Bobinet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Bobinet (z angličtiny: „paličkovaná síť“) je druh tylu vyrobeného na bobinetovém stroji.

Struktura bobinetu[editovat | editovat zdroj]

Struktura bobinetu

Struktura vazby bobinetu je schematicky naznačena na nákresu vpravo: Osnovní (žluté) niti jsou v diagonálním směru obtáčeny nebo kříženy černými (a červenými nitěmi) a tak vzniká síťová struktura s otvory různých tvarů. Bobinet může být doplněn třetím systémem nití, které se jako vzorovací výplň zanášejí do vazby nebo se provazují kolmo k osnově (podobně jako útek ve tkanině).

Z historického vývoje[editovat | editovat zdroj]

Bobinetový stroj vynalezl Angličan Heathcoat na začátku 19. století. Asi o 50 roků později se na bobinetových strojích začalo instalovat také žakárové zařízení, kterým bylo umožněno bohaté vzorování a až do začátku 20. století pak pocházely prakticky všechny strojně vyráběné krajky z bobinetových strojů. Říkalo se jim také leaversové krajky, podle vynálezce Leaverse, který původní bobinetový stroj zdokonalil. Později vznikla také varianta s určitými přednostmi, tzv. záclonové bobinety.

Některé výrobky z bobinetových strojů mohly s mimořádně jemnými přízemi a precizním vypracováním imitovat ručně paličkované krajky tak, že rozdíly uměli rozpoznat jen velmi zkušení odborníci. Ve 20. století se však v krajkářství začaly stále více uplatňovat rašlové pletací stroje, zejména proto, že se na nich dosahovalo více než trojnásobného výkonu při podstatně jednodušší obsluze.

Koncem 20. století bylo na celém světě v provozu jen asi 1000 bobinetových strojů, na kterých se vyráběly některé zvláštní druhy krajek, sítě na paruky, na ampliony a pod. (viz Denninger). Poslední známé exempláře od obou typů stroje pocházejí asi z poslední třetiny 20. století, v současné době není známý žádný výrobce těchto zařízení.

Funkce bobinetového stroje[editovat | editovat zdroj]

Osnova je vedena (kolmo vzhůru) přes řadnici a vodicí lišty k bobinetům. Bobinety (miniaturní cívečky nasazené v plochém člunečku) vykonávají kývavý pohyb mezi jednotlivými osnovními nitěmi. Vodicí lišty posunují probíhající osnovní niti v určitém okamžiku vpravo nebo vlevo tak, že se niti z bobinetové cívky kolem nich mohou obtáčet nebo (část z nich) jen překřížit. Kývavý pohyb všech bobinetů na celém stroji je řízen centrálně, posun osnovních nití se dá rozdělit až do 240 skupin, v závislosti na počtu vodicích lišt, které jsou ovládány jednotlivě žakárovým ústrojím. [1]

Konstrukce stroje[editovat | editovat zdroj]

Bobinetové (krajkové) stroje z 60. let 20. století

Krajkové stroje se staví v pracovní šíři do cca 5 m v jemnostech 5-20 bobinet /cm. 120 bobinet s návinem po cca 100 m příze se nasazuje na stroj v zásobníku, který se vyměňuje po vyprázdnění první cívky (průměrně 20 % odpadu). Základní osnova se předkládá nasnována na válech, vzorovací osnovní nitě jsou navinuty na cívkách nebo maloprůměrových válcích. Žakárové zařízení je umístěno vedle stroje (viz dolejší snímek), odkud ovládá vodicí lišty s pomocí nitěnek. Během jedné otáčky hlavní hřídele se vykývnou člunečky s bobinetami od jednoho pólu k druhému a zpět, na krajce se vytvoří jedna řada zákrutů (nebo překřížení) a hotová krajka se navine na zbožový válec o určitou, nastavitelnou délku.

U původních strojů se udával maximální počet obrátek se 100/min, u novějších provedení není rychlost známá. Jakost, resp. vypracovanost krajky se udává rychlostí odtahu hotové krajky v cm/rack (rack=960 otáček stroje). Jakostní krajky se zpracovávají rychlostí 35-50 cm/rack, levné zboží se vyrábí s 75-100 cm/rack. (viz Schöner str. 193)

Střída vazby na krajkových bobinetech může dosáhnou na šířku maximálně asi 20 cm a na výšku je velikost střídy omezena počtem žakárových listů, tj. max. 2000.

Záclonové stroje mohou zhotovovat větší a průhlednější vzory, což se dosahuje zejména tím, že osnovní niti jsou vedeny třemi rozdílnými systémy niťových lišt.

Stroje se staví až do délky 12 metrů. Vyrábějí se na nich mimo záclon také přikrývky a závěsy.

Příze na bobinetové výrobky[editovat | editovat zdroj]

Příze se zpracovávají skoro výlučně skané, pro některé druhy krajek (např. valencienské) se udávají jemnosti, které u průmyslově vyráběných přízi představují naprostou špičku (česaná bavlna 2,3 tex, 1700 zákrutů/metr).

Z používaných materiálů jednoznačně převládá bavlna, příp. ve směsi s polyamidem, pro speciální výrobky přicházejí v úvahu také příze z přírodního hedvábí (jemnost cca do 3 tex) a filamenty z kovových vláken (efekty s jemností do 250 tex).

Bavlněné příze se před zpracováním opalují a napařují (proti smyčkování), bělení se provádí v hotových výrobcích. [2]

Vazby bobinetových krajek[editovat | editovat zdroj]

  • Loop – bobinet obtáčí jen dvě sousední osnovní niti
  • Dvouosnovní (Grundbaumtechnik) – mezi dvě obtáčené osnovní niti je vložena nit z druhého válu, kterou bobinetová nit jen kříží (jednou shora, jednou zdola)
  • Flotáž – struktura podobná perlinkové vazbě tkanin. Osnovní nitě ze dvou válů a bobinetová nit se stáčejí do řetízku, jednotlivé řetízky jsou kolmo provázány osnovní nití z cívky. Vazná nit prochází několika řetízky a vrací se buďto na povrchu vzoru (Oberfloßtechnik) nebo je spojena s řetízky v obou směrech (Mittelfloßtechnik).
  • Výplňková (Rollotechnik) – bobinetová nit se střídá s osnovní nití z cívky a obě jsou kolmo provazovány dvěma osnovními nitěmi z cívky.

Vazby na záclonovém stroji[editovat | editovat zdroj]

Za základní vazby se pokládají: lištová, vzorovací a žakárová

K efektům vazební techniky na tomto stroji patří např.: single-tie, double-tie a double-action

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Schöner: Spitzen, Enzyklopädie der Spitzentechniken, VEB Fachbuchverlag, Leipzig 1984, 384 stran, Lizenznummer 114-210/89/ 84 LSV 3913, str. 189-224
  • Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 82

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bobinetové stroje v Anglii : http://www.clunylace.com/page0002v01.htm

Bobinetové stroje v Asii (1): http://www.sakae-lace.co.jp/en/

Bobinetové stroje v Asii (2): http://www.brunet-dentelles.com/

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Funkce bobinetového stroje (anglicky): http://www.cs.arizona.edu/patterns/weaving/books/rv_ll_02.pdf
  2. Příručka k bobinetovým strojům, (USA 1949), str. 18 http://www.cs.arizona.edu/patterns/weaving/books/rv_ll_01.pdf