Kokosové textilní vlákno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výroba rohoží z kokosového vlákna, Goa, Indie

Kokosové textilní vlákno je textilní surovina získaná z kůry plodů kokosové palmy (Cocos nucifera).

Kokosové vlákno 40 x zvětšené

Vlastnosti a použití vláken[editovat | editovat zdroj]

Z jednoho ořechu (o průměrné váze 300 g) se získává cca 80 g vláken. Tloušťka vláken kolísá mezi 50 a 300 mm (průměr 40 tex), délka vláken bývá 10-30 cm.

Pevnost 10 g/tex, spec. váha 1,25 g/cm³, tažnost 15-25 %, cena vláken 0,20 €/kg, rohoží 0,40 €/kg [1]

Zhruba polovina z dodávaných rozvolněných (ojednocených) kokosových vláken se používá na netextilní výrobky jako jsou výplně k čalounění sedadel a nábytku[2] (např. elancrin), izolace, kartáče atd.

Druhá část se zpracovává na příze k výrobě tkanin, lan, provazů a vázaných koberců.

Z historie[editovat | editovat zdroj]

Kokosové palmy se kultivují už nejméně 4000 let, využití kokosových vláken k výrobě textilií je známé asi od 11. století. S továrním zpracováním kokosových vláken se začalo v indickém Alleppey (stát Kérala) asi v roce 1859 [3], v roce 1964 se ve světě získávalo z kokosových ořechů asi 400 000 tun textilních vláken.

Ve 2. dekádě 21. století vzrostla světová spotřeba kokosových textilních vláken na více než 1 milion tun ročně. Asi 50 % z nich pochází z Indie, 25 % z Vietnamu a 13 % ze Sri Lanky [4]. V těchto státech se textilním (skoro výlučně ručním) zpracováním kokosových vláken zabývá cca 1 milion lidí. Minimální denní mzda v přepočtu na euro obnášela např. v roce 2009 v Indii oficiálně: pro přadleny 1,80, tkalce 2,10, barvíře 3,40-4,80 [5]

Zpracování kokosových ořechů na textilní vlákno[editovat | editovat zdroj]

Při sklizni ořechů (50-100 ořechů na strom ve 12 stupních dozrávání) se rozeznávají dva druhy plodů:

  • zralé s kůrou s hnědými vlákny (asi 85 % světové sklizně), asi 1/3 z nich je „bristle“ (štětina), hrubší a tužší materiál, vhodný zejména na štětiny kartáčů [6]
  • ořechy trhané krátce před dozráním, které dávají bílá, lehce nahnědlá vlákna (15 %), která se skoro výhradně zpracovávají na přízi [7] .

Dřevina oddělená od vláken se exportuje za cca 0,10 €/kg [8]

Česání plodů se speciálním nářadím: až z 250 palem za den

Loupání kůry: Ručně asi ze 150 ořechů za den, strojově cca 400

Máčení kokosové kůry konvenčním způsobem se provádí u vláken ze zralých plodů v čerstvé vodě po dobu cca 6 měsíců, (bílá) kůra z nedozrálých plodů se máčí 8-10 měsíců.

Rozvlákňování máčené kůry se provádí tlučením dřevěnými palicemi. V posledních letech se začaly používat také speciální stroje. Oddělování vláken od dřeviny se dokončuje vypráním zbytků nečistot [9]

Výroba příze[editovat | editovat zdroj]

Na začátku 21. století se např. v Indii vyráběla asi 1/3 přízí ručně, bez jakýchkoliv nástrojů, 65 % na kolovratech a nepatrné množství na předenoskacích strojích (méně než 1 % výrobní kapacity) [10].

Ve Vietnamu a na Sri Lance byly výrobní podmínky podobné [11]

Ručně se dá upříst (Z zákrut), skát (dvojmo) a navíjet do přaden max. 2,5 kg příze za den.

Kolovrat („ratt“) na spřádání kokosových vláken je zařízení s jedním pevným a jedněm otočným kolem, které zpravidla obsluhují tři ženy. Dvě z nich za chodu na vzdálenost asi 10 m zhotovují dvě niti, které se při chodu zpět ke kolovratu spojují a zakrucují. V Indii byla asi 1/3 kolovratů opatřena motorem, který nahrazuje třetí osobu k obsluze. Na zařízení se dá vyrobit 10-15 kg příze za den.

Na předenoskacím stroji („automatic spinning machine“) se vlákna zpracovávají za mokra. Vrstva rozvlákněného materiálu v šířce cca 60 cm prochází dvěma páry protahovacích válců, kde se vlákna urovnávají do jednoho směru a vrstva se pak rozděluje na dva proudy vláken, které se mírně zakrucují a spojují do výsledné příze [12] V závislosti na jemnosti obnáší hodinový výkon stroje cca 5-10 kg. [13]

Vlastnosti a použití příze[editovat | editovat zdroj]

Jemnost příze se zpravidla udává v tzv. runnage tj. v m/kg. Běžně se vyrábí jemnosti 100-330m/kg (3-10 ktex).

Tradiční označení jemnosti je tzv. scorage, které udává počet nití uložených těsně vedle sebe na pruhu o šířce 4,57 cm (běžná scorage je cca 5 až 20) (viz Franck).

Indická norma zaznamenává 23 jakostních tříd kokosové příze, z toho 3 druhy z nemáčených vláken. Norma se však netýká přízí strojově vyrobených (jakostní kriteria pro tyto výrobky nejsou známá).

Ve stejnoměrnosti tloušťky příze připouští norma odchylky až 10 % [14]

Příze se používá zejména tkaní rohožek, sítí, hrubých (matting) a pestře tkaných koberců (např. mourzouk), netkané geotextilie a lana. [15].

Tkaní[editovat | editovat zdroj]

se provádí na začátku 21. století téměř výlučně na ručních stavech (např. v Indii bylo cca 19 000 ručních a 150 mechanických stavů). Příze na tkaniny jsou většinou bělené nebo barvené [16]

Osnovy jsou zpravidla pásově snované, pro některé druhy tkanin se osnovní nitě předkládají na cívkách (viz Franck).

Lana a provaznické výrobky[editovat | editovat zdroj]

z kokosových vláken se splétají ručně. Pro tyto účely se spotřebuje cca 20 % z celkového množství příze.

Galerie kokosových vláken[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vlastnosti kokosového vlákna: http://www.lightweight-structures.com/natural-fibre-composites-from-upholstery-to-structural-components/index.html
  2. http://www.mt-nabytek.cz/slovnik-pojmu/97-kokosove-vlakno.htm
  3. Historie kokosového vlákna (anglicky): http://coirboard.gov.in/aboutcoir.htm
  4. Statistika FAO 2009-2012: http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor
  5. Minimální mzdy v Kerale v roce 2009 http://www.paycheck.in/main/salary/minimumwages/kerala
  6. Vlastnosti a cena bristle vláken: http://apex.trustpass.alibaba.com/product/161328693-103342062/brown_bristle_fiber.html
  7. Průzkum trhu 2009: http://www.ruraldevelopment.info/Pages/JuteandHardFibres.aspx
  8. Stav indického průmyslu kokos. vláken 2008: http://msme.gov.in/Chapter%206-Eng_200708.pdf
  9. Naučné texty „How Products Are Made“ (anglicky): http://www.madehow.com/Volume-6/Coir.html
  10. Produktivita práce v Indii (str. 306): http://www.mgutheses.in/page/titles_view.php?q=T%201044&word
  11. Předenoskací nástroje ve Vietnamu: http://www.vietnamproject.org/
  12. Stručný popis technologie předení kokosových vláken (anglicky): http://www.dap.edu.ph/cshd/unep_biomass/non-energy/NE%20Pdf/Decort&MotorizedRatt_India.pdf
  13. Stroje na zpracování kokosových vláken: http://www.indiamart.com/sri-ram-machine-works/coir-yarn-spinning-machines.html
  14. Indické normy pro výrobky z kokosových vláken: (anglicky): http://coirboard.gov.in/downloads/CONSTRUCTIONALDETAILS.pdf
  15. Použití kokosové příze (anglicky): http://ecocoirworld.com/coiryarn.php
  16. Barvení vláken a příze (anglicky): http://www.coirkerala.com/coirbleaching.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Franck: Bast and other plant fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 978-1855736849, str. 274-312
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 213-214
  • Hofer: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt am Main 1997, ISBN 3-87150-518-8, Band 1, str. 466