První obléhání Vídně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
První obléhání Vídně
Konflikt: Osmansko-habsburské války
rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
rytina Osmanského obležení Vídně, 1529
Trvání: 23. září14. říjen 1529
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Vídeň, Rakousko
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Rozhodující vítězství Habsburků
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Flag of the Habsburg Monarchy.svgHabsburská monarchie Ottoman flag.svgOsmanská říše
Flag of Moldavia.svgMoldávie
Velitelé
Flag of the Habsburg Monarchy.svgMikuláš, hrabě ze Salmu Ottoman flag.svgSulejman I.
Síla
26 700 mužů (němečtí, čeští a španělští žoldnéři)
72 děl
120-140 000 (108 000 otomanská pěchota a jezdectvo, 12 000 janičářů), 300 děl
18 000 Moldavané a Srbové
Ztráty
neznámé 20 000 – 25 000
{{{poznámky}}}

První obléhání Vídně roku 1529, byl první pokus Osmanské říše dobýt Vídeň. Dobytí města mělo být demostrací síly sultána Sulejmana a pokus o zlomení moci Habsburků v Evropě. Sultánovi se to souhrou několika okolností nepodařilo a musel se stáhnout. Sulejmanova porážka zastavila na několik let pokusy Osmanů rozšířit své území do střední Evropy.

Předehra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1520 vládl Osmanské říši sultán Suleyman I. který zahájil rozšiřování osmanských držav. Vedl tažení jak proti svým muslimským sousedům, tak i proti křesťanským zemím na Balkáně. Roku 1522 se dobyl ostrov Rhodos, odkud nechal odejít johanity. V stejném roce vytáhl proti Srbsku a dobyl Bělehrad.[1] Dobyvačné tažení pokračovalo do Uher, kde roku 1526 u Moháče drtivě porazil vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského. Poté dobyl zbytek Uher a vytáhl na Vídeň.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Encyklopedie historie světa. Praha 4 : OTTOVO nakladatelství s. r. o., 2001. ISBN 80-7181-567-5. S. 496.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]