Tučňák skalní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Tučňák skalní

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome)
Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome)
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: ptáci (Aves)
Podtřída: letci (Neognathae)
Řád: tučňáci (Sphenisciformes)
Čeleď: tučňákovití (Spheniscidae)
Rod: tučňák (Eudyptes)
Binomické jméno
Eudyptes chrysocome
Forster, 1781
Synonyma

Eudyptes crestatus Miller, 1784 [1]

Tučňák skalní (Eudyptes chrysocome) je druh tučňáka z rodu Eudyptes.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tito tučňáci hnízdí na většině subantarktických ostrovů u jižních částí Chile a Argentiny i na Falklandských ostrovech, na Ostrovech prince Edwarda a Marionově ostrově jihovýchodně od jihu Afriky, na ostrově Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, na Crozetových ostrovech a Kergulenách v jižní části Indického oceánu a téměř na všech ostrovech jižně Nového Zélandu.[2][3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jsou to poměrně malí tučňáci, měří asi 55 cm a váží okolo 2,5 kg. Shora mají barvu modro černou, zespodu bílou. Po stranách čela mají zlatavou chocholku z dlouhých pírek, které jim po stranách spadají za oči. Uprostřed čela je černá vztyčená chocholka. Zobák mají mohutný, červenohnědé barvy. Jsou ze všech tučňáků nejagresivnější, bojují o místo a chrání svá vejcehnízdě na přeplněném hnízdišti před konkurenty. Snaží se soupeřovou hlavu zachytit pod křídlo a vyvrátit ho, bojují spolu také silnými zobáky. Průměrná délka života je 10 let. Stravou je téměř převážně krill doplňovaný drobnými hlavonožci a korýši.

Hlasový rejstřík mají široký, používají ho často při komunikaci se samici, mláďaty i okolím. Mají i množství speciálních postojů vyjadřující momentální duševní stav, od dvoření se samicí, před výhrůžku soupeřům až po podřízený postoj s přitaženým peřím k tělu, nahrbením a hlavou výrazně nataženou dopředu. V takovém postoji, podřízeném, procházejí přehuštěným hnízdištěm, kdykoliv jdou krmit mláďata.[3][4][5]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Hnízdí převážně na prudkých morénových svazích, na lávových útesech a dovedou díky drápům zdolat i téměř kolmé skalní stěny. Při vhodném umístění hnízda je touto skálou chráněno před vytrvalými chladnými větry a pokud je navíc na sluneční straně, je vlastně na nejvhodnějším místě k hnízdění v chladné oblasti. Jsou nejrychlejší chodci ze všech tučňáků, dokážou skákat z kamene na kámen s dopředu nataženým krkem, aby se případně ještě jistili hákovitým zobákem. Některá hnízda tučňáků skalních jsou i několik stovek metrů nad mořem. Při krmení mláďat absolvují cestu  vodě a zpět i třikrát denně.[3][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Eudyptes chrysocome

Po návratu na hnízdiště, nejdříve se z moře vracejí samci, se vytvoří hnízdící páry ze stejných jedinců jako v předešlém roce a samec započne se stavbou jednoduchého hnízda. Samice po neodmyslitelných námluvách s tokáním předcházejícím páření snese s odstupem několika dnů většinou dvě vejce, z nichž prvé bývá mnohem menší než druhé. S počátku si jednotlivé páry vejce navzájem kradou z hnízd, později však většina sedí jen na jednom, větším.

Se zahřívání vajec se oba rodiče střídají, na břiše se jim vytvoří záhyb z kůže, do kterého zobákem vejce zakoulejí, mládě se vylíhne asi za 36 dnů. První část inkubace sedí na vejci samice a samec odchází do moře, pak se postupně střídají až do vylíhnutí, kdy samice mláděti přináší první potravu. Samec dále rychle rostoucí mládě nepřetržitě asi tři týdny zahřívá a hlídá, zatím co samice několikrát denně přináší potravu. Slepé mládě asi za týden začíná vidět, za tři týdny již má prachové peří a popolézá okolo hnízda.

Postupně se shlukují do větších skupin, tzv. školek, ve kterých je před nálety racků a haluh ochraňují tento rok nehnízdící tučňáci z kolonie. Oba rodiče přinášejí 6 až 12krát denně potravu a krmí mláďata zásadně na hnízdě. Již ve 30 dnech jim začíná narůstá definitivní peří, v 55 až 60 dnech je rodiče pomalu přestávají krmit. Přibližně v 70 dnech se samostatná mláďata (ale ještě bez žluté chocholky) vydávají na moře. Dospívají za 4 roky.

Rodiče pak odcházejí na moře načerpat síly a po měsíci se vrací zpět na hnízdiště k přepeření. Za 25 dnů odcházejí s novým peřím na téměř půlroční plavbu po moři.[3][4][5]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Tučňáci skalní jsou podle červeného seznamu IUCN zařazení do kategorie zranitelný druh. Za posledních 30 let se jejich stavy snížily o 30 %.[6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Tento druh je rozdělován do tří poddruhů, které dokonce hnízdí na rozličných místech.

  • Eudyptes chrysocome subsp. chrysocome Forster, 1781
  • Eudyptes chrysocome subsp. fiholi Hutton, 1879
  • Eudyptes chrysocome subsp. moseleyi Mathews et Iredale, 1921

Eudyptes chrysocome moseleyi je některými autory považována za samostatný druh Eudyptes moseleyi Mathews & Iredale, 1921 [2][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Tučňák skalní [online]. Ondřej Zicha, rev. 08.03.2006, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b POŘÍZ, Jindřich. BioLib.cz: Tučňák skalní [online]. Ondřej Zicha, rev. 19.11.2007, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d IPCWG: Eudyptes chrysocome [online]. International Penguin Conservation Working Group, Punta Arenas, Chile, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c PHELAN, Devon. Animal Diversity Web: Eudyptes chrysocome [online]. University of Michigan Museum of Zoology, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c VESELOVSKÝ, Zdeněk. Zvířata celého světa: Tučňáci. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1984. 176 s. (česky) 
  6. IUCN: Eudyptes chrysocome [online]. The IUCN Red List of Threatened Spesies, rev. 11.01.2011, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. IUCN: Eudyptes moseleyi [online]. The IUCN Red List of Threatened Spesies, rev. 11.01.2011, [cit. 2011-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu