Spolana Neratovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
SPOLANA a.s.
Právní forma akciová společnost
Založeno 1992, transformací státního podniku
Sídlo ,
Počet poboček Neratovice, Česká republika
Klíčoví lidé Petr Lipták (generální ředitel)
Průmysl chemická výroba
Produkty Anorganika, granuláty PVC, kaprolaktam aj.
Počet zaměstnanců 900
Mateřská společnost ANWIL S.A.
Oficiální web www.spolana.cz
ISIN {{{ISIN}}}
Spolana z leteckého pohledu, v pozadí Neratovice a Libiš

Spolana je česká chemická firma ležící v Neratovicích na břehu řeky Labe.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Do roku 1946

V roce 1898 založil v Neratovicích továrnu k výrobě mýdla, svíček a olejů V. B. Goldberg - a v roce 1905 tu vznikl závod G. Šebora na výrobu rozmanitých chemikálií. Rozhodující podíl na rozvoji města mělo postupné rozšiřování chemické výroby v sousedství Labe, zásobárně vody. V roce 1908-1915 zde byla menší výrobna čpavku a hnojiv, později (v období mezi světovými válkami) se areál změnil na výrobnu a sklady potravin (bonbony, čokoláda, zavináče, rybí saláty, hořčice a polévkové koření, marmeláda, cikorka). Po záboru pohraničí továrnu v roce 1939 odkoupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten továrnu začal zvětšovat. Základem byla výroba čistých chemikálií, přípravků na hubení zemědělských škůdců a autokosmetiky. Poté zahájil výstavbu chemického komplexu zahrnujícího elektrolýzu pro výrobu chlóru a hydroxidu sodného a výrobnu viskózové střiže. K tomu byla postavena tepelná elektrárna na uhlí, vodárna a hydroelektrárna na Labi. To vše bylo postaveno do konce roku 1946.

[editovat] Poválečný rozvoj

V roce 1945 byl Spolek znárodněn i se svým závodem v Neratovicích.[1]

V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem Spolana. V dalších letech byly přičleněny chemické závody v Křinci, Kralupech n.Vlt (Reagencie). V polovině 60tých let se odloučila výroba laboratorních chemikálií (Lachema Neratovice, dnes Lach-Ner). Všechny stávající provozy se modernizovaly a rozšiřovaly, přistavěla se výrobna kyseliny sírové z pyritu, klihárna na zpracování kostního klihu, postavila se čistírna odpadních vod.

V 60. letech Spolana zahájila výroba chlorovaných pesticidů, včetně složky pro Agent Orange. Při výrobě vážně onemocněla řada zaměstnanců a došlo k rozsáhlému zamoření dioxiny a dalším perzistentními organickým látkami.[2]

Později byl vybudován provoz výroby kaprolaktamu, ve Velvarech byl rozšiřován pobočný závod. Vyvrcholení rozvoje bylo v letech 1970 až 1976, kdy byly vybudovány nové provozy výroby chloru elektrolýzou (z dovážené soli), nová výrobna kyseliny sírové a polyvinylchloridu (PVC).


[editovat] Vývoj po roce 1990

V roce 1992 Spolana zahájila výrobu lineárních alfa olefinů (LAO), kterou z ekonomických důvodů zrušila po roce 2003.

V roce 2001 zahájila organizace Greenpeace kampaň s cílem zajistit a dekontaminovat výrobní budovy odstavených provozů zamořené dioxiny a rtutí.[3] V srpnu 2002, při katastrofálních povodních postihujících povodí Vltavy a dolní tok Labe byla většina areálu Spolany zaplavena rozvodněnou Vltavou. Se ztrátou odbytišť v zemích RVHP po roce 1990 měl podnik problémy v případě produkce LAO. S narůstajícím tlakem ekologických organizací a zpřísňováním ekologické legislativy je provozována výroba PVC a kaprolaktamu. Větší část areálu továrny je využívána pro provoz dalších firem.

[editovat] Současnost

Spolana byla v roce 2007 spolu s firmou Deza z Valašského Meziříčí největším znečišťovatelem rakovinotvornými látkami.[4],[5] Vyplývá to z žebříčků největších znečišťovatelů, které na základě údajů integrovaného registru znečištění zveřejnilo ekologické sdružení Arnika.[6]

Čísla uvedená Arnikou v přehledech Spolana nezpochybňuje a do budoucna počítá s dalším snižováním emisí. Z přehledu emisí chemických látek, které jsou uvedeny v tabulkách Arniky, je zřejmé, že dochází k jejich snižování (freony, tichlorethylen, rtuť). Jako každá jiná chemická firma, která denně pracuje s chemikáliemi různého složení, však Spolana nemůže emise omezit zcela. Snižování emisí nežádoucích látek v životním prostředí vyplývá ze závazků podniku vůči české a evropské legislativě.

Od konce roku 2001 do listopadu 2006 byla Spolana součástí holdingové skupiny UNIPETROL, která se stala od května 2005 součástí polského koncernu PKN ORLEN. V listopadu 2006 UNIPETROL prodal svůj podíl ve Spolaně polské společnosti Zakłady Azotowe ANWIL SA, která je rovněž součástí koncernu PKN ORLEN.


[editovat] Kontaminace dioxiny

Koncem 60. let 20. století byla Spolana jedním ze tří výrobců chemických prostředků pro zemedělství a lesnictví v ČSSR. Vyráběla rovněž Arboricid - herbicidobsahující jako účinnou látku sodnou sůl kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové (2,4,5-T). Účinná látka byla prodávána i do zahraničí a míchána s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (2,4-D) do směsi známé jako Agent Orange a používané armádou USA během vály ve Vietnamu.[7]. Během výroby vznikaly jako vedlejší nežádoucí produkty dioxiny, které zamořily výrobní objekt a 2 sklady a vedly k vážným nemocem části zaměstnanců výrobního provozu koncem 60. a začátkem 70. let 20. století.[8].

V listopadu 2002 zveřejnila organizace Greenpeace výsledky analýz vzorků půdy a zemědělských produktů z obce Libiš, které prokázaly vysoké koncentrace dioxinů mnohonásobně překračující limity Evropské unie i limit hlavního hygienika. V kachnách a slepičích vejcích bylo až 15krát více než limit EU. Analýza hovořila o celkové koncentarci dioxinů přesto, že je znám specifický druh dioxinů vznikající při výrobě 2,4,5-T. Spolana proto nález upřesňovala tvrzením, že dioxiny vznikají též jízdou v automobilu a že zamoření pozemků si lidé mohou způsobit sami třeba pálením suchého listí, plastů, starých pneumatik nebo zaplavením nábytku povodněmi…[9]

V roce 2004 zveřejnil Státní zdravotní ústav výsledky rozborů krve šedesáti obyvatel 3 obcí kolem chemičky (Neratovice, Libiš a Tišice) a zjistil, že zhruba dvakrát vyšší hladinu dioxinů než o lidí žijících na Benešovsku.[10]

Od července 2005 do ledna 2008 byly zcela zlikdvidovány oba dioxinové objekty ve Spolaně. Firma SITA/BCD přeměnila nebezpečný odpad s dioxiny na neškodnou hmotu - tekutinu a zeminu. celkem bylo specální nespalovací technologií zpracováno kolem 40 000 tun nebezpečných odpadů.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. ↑ Spolana - oficiální stránka
  2. ↑ Miroslav Šuta Agent Orange a Spolana, Literární noviny, 24/2008
  3. ↑ Greenpeace požaduje zlikvidovat dioxinový "Černobyl" ve Spolaně Neratovice, 4. května 2001
  4. ↑ Nejhorší znečišťovatelé: Deza a Spolana, denik.cz, 1.10.2008
  5. ↑ V Česku se hůř dýchá, emisí minulý rok přibylo, idnes.cz, 1. října 2008
  6. ↑ Arnika: Životní prostředí neohrožují jen chemičky, ale i zpracovatelé dřeva nebo výrobci izolačních hmot, 30.9.2008
  7. ↑ Miroslav Šuta: Agent Orange a Spolana, Literární noviny, 24/2008
  8. ↑ Greenpeace o případu zamoření Spolany
  9. ↑ Miroslav Šuta: Dioxinové kachny „made in Spolana“, Sedmá generace, 3/2003
  10. ↑ Miroslav Šuta: New York, urputné chemikálie a nemocné srdce, respekt.cz, 31.3.2008

[editovat] Literatura

  • SLACH, Miloslav. Katalog krajské výstavy Neratovice 1974. Neratovice : FK-01-66 , MěstNV, Spolana Neratovice, 1974.

[editovat] Externí stránky

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Spolana_Neratovice“
V jiných jazycích