich II. Právě spory o moc byly příčinou několika ozbrojených konfliktů mezi vojsky obou spoluvladařů.

Obsah

[editovat] Uspěchaná korunovace a její následky

Erb rodu Plantagenetů na iluminaci Matthewa Parise

Na výchovu Jindřicha Mladíka dohlížel arcibiskup z Canterbury Thomas Becket. Po smrti staršího bratra Viléma († 1156) se stal z Jindřicha následník trůnu. Ještě za otcova života byl patnáctiletý Jindřich Mladík 14. června 1170 korunován arcibiskupem z Yorku na krále Anglie. Oficiálně se tak stal otcovým spoluvladařem otce v Anglii a Akvitánii. Reálnou moc v obou zemích si ale "starý" král podržel jen pro sebe a Jindřich Mladík byl spoluvládcem jen formálně. S tímto stavem se mladý král samozřejmě nehodlal smířit a tak již roku 1173 proti svému otci povstal.

Povstalecké vojsko Jindřicha Mladíka se spojilo s francouzským králem Ludvíkem VII., skotským králem Vilémem Lvem a z hrabaty z Flander, z Blois a z Boulogne. Povstání trvalo 18 měsíců a bylo Jindřichem II. potlačeno. Jindřich Mladík porážku uznal, se svým otcem se usmířil, ale ten mu za trest odebral spoluvládu nad Akvitánií. Zajímavostí, spjatou s tímto obdobím je, že v průběhu povstání byl Jindřich Mladík pasován svým nejvěrnějším přítelem, Vilémem le Maréchal, na rytíře. Rytíř Vilém le Maréchal tak povýšil svého pána a krále do rytířského stavu.

[editovat] Manželství

Jindřich byl od roku 1160 zasnoubený s Markétou, dcerou francouzského krále Ludvíka VII. Sňatek proběhl 27. srpna 1172 v katedrále ve Winchesteru. Markéta přinesla svým sňatkem věno v podobě strategicky důležitého hrabství Vexin, které leželo mezi Normandií (která patřila Plantagenetům) a mezi Ile-de-France, výsostným územím francouzských králů. V roce 1177 se Jindřichovi a Markétě narodil syn Vilém, který ale brzy po porodu zemřel. Do té doby spokojené manželství se začalo hroutit. Důvodem byla zřejmě i Markétina neplodnost. V roce 1182 se u dvora začala šířit pomluva, že jeho nejlepší přítel, Vilém le Maréchal, má milenecký poměr s Markétou. Jindřich pomluvám uvěřil a Markétu ode dvora vyhnal zpět do její rodné Francie. Vilém le Maréchal odešel sám.

[editovat] Závěr života

V roce 1180 se Jindřich Mladík opět nepohodl se svým otcem a uprchl do Francie na dvůr krále Ludvíka VII. (téhož roku Ludvík zemřel a na trůnu se dostal následník Filip II. August). V průběhu tohoto dalšího povstání proti otci, Jindřich Mladík 11. července 1183 náhle zemřel na zámku Martel na následky úplavice. U jeho smrtelného lože stál omilostněný Vilém le Maréchal a Jindřich Mladík doufal, že se stačí usmířit i se svým otcem. To se mu však již nepodařilo. Jindřich Mladík byl pochován v katedrále v Rouenu. Dle současníků byla horečka trestem za prodej meče Karla Velikého z kostela v Rocammadouru...[1]

[editovat] Turnajový rytíř

Jindřich Mladík byl za svého života znám jako znamenitý turnajový rytíř a se svou rytířskou družinou, vedenou Vilémem le Maréchalem, nevynechal v letech 1175-1182 snad jediný turnajový zápas ve Francii. Slavné činy Jindřicha Mladíka opěvovali trubadúři a on byl považován za rytíře, který dostál všem rytířským ctnostem.

Slovy Jindřichova souputníka Bertrana de Born

"Ten král nad křesťany, co jsou, čněl krásou ve své mladosti, upřímností i odvahou, byl jak fontána štědrosti..."[1].

[editovat] Reference

  1. a b KOVAŘÍK, Jiří. Meč a kříž. Praha : Mladá fronta, 2005.

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Související články obsahuje
Portál Středověk

V tomto článku je použit překlad textu z článku Henryk Młody Król na polské Wikipedii.