Osnova (textil)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma osnovy (1) se zatkávaným útkem (2)

Osnova je soustava rovnoběžně uložených nití, do které se zanáší útek nebo se zpracovává splétáním osnovních nití mezi sebou.

Cívečnice z první poloviny 20. století

Materiál[editovat | editovat zdroj]

Velká část osnovních přízí se musí skát, aby dosáhla určitou pevnost a stejnoměrnost, protože osnova je při tkaní značně namáhána na tah. Například u osnov z čisté vlny je skaní naprosto nezbytné.

Vedení osnovy do nitěnek tkacího stroje

Staplové příze pro pletařské osnovy se zpravidla při soukání parafinují.

Snování[editovat | editovat zdroj]

Při snování se odvíjí příze z cívečnice, což jsou rámy s 200-800 cívkami. Jednotlivé nitě prochází hřebenem a tím se z nich vytvoří pás, který se navíjí na snovací vál. Šířka pásu je dána rozměry hřebene, ty jsou přizpůsobeny použití osnovy.

Tkací stroje mají nejčastěji pracovní šíři 145 cm. Těmto se předkládá osnova (snímek vpravo) obsahující až 10.000 nití, které se nedají naráz odvinout z cívečnice, proto se musí příze z několika snovacích válů družit dohromady. To se dá provádět válovým nebo pásovým snováním:

Válové snování (šlichtované osnovy)[editovat | editovat zdroj]

Osnovy ze staplových přízí určené ke tkaní se zpravidla musí šlichtovat. Nánosem šlichty se podstatně zvýší odolnost osnovních nití při zpracování na tkacím stroji. Zvýší se jejich pevnost a hladkost (odstávající vlákna se přilepí k jádru nití).

Celkový počet osnovních nití určených ke šlichtování se rozdělí na 4-12 snovacích válů, na které se jednotlivé části navíjí v šířce do cca. 200 cm. Na šlichtovacím stroji se nitě odvíjí ze všech válů současně a po průchodu šlichtovací lázní sdruží a navíjí na osnovní vál.[1]

Pásové snování[editovat | editovat zdroj]

Tento způsob snování je vhodný pro krátké osnovy a materiály, které se zpravidla nešlichtují, záleží na povaze materiálu a tomu se také musí přizpůsobit snovací rychlost. U multifilu z nekonečných vláken je doporučováno snížení rychlosti při snování dle toho jak je tvarován. U vlny a jiných staplových materiálů mluvíme o přízi, pozor na terminologii u chemických a přírodních materiálů!

Osnovní nitě se zde seřazují do užších, hustějších pásů, které se postupně navíjí na snovací buben tak, že konce všech (cca 10-15) pásů se pak kladou vedle sebe a společně navíjí na tkací vál.

V případě, že se musí šlichtovat, předkládá se většinou snovací buben šlichtovacímu stroji a převíjení na osnovní vál se spojuje se šlichtováním.

Dílové snovadlo z roku 1937

Dílové snování[editovat | editovat zdroj]

Osnovy na pleteniny a proplétané (netkané) textilie se také nešlichtují, bývají 4-5 x řidší než osnovy tkalcovské. Pletacím strojům se osnova obvykle předkládá na 4-8 kotoučových cívkách (cca. 50-100 cm dlouhých) uložených vedle sebe na společnou osu. Osnovní nitě se na cívky navíjí v plné šíři přímo z cívečnice.

Tkaní a pletení z cívečnice[editovat | editovat zdroj]

Osnovní nitě na pneumatikové kordy[2], na některé druhy stuh, ručně tkaných rohožek a na rašlech se žakárovým ústrojím se odvíjí z cívečnice přímo do tkacího (nebo pletacího) stroje.

Barvení osnovních nití[editovat | editovat zdroj]

Většina osnov je z režněbílých přízí. Výjimky:

- Tkaniny a pleteniny podélně barevně pruhované – s jednotlivými barevnými nitěmi nebo barvení na dílčích válech (před šlichtováním)

- Blue denim – barvení celé osnovy v pásech

Textilie zhotovené ze dvou a více osnov (nad sebou)[editovat | editovat zdroj]

Plyšové tkaniny, seersucker, dutinné a některé technické tkaniny (popruhy), rašlové pleteniny

Strojní navazování v polovině 20. století (250 uzlů za minutu)

Navádění a navazování osnov[editovat | editovat zdroj]

Před koncem zpracování osnovy se musí navázat jednotlivé nitě nového válu na dobíhající konce. Provádí se to navazovacími stroji (rychlostí až 600 uzlů za minutu).

Osnovní nitě prochází při tkaní lamelami osnovní zarážky (kontrola přetrhu), očky nitěnek (vazba tkaniny) a zuby paprsku (příraz útku k hotové tkanině).

Ruční navádění osnovních nití do brda tkacího stroje

Jestliže se změní u nové osnovy vazba tkaniny, musí se všechny nitě do stroje znovu navádět. Strojní navádění jedné osnovy do lamel a nitěnek (současně) trvá asi hodinu. Další cca. půl hodiny je zapotřebí k navedení nití do paprsku.[3]

Osnovní nitě na pletacích strojích se navádí ručně (do hřebenů a kladecích jehel).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981), str. 618-637
  • Kolektiv autorů: Maschentechnik (Arbeitgeberkreis Gesamttextil, Frankfurt/Main 1979)
  • Křivánková, Dostálová: Základy textilní a oděvní výroby

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.karlmayer.com/internet/de/textilmaschinen/269.jsp
  2. http://www.lindauerdornier.com/german/menu/procduct/i_webmaschinen.htm
  3. http://www.knotex.de/cms/front_content.php?idcat=58

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo osnova ve Wikislovníku