Berengarie Navarrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Berengarie Navarrská
královna Anglie
Kenotaf Berengarie Navarrské (klášter Epau)
Kenotaf Berengarie Navarrské (klášter Epau)
Doba vlády 11911199
Korunovace 12. květen 1191
Narození asi 1165
Úmrtí 23. prosince 1230
Le Mans
Předchůdce Eleonora Akvitánská
Následník Isabela z Angoulême
Manžel(é) Richard I. Lví srdce
Dynastie Jiménezové
Otec Sancho VI. Navarrský
Matka Sancha Kastilská

Berengarie Navarrská (francouzsky Bérangère de Navarre, katalánsky Berenguera de Navarra ; 1165? - 23. prosince 1230 Le Mans) byla anglická královna, manželka Richarda Lví srdce, po jehož boku se zúčastnila třetí křížové výpravy.

Manželství s Richardem[editovat | editovat zdroj]

Berengarie se narodila zřejmě v polovině šedesátých let 12. století jako jedno z posledních dětí z manželství navarrského krále Sancha VI. Moudrého a Sanchi, dcery kastilského krále Alfonse VII. Podnět k manželskému svazku s Richardem Lví srdce dala Richardova energická matka Eleonora, která nechtěla dopustit spříznění s Kapetovci.[pozn. 1] Sňatku předcházelo nevěstino únavné putování za budoucím chotěm z jižní Francie přes Alpy a Lombardii do Pisy. Odtud se plavily obě dámy na Sicílii, kde v Reggiu di Calabria 30. března 1191 došlo k setkání.[1]

Richard Lví srdce totiž stejně jako francouzský král Filip vyslyšel volání křesťanstva na záchranu Jeruzaléma a vydal se na křížovou výpravu. Bylo mu dvaatřicet let a dle současníků byl světlovlasý, prchlivý a přes svůj pokročilý věk dosud nebyl ženatý. Dodnes se zpochybňuje jeho sexuální orientace. Slovy Richardova současníka:

Richardovy zájmy nesměřovaly k manželství...[2]

Královna matka zanechala Berengarii v Mesině a vrátila se zpět do Anglie. Svatba byla prozatím pro právě probíhající postní dobu odložena[3] a navarrská princezna se přidala ke křížové výpravě. Dle kronikáře Richarda z Devizes byla při odjezdu z Messiny zřejmě stále pannou.[4] Společně se svou budoucí švagrovou Johanou, vdovou po sicilském králi Vilémovi se během plavby prozíravě vyhnula hrozícímu zajetí u kyperského města Amathos. 12. května 1191 se provdala v Limassolu za Richarda a vzápětí byla korunována anglickou královnou.[4]

Richard Lví srdce a Berenguela na cestě (středověká iluminace - nikdy spolu na jedné lodi nepluli)

Na počátku června 1191 vyplula výprava z Kypru směrem ke Svaté zemi. Berengarie trávila většinu výpravy po boku švagrové Johany. Levantu obě ženy opustily společně s Damselou, dcerou svrženého kyperského císaře Izáka Komnena 29. září 1192, kdy vypluly směrem k Evropě. Poklidná plavba byla zakončena v Brindisi a pak se vydaly směrem k Římu, kde také zůstaly. Richard takové štěstí neměl, cestu mu zkomplikovala bouře a tak se vydal přes Korfu, Dubrovník a Rakousko, které se mu stalo osudným. Ve vsi Erdberg (dnešní součást Vídně) byl i přes svůj převlek rozpoznán a zajat. V zajetí strávil více než rok.

Manželé se setkali po mnoha peripetiích až 4. dubna 1195 pravděpodobně v Le Mans a usadili se v Thorée.[5]

Královna vdova[editovat | editovat zdroj]

Richard zemřel 6. dubna 1199 za války s místohrabětem z Limoges na následky zranění kuší při obléhání hradu Châlus. Ke zranění došlo 26. března, po lékařském zákroku, kdy se chirurg snažil šíp z páteře vyjmout, začala Richarda sužovat horečka a infekce zkázu dokonala.[6] Stačil včas vyrozumět svou matku, která dlela v klášteře Fontevrault a zemřel jí v náručí.[7] Richardovo srdce bylo pohřbeno v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Rouenu, tělo v opatském kostele ve Fontevraultu a vnitřnosti na hradě Chalus.[7] Manželství zůstalo bezdětné.

Jako vdova žila Berengarie v Chinonu a pak v Le Mans, kde dodnes stojí dům, kde údajně královna vdova přebývala.[8] Zemřela roku 1230 ve věku snad i sedmdesáti let a je pohřbena v cisterciáckém klášteře Epau, který založila roku 1229 a trávila v něm podzim života.[4]

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Richard byl již od roku 1169 snoubencem Adély, dcery Ludvíka VII. Ta však byla všeobecně považována za milenku Richardova otce Jindřicha II.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. OBERMEIER, Siegfried. Richard Lví srdce: král, rytíř, dobrodruh. Praha : Ikar, 1999. ISBN 80-7202-481-7. S. 73.  
  2. BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9. S. 154.  
  3. KRISCHKE, Helena. Richard Lví srdce - mezi legendou a skutečností, Historický obzor 9/10 2007. Praha : Nakladatelství Aleš Skřivan, 2007. S. 194.  
  4. a b c Krischke, str. 196
  5. Obermaier, str. 191
  6. Obermaier, str. 206–207
  7. a b Obermaier, str. 207
  8. Obermaier, str. 222

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRIDGE, Antony. Křížové výpravy. Praha : Academia, 1995. ISBN 80-200-0512-9.  
  • OBERMEIER, Siegfried. Richard Lví srdce: král, rytíř, dobrodruh. Praha : Ikar, 1999. ISBN 80-7202-481-7.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Anglická královna
Předchůdce:
Eleonora Akvitánská
11911199
Berengarie Navarrská
Nástupce:
Isabela z Angoulême