Aragonská koruna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aragonská koruna
1162/1164–1707 Španělské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
nespecifikováno
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
personální unie Aragonu a Barcelony
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Aragonské království Aragonské království
Barcelonské hrabství Barcelonské hrabství
Nástupnické:
Španělské království Španělské království

Aragonská koruna (katalánsky Corona d'Aragó, aragonsky Corona d'Aragón, kastilsky Corona de Aragón) je souhrnné pojmenování pro všechna historická území, která byla podřízena svrchovanosti aragonského krále mezi roky 1164 a 1707. Základem Aragonské koruny byla personální unie Aragonského království a Barcelonského hrabství v podobě manželství Petronily Aragonské a Ramona IV. Barcelonského (svatba proběhla v roce 1137). S nástupem jejich syna Alfonse II. na trůn roku 1162 nastoupila na aragonský trůn barcelonská dynastie.

Později, jako výsledek reconquisty nových území i sňatkové politiky, se unie královstí aragonského a hrabství barcelonského rozrostla o valencijské, mallorské a neapolské království, ostrovy Sicílie, Sardinie a Korsika, vévodství aténské a neopatrijské.

Svatbou Katolických Veličenstev Isabely Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského byl zahájen proces spojení se zeměmi Kastilské koruny, čímž vzniklo sjednocené Španělské království jako centralistický stát. Španělští králové užívali titulů „aragonský král“ a „kastilský král“ až do roku 1707, kdy Filip V. Španělský většinu práv a titulů eliminoval. Země Aragonské koruny se rozprostíraly na území moderních státeů Španělsko, Andorra, Francie, Itálie, Malta a Řecko.