Plátno (vazba)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tkanina v plátnové vazbě
Struktura plátnové vazby

Plátno je nejjednodušší základní typ vazby tkaniny. Je to tzv. vazba „oboulícní“, to znamená, že podíl osnovních vazebních bodů a útkových vazebních bodů je v poměru 1:1 a rub má v neupraveném stavu stejný vzhled jako líc. Zbývající dvě základní vazby jsou atlas a kepr.

Konstrukce vazby[editovat | editovat zdroj]

V plátnové vazbě vytváří osnovní nit pravidelné provázání s útkovou nití vždy přes jednu nit a to tak, že provázání osnovní niti je pravidelně střídáno nad a pod útkovou nití a každá vedlejší osnovní nit váže ve stejném pořadu, ale posunuta o jeden útek, takže výsledek vypadá jako šachovnice. Plátnová vazba se v zahraničí označuje též jako „tabby“ nebo „taffeta“. Přidáním jedné nebo více nití do osnovy, útku nebo obou soustav, vznikají tkaniny jako panama, oxford a další.

Použití u textilií[editovat | editovat zdroj]

Plátnová vazba se používá při výrobě technických tkanin, košilovin, podšívkovin, dámských šatovek a pánských oblekovek. Obecně se tkaninám vyrobeným použitím plátnové vazby říká plátno, některé tkaniny pak jsou podle konstrukce (číslo příze, dostava) označovány jako biaz, šifon, organtýn nebo taffeta.

Použití mimo textilní průmysl[editovat | editovat zdroj]

Plátnová vazba se používá i pro "tkaní" výrobků, které je pak těžko lze nazývat "textiliemi": Například rohoží. Tuto prokládací a samosvornou metodu vrstvení materiálu lze použít i pro materiály přirozeně tuhé, spíše plátové než válcově vláknové, pro jejich vytvarování do větších předmětů: Například z paprsků palmových listů tak lze vytvořit pláty, které pak jako stavební materiál poslouží i k výstavbě chýší.