Přírodní textilní vlákna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Přírodní textilní vlákna jsou materiály z rostlin, živočichů a nerostů upravené pro textilní použití beze změny jejich chemické struktury.

Rozdělení hlavních druhů vláken[editovat | editovat zdroj]

ROSTLINNÁ VLÁKNA Hlavní druhy
Lýková juta, len, konopí, ramie, kenaf
Ze semen bavlna, kapok, kokosové vlákno
Z listů sisal, abaka
ŽIVOČIŠNÁ VLÁKNA Hlavní druhy
Ze srstí ovčí vlna, mohér, lama, alpaka, kašmír
Sekrety hmyzu přírodní hedvábí, plané hedvábí
ANORGANICKÁ VLÁKNA Hlavní druhy
Nerosty azbest, (keramická vlákna)x

x Někteří odborníci řadí např. skleněná nebo čedičová vlákna k přírodním produktům, jiní je považují za chemický výrobek.

Galerie přírodních vláken[editovat | editovat zdroj]

Produkce přírodních vláken v roce 2007[editovat | editovat zdroj]

Tabulka zahrnuje celosvětovou roční produkci 34 milionů tun.[1] Z jednotlivých druhů byla ve statistikách roku 2007 podchycena jen bavlna, ovčí vlna [2], juta [3], len a konopí [4]. Ostatní položky jsou odvozeny ze statistik posledních let. U některých druhů (např. kokosová vlákna nebo přírodní hedvábí) se údaje z různých pramenů od sebe značně liší.

Druh vlákna bavlna
juta len
a konopí
kokosová
vlákna
sisal ostatní
rostl. vlákna
ovčí
vlna
přírod.
hedvábí
ostatní
srsti
azbest.
vlákna
(miliony tun) 26,5 3,2 1,0 0,5 0,3 0,3 1,3 0,5 0,2 0,1

Využití přírodních vláken, odpady[editovat | editovat zdroj]

Jen malá část vláken se zpracovává do netkaných textilií a technických výrobků. Z téměř celé produkce se zhotovují příze, každý druh materiálu buďto jako jediný komponent a nebo ve směsi s jinými přírodními a umělými vlákny.

Na rozdíl od umělých vláken obsahují surová přírodní vlákna poměrně značné množství nežádoucích příměsí, které se musí před vlastním spřádáním odstranit. Například:

  • Ze surové (vyzrněné) bavlny se odstraňuje při výrobě mykané příze 5-10 % a na česanou přízi dalších cca. 20 % příměsí (slupky ze semen, smotky vláken a nejkratší vlákna)
  • Surová (potní) vlna obsahuje 40-50 % příměsí (tuk, pot, úlomky rostlin, exkrementy, bláto), které se oddělují při výrobě mykané příze a v přádelně česaných přízí odpadá dalších 7-15 % krátkých vláken.
  • Ze 100 kg stonků (slámy) z lýkových rostlin se dá vyrobit jen cca. 20 kg příze. Při zpracování odpadá pazdeří, úlomky vláken a prach.
  • U slupek kokosových ořechů se může použít jen asi 1/3 váhového množství jako textilní vlákno, 2/3 jsou dřevina.
  • Všechna vlákna z kokonů bource morušového se nejdříve zbaví asi 25 % klihu (sericin) a z odkliženého materiálu se dá odvinout jen asi 25-30 % jako plněhodnotné hedvábí (gréž), zbytek jsou nestejnoměrná a portrhaná vlákna (na buretové nebo šapové příze).

Ze statistik roku 2007 se dá odvodit, že surový přírodní materiál obsahoval asi 20 % odpadů. Z těch se většina přimíchávala do hrubých přízí (vigoň), do izolačních materiálů (pazdeří), do kosmetických výrobků (vlnní tuk), do kompostů atd. Jen menší část se spaluje nebo je nepoužitelná.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Výroba přírodních vláken 2007 (německy, anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/
  2. Produkce bavlny a vlny 2007 (anglicky): http://www.cirfs.org/frames_04.htm
  3. Produkce juty 2007 (anglicky): http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor
  4. Produkce lnu a konopí 2007 (německy): http://www.nova-institut.de/pdf/08-01-Flachs-Hanf_Buch_Carus_et_al.pdf