Bavlna Giza
Giza je egyptská bavlna vypěstovaná křížením různých odrůd bavlníku Gossypium barbadense.
Z historie[editovat | editovat zdroj]
Za začátek systematického pěstování bavlny v Egyptě je považován rok 1825, kdy došlo ke křížení americké Sea Island s egyptským stromovým bavlníkem Jumel. V roce 1860 byla vypěstována Ashmouni, první druh na bázi Gossypium barbadense a z následujících druhů Sakel a Karnak vznikla v roce 1922 Giza jako kříženec z Ashmouni a Sakel. Jméno Giza (např. v roce 1950 s podílem na sklizni 30 %) se pak používalo pro všechny další křížence, takže v 21. století zůstala v Egyptě Giza jako jediný systematicky pěstovaný druh bavlny, jejíž odrůdy se rozlišují chronologicky přiřazeným číslem (poslední známý kříženec je Giza 96). Starší druhy, jako Ashmouni, Karnak [1] nebo Menoufi [2], v roce 1950 s podílem 70 % na egyptských bavlnách, se objevují na trhu jen sporadicky v nepatrných množstvích.[3]
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
V roce 2012 se v úředních statistikách o prodeji udávaly 2 odrůdy Gizy se staplovou délkou nad 35 mm (ELS) a 3 odrůdy s délkou cca 28–35 mm (LS). Vedle fyzikálních vlastností uvedených v tabulce se Giza vyznačuje žlutavou až krémovou barvou, hedvábným leskem, vysokou stejnoměrností v délce a pevnosti vláken, tažností 5-6 %, nízkým obsahem nečistot 3,5-5 % (ruční sklizeň).[4].
| Vlastnosti: | G45 | G70 | G88 | G86 | G90 | G96 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Stapl. délka (mm) | 36,0 | 35,1 | 35,4 | 32,4 | 28,7 | 36,5 |
| Jemnost (dtex) | 1,18 | 1,65 | 1,61 | 1,73 | 1,57 | 1,54 |
| Pevnost (g/tex) | 44,3 | 44,1 | 45,1 | 43,9 | 34,0 | 42,5 |
| Původ (křížení)[5] | G28 x G7 | G59 x G51 | G77 x G45 | G75 x G81 | ? | (G84/G70 x G51b) x S62 |
Giza 96 byla vyvinuta v období 2018 / 2019 (S62 je odrůda bavlny Pima)[6]
Nejkvalitnější bavlna Giza 45 se ve výrobní statistice neuvádí. Podle italského odběratele této suroviny obnášel v roce 2013 podíl na celkové egyptské sklizni 0,4% [7].
Sklizeň egyptské bavlny[editovat | editovat zdroj]
Podle oficiální statistiky bylo v období 2011/2012 sklizeno 185 224 tun,[8] z toho:
| Vyzrněná bavlna (lint) | t / rok | kg / ha |
|---|---|---|
| Giza 88 | 37 000 | 900 |
| Giza 92 | 310 | 750 |
| Bavlna ELS | 37 310 | 899 |
| Giza 86 | 131 202 | 830 |
| Giza 80 | 4 685 | 800 |
| Giza 90 | 12 027 | 800 |
| Bavlna LS | 147 914 | 827 |
| Giza celkem | 185 224 | 842 |
Giza se staplovou délkou nad 35 mm (Extra Long Staple, ELS) se podílí na celosvětové sklizni těchto druhů bavlny cca 7 %.
V říjnu 2019 dosáhla na burze v Brémách cena Gizy 88 2,47 €/kg, srovnatelná bavlna Pima (z USA) 2,65 €/kg.[9]
Použití[editovat | editovat zdroj]
V 1. dekádě 21. století patřily k největším odběratelům Gizy přádelny v Indii, Itálii a Jižní Koreji (cca 40 % podílu na exportu).
Nejjemnější Giza se dá vypřádat až do jemnosti 5 tex [10]. Příze, převážně česané, se používají především na dražší košiloviny,[11] lůžkoviny, froté apod.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zpráva o bavlně Karnak z roku 2012 (anglicky): http://www.filmar.it/EN/collezioni-filati/karnak-menoufi Archivováno 15. 9. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Ponožky z bavlny Menoufi v roce 2014: http://www.gmsocks.com/product/91/100-egyptian-karnak-menoufi-cotton-socks Archivováno 11. 9. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Egyptian Cotton Production [online]. Central Institute of Cotton Research, 2007-12-15 datum přístupu = 2019-10-20 [cit. 2014-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-11. (anglicky)
- ↑ Zpráva“ Comparison between some Egyptian and Syrian cotton“: http://www.egyptcotton-catgo.org/files/%D9%85%D8%A4%D8%AA%D9%85%D8%B1%20%D9%83%D9%84%D9%8A%D8%A9%20%D8%A7%D9%84%D8%B2%D8%B1%D8%A7%D8%B9%D8%A9/25Nassar,.docx Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Genetic relationship of cotton [online]. African Journal of Biotechnology, 2013-07-24 datum přístupu = 2019-10-20. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Response of Egyptian Cotton Giza 96 [online]. Research Gate, 2022-02-24 [cit. 2023-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-25. (anglicky)
- ↑ Zpráva italského výrobce textilií z roku 2014: http://www.filmar.it/EN/know-how/cotone-egitto Archivováno 11. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Oficiální údaje o sklizni egyptské bavlny 2011/2012: http://www.icac.org/meetings/plenary/70_buenos_aires/documents/country_reports/e_egypt.pdf Archivováno 19. 11. 2011 na Wayback Machine.
- ↑ Averige Prices CIF Bremen [online]. Bremen Cotton Exchange, 2019-10-23 datum přístupu = 2019-10-23. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Giza u českého výrobce příze: http://www.velveta.cz/page.php?p=prize Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ The Best Egyptian Cotton Shirts [online]. Philippe Perzi, 2013-08-13 [cit. 2014-02-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-14. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 100-102
- Smith/Cothren: COTTON Origin, History, Technology and Production, Wiley & Sons 1999, ISBN 0-471-18045-9, str. 159
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 277