Nopka (textil)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Nopka je shluk textilních vláken nebo nití. Výraz nopka resp. (častěji) nopek se používá pro několik vzájemně odlišných útvarů.

Nopkové tkaniny (tvíd)

Druhy nopků[editovat | editovat zdroj]

Nopky v přízi[editovat | editovat zdroj]

jsou nežádoucí smotky vláken, které vznikají při přípravě textilních materiálů k předení.

Např. surová bavlna před vyzrňováním neobsahuje téměř žádné nopky, ale v průběhu zpracování je zaznamenán průměrný výskyt na 1 gram: po vyzrňování - 200, po čechrání - 300, po mykání - 50, po česání - 25. V hotové mykané přízi se počítalo (asi do roku 2000) s 500 nopky na 1000 m, později se (vlivem zlepšených metod zpracování) snížil výskyt na 350 a u česané příze se dosáhlo ve stejné době zlepšení ze 100/1000 m na polovinu [1].

(U vlněných česanců se počítá s 5-8 nopky na 20 g) [2].

Nopky v efektní přízi[editovat | editovat zdroj]

Jsou úmyslně tvořená silná místa v přízi, která vznikají přimícháváním vlákenných smotků. Speciálně zhotovené slepence z krátkých, zplstěných vláken obarvených na určitý odstín se přisypávají na mykacím stroji pomocí dávkovacího ústrojí do zpracovávaného materiálu.

Jednoduché nebo skané příze se zapředenými nopky se používají na ruční pletení [3] , jako jednotlivé efektní nitě nebo na tkaniny (např. tvídové) zhotovené kompletně z nopkových přízí.

Někteří odborníci (např. Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon) považují za nopky také shluky vláken, které se tvoří jako zesílená místa v přízi ve zvlášť upraveném průtahovém ústrojí dopřádacího stroje. Těmto se však všeobecně říká plameny.

Nopová vazba pletenin[editovat | editovat zdroj]

Nopky na vlasovém koberci (10 x zvětšeno)

je varianta chytové vazby zátažných pletenin, u které se hromadí chytové kličky a vytváří tak nopkovou strukturu. Známá jsou početná vzorování:

  • např. u jednolícní vazby následují po jednom řádku s očky nejméně tři řádky se střídáním oček a chytových kliček
  • nopový vzor v oboulícní vazbě má po dvou řádcích oček nejméně dva řádky s chytovými kličkami pletenými na druhém jehelním lůžku. (Na snímku vpravo je detail nopového vzoru s převěšovanými očky)

Nopky na vlasových a smyčkových textiliích[editovat | editovat zdroj]

jsou konce nití tvořících vlas a smyčky u sametů a plyšů. Obzvlášť u podlahových krytin se pro tyto útvary používá označení nopky.[4] [5] Jemnost koberců se vyjadřuje obvykle počtem nopků na cm2. Dosud (2015) nejjemnější (hedvábný) nástěnný koberec na světě pocházející z tureckého Herekedostavu 32 x 32 tj. 1024 nopků na cm2 [6].

Odvozené pojmy[editovat | editovat zdroj]

Nopování[editovat | editovat zdroj]

[7] je oprava chyb na hotových dražších (hlavně vlněných) tkaninách

  • odstraňováním nečistot speciální pinzetou
  • štepováním malých dírek
  • vylepšování barevných skvrn nopovacími barvami, tinkturami nebo extrakty

Noppé[editovat | editovat zdroj]

je tkanina s uzlíkovitou strukturou z různých surovin používaná na šatovky [7]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výzkumný ústav bavlnářský o nopkovitosti: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:-8mHM5IdNZoJ:www.vubas.cz/ew/333191dc-7863-4d1b-842e-bda3683f550b-cs+&cd=3&hl=de&ct=clnk&gl=de
  2. Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 483
  3. Nopková příze na ruční pletení: http://dce-runka.mimishop.cz/detail.php?zbozi=1581349
  4. Nopky ve smyčkových tkaninách: http://spisy.upv.cz/Patents/FullDocuments/57/57720.pdf
  5. Nopky v umělém trávníku (německy): http://www.isss.de/ist-ch/Downloads/Various/Studie%20KR%206943.pdf
  6. Homepage firmy Hereke Carpets: http://hereke-carpets.blogspot.de/2011/05/die-feinsten-seidenteppich-unserer-erde.html
  7. a b Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 270

Související stránky[editovat | editovat zdroj]