Jiménezové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiménezové
Armas de la Dinastia Jimena de Navarra.svg
Původní znak dynastie a Navarry
Země Navarra, Aragon, Kastilie
Tituly Navarrský král
Aragonský král
Kastilský král
Leónský král
Aragonský hrabě
Kastilský hrabě
Zakladatel Jimeno Pamplonský
Rok založení cca. 905
Konec vlády 1126 - Kastilie
1163 - Aragonie
1234 - Navarra
Poslední vládce Sancho VII.
Současná hlava rod vymřel
Větve rodu

Navarra (primogenitura)
Kastilie (sekundogenitura)

Aragonie (triogenitura)

Dynastie Jiménez (španělsky Dinastía Jimena) nebo jen Jiménezové (občas i Jimenovci) byla vládnoucí dynastie na severu dnešního Španělska, která položila základ právě pro budoucí Španělsko. Dynastie vládla v letech 9051234 v Navarrském království, v letech 9301162 v Aragonském království a v letech 10291126 v Kastilském království.

Zakladatelem této původně baskické dynastie byl pravděpodobně Jimeno Pamplonský, děd navarrských (pamplonských) králů Sancha I. a Garcíi. Někdy je dynastie Jiménez nazývána jako Navarrská dynastie, i když pojem navarrská dynastie může zahrnovat kteroukoliv dynastii co Navarře vládla.

Panovníci z této dynastie[editovat | editovat zdroj]

Navarrští králové[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Navarrské království a Seznam navarrských králů.

Dynastie Jiménez se dostala k moci v Navarrském království, tak že vnuk zakladatele rodu Sancho I. uspořádal s pomocí svého otce koalici okolních vládců proti dosavadní pamplonské (navarrské) vládnoucí dynastii Iñiguez v čele s králem Fortúnem Garcésem (vnuk zakladatele navarrského království). Toto se jim podařilo svrhnout a králem se stal sám Sancho I. čímž započal vládu rodu Jiménezů. Ti ale později sňatkem dcery sesazeného Fortúna a pozdějšího krále Jimena Garcéze svoji vládu legitimizovali.

Mapa držav krále Sanchi III.      Navarrské (pamplonské) království      Aragonské hrabství      Kastilské hrabství      Hrabství Ribagorza a Sobrarbe

Rozkvět Navarrského království a vrchol moci Jiménezské dynastie probíhal za vlády krále Sancha III., který bývá nazýván Sancho Veliký, který byl také aragonským a od roku 1029 i kastilským hrabětem. Proto se také sám prohlásil císařem celého Španělska. Ještě před svou smrtí rozdělil své obrovské území mezi své 3 syny a to tak že: nejstarší ale nelegitimní syn Ramiro získal Aragon jako království, druhorozený García získal Navarrské království a poslední Ferdinand získal jak dědictví po matce od otce Kastilii jako království. Ferdinand později získal také království León s Galicíí a prohlásil se stejně jako jeho otec císařem celého Španělska. Sanchův nejmladší syn Gonzalo získal po otcově smrti hrabství Ribagorza a Sobrarbe (rodokmen rodu s jednotlivými větvemi je v dolní části článku).

Syn Garcíi V., který nastoupil po zavražděném otci Sancho IV. byl v době nástupu teprve čtrnáctiletý. Jeho panování nebylo jednoduché, jelikož už jeho otec válčil s jeho strýcem Ferdinandem Kastilským o pohraniční území. Roku 1068 se Sancho IV. utkal se svými bratranci Sanchem Kastilským a Sanchem Aragonským ve válce tří Sanchů o pohraniční oblasti. Nedlouho poté v roce 1076 byl zavražděn. Navarrské království poté obsadil a byl zvolen krále aragonský král Sancho V. Ramírez, kastilské království získalo natrvalo oblast La Rioja. Téměř na půl století se Navarra dostala pod vládu aragonských králů, z nelegitimní nejstarší linie rodu.

Escudo del Reino de Navarra.svg

V roce 1134 po smrti aragonského a navarrského krále Alfonse I. nastoupil jeho bratr Ramiro II., ten ale nedokázal Navarru udržet a tam se vlády zmocnil legitimní García VI. Obnovitel, prasynovec zavražděného Sancha IV. Jeho potomci (syn Sancho VI. a vnuk Sancho VII.) vládly v Navarře dalších téměř 90 let, ale smrtí Sancha VII. dynastie vymírá v mužské linii (v době kdy už v Kastilii i Aragonu vládnou jiné dynastie) a tak trůn přechází na jeho sestru Blanku, která se vlády ujímá jako regentka za novorozeného syna Theobalda. S nástupem Theobalda na trůn končí vláda Jiménezů a navarrskými králi se stávají dosavadní hrabata ze Champagne.

Aragonští králové, hrabata do 1035[editovat | editovat zdroj]

Armas del soberano de Aragón.svg
Podrobnější informace naleznete v článcích Aragonské království a Seznam aragonských králů.

V roce 922, díky sňatku dědičky Aragonu s králem Navarry připadlo aragonské hrabství navarrskému králi. Poté vládly navarrští králové téměř století současně také jako aragonská hrabata. Až král Sancho III. Navarrský (který byl také hrabě kastilský) dále významně rozšířil území Navarrského (Pamplonského) království a tak ho před svou smrtí rozdělil takto mezi své syny a Aragon obdržel jako království nejmladší syn Ramiro I. Tato nejmladší větev rodu, ale nevládla Aragonu dlouho, protože jeho potomky ve 3.generaci větev vymírá a sňatkem jeho pravnučky Petronily a barcelonského hraběte Ramona Berenguera IV., přechází vláda na jejich syna Alfonse II. z barcelonské dynastie.

Kastilští králové, hrabata do 1035[editovat | editovat zdroj]

Escudo heráldico de Castilla y León.svg
Podrobnější informace naleznete v článcích Kastilské království a Seznam kastilských králů.

Jak postupně slábla závislost kastilského hrabství na Leónu, pojistil moc svého rodu hrabě Sancho výhodnými sňatky svých dcer; Munu Elviru provdal za Sancha Navarrského a Urraku za Bermuda III. Leonského. Když syn Sancha I. Navarrského Garcia II. Sanchez byl po krátké vládě roku 1029 zavražděn, jeho otec král Sancho III. navarrský se zmocnil Kastilie jménem své manželky a udělil ji před svou smrti v roce 1035 jako království udělil svému druhorozenému synovi Ferdinandovi jako dědictví jeho matky. Tím byla odstraněna závislost Kastilie na Leónu. Ferdinand pak v roce 1037, když leónský král Bermudo III. padl v bitvě proti Ferdinandovi I. a nezanechal po sobě dědice, ovládl Ferdinand I. i království León. Následně se jako král Kastilie a Leónu prohlásil císařem celé Hispánie.

Bohužel stejně jako v případě aragonské větve rodu, rod vymřel a posledním kastilským (a leónským) králem byla královna Urraca. Ta si vzala za muže místodržitele galicie Raimunda Burgundského z vedlejší linie burgundské dynastie Anscaridů. Jejich syn kastilský a leónský král Alfons VII. (z dynastie Burgundsko-ivrejské) zdědil po rodičích téměř veškerá území původního království León.

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Jimenez.PNG

Související články[editovat | editovat zdroj]