Textilní síť

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Síť je průhledná plošná textilie s vazbou z pravidelných otvorů.

Zaměření článku[editovat | editovat zdroj]

Následující článek se zabývá jak výrobky používanými pro technické účely (rybářská, tenisová, ochranná síť a pod.), tak i síťovými textiliemi pro oděvní a bytové účely (např. petinet, bobinet, markyzet, filet a pod.).

Článek nepojednává o sítích vyrobených textilní technikou (např. tkaním, pletením) z netextilních materiálů (viz článek Kovová vlákna).

Z historie sítí[editovat | editovat zdroj]

Zhotovování sítí patří k nejstarším rukodělným technikám (viz snímek zbytku sítě z mladší doby kamenné).

První stroje na vázání (uzlování) sítí se objevily na přelomu 18. a 19. století. Z tohoto období se zachoval např. nákres Jacquardova aparátu z roku 1804 (nákres v galerii snímků). V průběhu 19. a 20 století se sítě začaly vyrábět také na tkacích, pletacích a jiných textilních strojích. Z těch vynikla zejména výroba na pletacích rašlových strojích vysokou produktivitou a možnostmi použití pro mnoho druhů síťovin, proto se asi od poloviny 20. století vyrábí většina sítí touto technikou.

Ručně zhotovené sítě[editovat | editovat zdroj]

U ruční výroby sítí uzlováním se často rozlišují dvě techniky:[1]

Síťování (angl.: netting), kde se tvoří oka a uzly z jedné niti, která prochází celou sítí. K práci se používá síťovací jehla (snímek v Galerii) a pomocné dřívko, nitě z přírodních nebo umělých vláken skané nebo spletené do provazů.

Vázání (angl. knitting) se liší od síťování tím, že se spolu zauzluje řada nití nebo provazů vedle sebe. Sítě se dají zhotovovat z velkého množství různých druhů uzlů (liščí, hadí, pythonový atd.), pro tvar (čtvercový, obdélníkový trojúhelníkový) a velikost ok existuje mnoho možností.[2]

Použití: původně hlavně na rybářské sítě, v současné době jako hobby

Ručně háčkované sítě tvoří často část háčkovaných vzorů menších deček, záclonek a pod. Háčkování se většinou provozuje jako hobby, výrobky jsou jen ojediněle nabízeny k prodeji.

Strojová výroba sítí[editovat | editovat zdroj]

Vázací (uzlovací) stroje[editovat | editovat zdroj]

Vázací stroj spojuje uzly osnovní a útkové niti. Ke každé osnovní niti je přiřazen jeden útek, se kterým tvoří při každé otáčce stroje jednoduchý nebo dvojitý uzel. Uzlem se svazují dvě sousední niti dohromady a tak vznikají po celé šířce stroje většinou čtvercová oka (otvory).[3] Z posledních let jsou známé jen vázací stroje čínské a japonské výroby. Dají se na nich vyrábět sítě s šířkou maximálně 800 ok o velikosti 10-300 mm.[4]

Sítě se dají použít pro rybářství, sportovní účely, v zemědělství aj.[5]

Tkané síťoviny[editovat | editovat zdroj]

Síťoviny se dají na tkacích strojích vyrábět jen v perlinkové vazbě. Osnova je s útkem provázána tak, že vždy dvě osnovní nitě se svinují ve vzájemném protisměru do spirály, ve které svírají jednotlivé útky a tak je zajišťují proti posuvu. Tkanina pak sestává z pravidelných čtvercových nebo obdélníkových otvorů.

K běžným tkaným síťovinám patří různé druhy záclonovin[6] (některé tyly, markyzety, voály, etamíny a pod.) (Podobné výrobky jako tkané mikrosítě na katalyzátory z platinových vláken[7] se nedají považovat za textilie).

Paličkovaná síť[editovat | editovat zdroj]

Strojově paličkované sítě se dají vyrábět na bobinetových strojích. Síť zde vzniká ovíjením osnovních nití dvěma útky. Bobinetové stroje se v posledních letech používají jen k malosériové výrobě speciálně vzorovaných a technických síťovin.

Strojově háčkované sítě[editovat | editovat zdroj]

se zhotovují na galonových strojích. Stroje jsou konstruovány k výrobě háčkovaných stuh a podobného úzkého zboží. S pomocí vzorovacího zařízení je možné na stroji vytvářet síťové struktury, které se používají zejména na lemování stuh.

Sítě ze zátažných pletenin[editovat | editovat zdroj]

se vyrábí na maloprůměrových okrouhlých strojích. Síťové vzory se uplatňují zejména na dámských punčochách, bandážích a obvazových materiálech.

Sítě z osnovních pletacích strojů[editovat | editovat zdroj]

Množství síťovin vyráběných touto pletařskou technologií v současné době daleko převyšuje ostatní druhy sítí.

Na rašlových osnovních strojích se k tomu účelu dají zpracovávat příze ze všech známých druhů rostlinných a syntetických textilních vláken skané nebo spletené do provazců a příze z fóliových pásků.

Stroje jsou vybaveny jedním nebo dvěma jehelními lůžky a až 6 kladecími přístroji.[8] Některé druhy sítí se vyrábí na rašlech se zařízením na zanášení útku[9] a sítě z fóliových přízí pochází zpravidla od agregátů, na kterých je spojeno stříhání a dloužení fólií s pletacím strojem.[10]

Síťová struktura pleteniny vzniká tak, že se okraje otvorů tvoří ze sloupců oček, nejčastěji v řetízkové nebo trikotové vazbě. Otvory se spojují navzájem uzly nebo u tzv. bezuzlových sítí několikamilimetrovým spletením dvou sousedních sloupců.

Použití rašlových sítí je velmi mnohostranné.

Moderní pletací stroje jsou obvykle specializované na několik málo druhů sítí. K nejčastěji vyráběným patří sítě

  • rybářské (většinou uzlované)
  • sportovní, ochranné (bezuzlové)
  • geosítě, podklady na lamináty, záclonoviny, obvazový materiál (osnovní pletenina s útkem)
  • obaly pro zemědělské a průmyslové produkty (sítě z fóliových přízí)

Galerie sítí[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9
  • Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dvě techniky výroby sítí (anglicky): http://www.ropeworks.biz/archive/net-1.html
  2. Návod na zhotovování sítě: http://gord.gringo.cz/Uzly/index.html?Text=ZU-Sitovani.html
  3. Funkce vázacího stroje (německy):http://www.enzyklo.de/Begriff/maschinengeknotetes%20Neztztuch
  4. Čínský stroj na vázání rybářských sítí (anglicky): http://www.victormac.com/product/271-fishing-net-machine-cta-7ec3/
  5. Použití sítí z vázacích strojů (německy): http://www.kremmin.net/index.php5
  6. Tkané záclonoviny:http://www.spinnwebe.de/frameset.php?target=laden/gardinen.html
  7. Tkané sítě na katalyzátory z platiny (německy): http://customized-precious-metals-components.de/de/technologies/gauze_production/weaving/abl_ngen_14.aspx
  8. Výroba sítí na rašlech (německy): http://www.karlmayer.ch/internet/docs/Sonderdruck_NetTextiles_dt_0709.pdf
  9. Zařízení na zanášení útku na osnovních pletacích strojích (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/958.jsp
  10. Agregát na výrobu sítí z foliových přízí (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/3211.jsp;jsessionid=312DD5D4D036D2719C328262142E11BF.kamosprod2