Paličkování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruční paličkování

Paličkování (angl.: braiding, něm.: Klöppeln) je způsob spojování většího počtu (4-800) nití vzájemným překřížením a stáčením. Paličkování se provádí jako ruční práce nebo na speciálních strojích, jeho účelem je zhotovení plošné průhledné textilie - krajky. [1]

Ruční paličkování[editovat | editovat zdroj]

Nářadí, pomůcky a zpracovávaný materiál[editovat | editovat zdroj]

Většinou se zpracovává skaná bavlněná příze v jemnosti cca 20-50 tex, zčásti i barvená, v menší míře se používají také lněné nebo hedvábné příze.

Příze je navinuta na paličky různých tvarů a velikostí, jednotlivé nitě jsou zachyceny špendlíky zapíchnutými v polštáři (herduli). Na herduli je upevněn také podvinek tj. papír s nákresem předlohy, podle které se zhotovuje vazba krajky.

Nezbytná pracovní pomůcka jsou háčky různých jemností, kterými se ovládají (“házejí”) nitě při vlastním paličkování. (Domanjová str. 12-23)

Základní prvky techniky paličkování

Technika paličkování[editovat | editovat zdroj]

K základním prvkům vazební techniky se obvykle počítá (viz nákresy vpravo): [2]

kroucení (1) – přehazování pravé nitě přes levou (v jednom páru)

křížení (2) - přehazování levé nitě přes pravou (ve dvou párech)

polohod (3) – současné kroucení a křížení (ve dvou párech)

hod (4) – spojení dvou polohodů

Z těchto prvků se dá tvořit velký počet vazebních kombinací a efektů. Ke známým vazbám patří např. plátno, řetízek [3], síť, dírková vazba.

Vazba dává paličkovanému výrobku základní strukturu, která je obvykle doplněna různými efekty jako jsou pikotky, pavoučky, vločky, obtahovačky (rámečky ze silnější niti) a pod. (Schöner str. 54-73)

Druhy ručně paličkovaných krajek[editovat | editovat zdroj]

Technika paličkování se vyvinula v 16. století, kdy se začala vyrábět v Itálii, v Nizozemí a ve Španělsku. Jednotlivé druhy a varianty dostávaly nejčastěji jméno podle místa nebo regionu, ve kterém se začaly vyrábět a označení jim zůstalo i když se výroba přesunula jinam a nebo se jen (třeba amatérsky) napodobovaly.

K nejznámějším jménům patří: Point d'Angleterre (1), bruselská (2) (3), mechelenská (4), anglická (5), chantilly (6), valencienská (7) (8), florentská, španělská, vamberecká, torchonská (10), cluny aj.

Originály těchto druhů se v 21. století najdou jen v muzeích. Ruční paličkování se asi od začátku 20. století zachovalo jen jako umělecké řemeslo a napodobeniny klasických vzorů se zhotovují amatérsky ve volném čase. [4]

V České republice jsou v 21. století v tomto oboru významnou událostí každoroční Bienale české krajky ve Vamberku, kde se vystavuje a hodnotí 30-50 nejnovějších prací, mezi kterými jsou obvykle z cca ze 2/3 ručně paličkované krajky. [5]

Strojní paličkování[editovat | editovat zdroj]

Strojní výroba je nesrovnatelně rychlejší a levnější než ruční paličkování, některé strojové výrobky jsou tak věrné napodobeniny, že je i odborníci mohou zaměnit s ručně paličkovanými krajkami.

V minulých stoletích se vyráběly také krajky se strojně paličkovanou půdicí zdobenou ručně vypracovanými ornamenty.

Za nejstarší stroj na výrobu průhledných textilií se považuje síťovací stroj angličana Heathcoata patentovaný v roce 1808, na kterém se nechala vyrábět jen síťová struktura s šestihrannými očky nazvaná tyl (podle francouzského města Tulle). (viz Schöner str. 187)

Asi o 30 let později vyvinul na jejím základě Angličan Leavers bobinetový stroj (podrobněji popsaný v článku Bobinet). Na stroji se napodobuje paličkování s pomocí člunečků s přízí, která se protahuje mezi osnovními nitěmi. Na těchto zařízeních se dají zhotovit i složitější vzory krajek, v 21. století se nabízejí na prodej tímto způsobem vyrobené valencienské krajky, chantilly aj.

V 80. letech 19. století zkonstruovalo několik různých vynálezců modifikaci splétacího stroje, paličkovací stroj (zvaný také torchonský), který pracuje na principu mechanického paličkování. Na tomto se dají zhotovit krajky s jednoduššími vazbami, např. torchonská. (viz Schöner str. 237-243)

Asi od poloviny 20. století jsou paličkované krajky stále častěji nahrazovány pletenými průhlednými textiliemi z rašlových strojů. Tyto mohou paličkované výrobky jen imitovat, jsou však podstatně levnější a mají téměř neomezené možnosti vzorování. [6] V 21. století se vyrábějí prakticky všechny běžně používané krajky se síťovým podkladem na těchto strojích. Bobinetové a paličkovací stroje se uplatňují jen pro speciality a luxusní zboží.

Galerie paličkovaných krajek[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schöner: Spitzen, Enzyklopädie der Spitzentechniken, VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, 384 stran, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913
  • Domanjová: Paličkování, Grada Publishing Praha 2010, ISBN 978-80-247-3229-9

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Definice paličkování: http://cz.texsite.info/Pali%C4%8Dkovan%C3%A1_textilie
  2. Základní prvky vazební techniky paličkování: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10098745482-o-cestine/3980-palickovani/
  3. Návod na paličkování řetízku a plátenka: http://hobby.idnes.cz/vyrobte-si-palickovanou-krajku-d3t-/hobby-dilna.aspx?c=A081112_165551_hobby-dilna_lud
  4. Příklady umělecky vypracované krajky z roku 2013: http://www.vkrajka.cz/cs/produkty.php
  5. Heglasová: Krajka a její současní podoba (bakalářská práce 2012) : http://is.muni.cz/th/179483/ff_b/Diplomova_prace.doc
  6. Rašl na výrobu krajek (německy): http://www.karlmayer.com/internet/docs/LRJ_40_1_F_engl_chin_0411.pdf

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]