Doprava v Maďarsku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Most Megyeri híd na dálnici M0

Doprava v Maďarsku má velmi příznivé podmínky. Velký význam má výhodná centrální poloha v podunajské pánvi a podél dunajské říční osy. Nejdůležitější význam má však hlavní město Budapešť a jeho dopravní uzel, o jehož výhodnou polohu se opírá silniční i železniční síť celého Maďarska.

Silniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Silniční doprava v Maďarsku.

Silniční doprava, jako v ostatních postkomunistických zemích zažívá obrovský rozmach. Staví a plánují se nové dálnice a urychluje se provoz na silnici. Hlavní úseky tvoří pět dálnic, směřujících do Budapešti. Všech pět je propojeno budapešťským obchvatem M0, který je stále ve výstavbě. Jeho plánované dokončení je v roce 2015. Nejstarší z dálnic je M7 vedoucí z Budapešti, kolem Balatonu až k chorvatským hranicím. Výstavba této dálnice byla zahájena v roce 1964 a dokončena až v roce 2008. V Chorvatsku se napojuje na dálnici A4, vedoucí do Záhřebu. Dálnice M1 vede směrem Budapešť-Vídeň. U obce Levél je odbočka na M15 vedoucí do Bratislavy. Dále pak dálnice M5 z Budapešti k srbským hranicím přes Szeged a Kecskemét, dálnice M3, M30 a M35 do Debrecína a Miskolce a dálnice M6, která v budoucnu povede do Pécse. Dnes končí u města Dunaújváros.

Dopravní předpisy[editovat | editovat zdroj]

V Maďarsku se stejně jako ve všech zemí pevninské Evropy jezdí vpravo. Motorová vozidla mohou řídit osoby starší 18 let.

Rychlostní limity[editovat | editovat zdroj]

Značka dálnice

V Maďarsku platí tyto rychlostní limity:[1]

Osobní vozy Osobní vozy
s přívěsem
Motocykly Autobusy Auto táhnoucí
jiné vozidlo
Obec: 50 km/h 50 km/h 50 km/h 50 km/h 40 km/h
Mimo obec: 90 km/h 70 km/h 90 km/h 70 km/h 40 km/h
Rychlostní silnice: 110 km/h 70 km/h 110 km/h 70 km/h 40 km/h
Dálnice: 130 km/h 90 km/h 130 km/h 80 a 90 km/h 40 km/h


V blízkosti železničního přejezdu nesmí vozidlo překročit rychlost 30 km/h v obci a 40 km/h mimo obec. Přes přejezd se může přejet maximální rychlostí 5 km/h!

Alkohol v krvi[editovat | editovat zdroj]

V zemi platí absolutní zákaz řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu. V případě, že policisté naměří do 0,8 ‰ alkoholu v krvi je řidiči udělena pokuta kolem 400 €.[2] Jeli hodnota vyšší je proti němu okamžitě zahájeno trestní stíhání![3]

Autobusová doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Autobusová doprava v Maďarsku.

Téměř každá obec a město je spojeno autobusovou dopravou. Na rozdíl od železniční sítě mají autobusy větší pokrytí a proto jí denně použije kolem 1,6 milionu cestujících. Největší autobusovou společností v Maďarsku je Volán.

Železniční doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Železniční doprava v Maďarsku a Magyar Államvasutak.

Železniční doprava v Maďarsku má téměř 180letou tradici. Vždyť první železnicí na území bývalého Uherska byla 11kilometrová koňská dráha spojující města Pešť a Köbánya dobudovaná již v roce 1827.[4]

Lokomotiva MÁV řada M61

Dnes má Maďarsko, na rozdíl od sousedních zemí, velmi hustou železniční síť. Všechny hlavní tratě se paprskovitě rozbíhají z jediného centra - Budapešti k hranicím státu. Tyto hlavní tratě jsou většinou dvojkolejné a elektrizované střídavou napěťovou soustavou 25 kV, 50 Hz. Na některých (např. trať číslo 1 Budapešť - Győr - Mosonmagyaróvár - Hegyeshalom) je nejvyšší dovolená rychlost 160 km/h. Naproti tomu vedlejší tratě jsou poměrně zastaralé a jejich technický stav je špatný. To má za následek častá rychlostní omezení.[5]

Hlavním osobním železničním dopravcem v Maďarsku je společnost MÁV-START patřící do holdingové skupiny Magyar Államvasutak. MÁV byly založeny již roce 1868 jako Magyar Királyi Államvasutak (Maďarské královské státní dráhy). V roce 1993 se MÁV transformovaly ze státní organizace na akciovou společnost vlastněnou státem. K nejpodstatnějším změnám došlo v letech 2006 - 2008, kdy se MÁV přetransformovaly na holdingovou skupinu MÁV. Nejprve došlo k odčlenění společnosti MÁV Cargo, která byla v roce 2007 privatizována a od roku 2010 používá název Rail Cargo Hungaria. Nakonec došlo k odčlenění společnosti MÁV-START, zabývající se osobní dopravou.[6] V současné době (2008) provozují celkem 7606 km železničních tratí, z toho 7394 km je normálněrozchodných (1435 mm), 36 km o rozchodu 1 520 mm a 176 km úzkorozchodných tratí. Dnes MÁV převezou více než 150 milionů cestujících a patří k moderním evropským železničním společnostem

Lodní doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Lodní doprava v Maďarsku.

Lodní doprava využívá 1300 kilometrů splavných vod, z nichž se část používá i k pravidelné osobní dopravě. Velké říční přístavy jsou ve městech Budapešť, Győr, Komárom, Dunaújváros, Baja, Szolnok a Szeged.

Letecká doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Letecká doprava v Maďarsku.

Nejvýznamnějším letištěm je Mezinárodní letiště Ferihegy v Budapešti. Ve vnitrostraní přepravě byla letecká doprava zrušena pro malé vzdálenosti. Maďarským národním leteckým dopravcem byla před jejím zkrachováním společnost MALÉV. Dnes tvoří nejvýznamnějšího leteckého dopravce v Maďarsku společnost Wiz Air

Městská doprava[editovat | editovat zdroj]

Trolejbus Škoda 15Tr v Szegedu

Budapešť[editovat | editovat zdroj]

Debrecín[editovat | editovat zdroj]

Miskolc[editovat | editovat zdroj]

Szeged[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Autem po Evropě. Praha : OTTOVO NAKLADATELSTVÍ s.r.o., 2007. ISBN 978-80-7360-590-2. Kapitola Maďarsko, s. 92-97. (Čeština) 
  2. http://www.rozhlas.cz/motozurnal/cestovani/_zprava/480628
  3. Autem po Evropě. Praha : OTTOVO NAKLADATELSTVÍ s.r.o., 2007. ISBN 978-80-7360-590-2. Kapitola Maďarsko, s. 92-97. (Čeština) 
  4. JELEN, Jiří. Světové železnice 1 - Evropa. Praha : nadas, 1987. Kapitola Maďarská lidová republika, s. 141. (Čeština) 
  5. HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.] : GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18. (Čeština) 
  6. HAVLÍČEK, Jiří. Evropské železnice v roce 2009 (Příloha dvojmagazínu GRAND EXPRES a ČD pro Vás). [s.l.] : GRAND EXPRES - ČD, březen 2009. Kapitola Maďarská republika, s. 18. (Čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Transport in Hungary ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]