Spolana Neratovice

SPOLANA a.s.
Právní forma	akciová společnost
Založeno	1992, transformací státního podniku
Sídlo	,
Počet poboček	Neratovice, Česká republika
Klíčoví lidé	Petr Lipták (generální ředitel)
Oblast výroby	chemická výroba
Vyráběné produkty	Anorganika, granuláty PVC, kaprolaktam aj.
Počet zaměstnanců	900
Mateřská společnost	ANWIL S.A.
Oficiální web	www.spolana.cz

Spolana z leteckého pohledu, v pozadí Neratovice a Libiš

SPOLANA a.s. je chemická továrna ležící v Neratovicích na břehu řeky Labe.

Historie

Do roku 1946

V roce 1898 založil v Neratovicích továrnu k výrobě mýdla, svíček a olejů V. B. Goldberg - a v roce 1905 tu vznikl závod G. Šebora na výrobu rozmanitých chemikálií. Rozhodující podíl na rozvoji města mělo postupné rozšiřování chemické výroby v sousedství Labe, zásobárně vody. V roce 1908-1915 zde byla menší výrobna čpavku a hnojiv, později (v období mezi světovými válkami) se areál změnil na výrobnu a sklady potravin (bonbony, čokoláda, zavináče, rybí saláty, hořčice a polévkové koření, marmeláda, cikorka). Po záboru pohraničí továrnu v roce 1939 odkoupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten továrnu začal zvětšovat. Základem byla výroba čistých chemikálií, přípravků na hubení zemědělských škůdců a autokosmetiky. Poté zahájil výstavbu chemického komplexu zahrnujícího elektrolýzu pro výrobu chlóru a hydroxidu sodného a výrobnu viskózové střiže. K tomu byla postavena tepelná elektrárna na uhlí, vodárna a hydroelektrárna na Labi. To vše bylo postaveno do konce roku 1946.

Poválečný rozvoj

Schéma zařízení pro elektrolytickou výrobu chloru

V roce 1945 byl Spolek znárodněn i se svým závodem v Neratovicích.

V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem Spolana. V dalších letech byly přičleněny chemické závody v Křinci, Kralupech n.Vlt (Reagencie). V polovině 60. let se odloučila výroba laboratorních chemikálií (Lachema Neratovice). Všechny stávající provozy se modernizovaly a rozšiřovaly, přistavěla se výrobna kyseliny sírové z pyritu, klihárna na zpracování kostního klihu, postavila se čistírna odpadních vod. Obrat v roce 1965 vzrostl na 889 milionů korun.

V 60. letech Spolana zahájila výroba chlorovaných pesticidů, včetně složky pro Agent Orange. Při výrobě vážně onemocněla řada zaměstnanců a došlo k rozsáhlému zamoření dioxiny a dalším perzistentními organickým látkami.

Později byl vybudován provoz výroby kaprolaktamu, ve Velvarech byl rozšiřován pobočný závod. Vyvrcholení rozvoje bylo v letech 1970 až 1976, kdy byly vybudovány nové provozy výroby chloru elektrolýzou (z dovážené soli), nová výrobna kyseliny sírové a polyvinylchloridu (PVC). Po roce 1970 byly starší provozy uzavřeny, např.výrobna klihu, stará elektrolýza chlóru. Byl postaven dominantní komín vysoký 200 metrů a 100 metrů vysoké chladicí věže. Byly přestavěny elektrárenské bloky, zmodernizována výrobna střiže, postavena výrobna Oestrophanu.

Vývoj po roce 1990

Pytle na kaprolaktam

V roce 1992 Spolana zahájila výrobu lineárních alfa olefinů (LAO), kterou z ekonomických důvodů zrušila po roce 2003.

V roce 2001 zahájila organizace Greenpeace kampaň s cílem zajistit a dekontaminovat výrobní budovy odstavených provozů zamořené dioxiny a rtutí. V srpnu 2002, při katastrofálních povodních postihujících povodí Vltavy a dolní tok Labe byla většina areálu Spolany zaplavena rozvodněnou Vltavou. Se ztrátou odbytišť v zemích RVHP po roce 1990 měl podnik problémy v případě produkce LAO^[zdroj?]. S narůstajícím tlakem ekologických organizací a zpřísňováním ekologické legislativy je provozována výroba PVC a kaprolaktamu. Větší část areálu továrny je využívána pro provoz dalších firem, např. K-Protos, CaymanPharma, ZSD Servis, NeraAgro, ZapaBeton, Tiu Plast, Plastic technologies.^[zdroj?]

Současnost

Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
Informace pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění vložení šablony.

Spolana byla v roce 2007 spolu s firmou Deza z Valašského Meziříčí největším znečišťovatelem rakovinotvornými látkami., Vyplývá to z žebříčků největších znečišťovatelů, které na základě údajů integrovaného registru znečištění zveřejnilo ekologické sdružení Arnika.

Čísla uvedená Arnikou v přehledech Spolana nezpochybňuje a do budoucna počítá s dalším snižováním emisí. Z přehledu emisí chemických látek, které jsou uvedeny v tabulkách Arniky, je zřejmé, že dochází k jejich snižování (freony, trichlorethylen, rtuť). Jako každá jiná chemická firma, která denně pracuje s chemikáliemi různého složení, však Spolana nemůže emise omezit zcela. Snižování emisí nežádoucích látek v životním prostředí vyplývá ze závazků podniku vůči české a evropské legislativě.^[zdroj?]

Od konce roku 2001 do listopadu 2006 byla Spolana součástí holdingové skupiny Unipetrol, která se stala od května 2005 součástí polského koncernu PKN Orlen. V listopadu 2006 UNIPETROL prodal svůj podíl ve Spolaně polské společnosti Zakłady Azotowe ANWIL SA, která je rovněž součástí koncernu PKN Orlen.

Ředitelé Spolany

• 1945 - 1946 Dr.Ing. Fynek Majtl
• 1946 - 1949 Ing. Bedřich Makarius
• 1949 - 1952 Dr. Vladimír Šváb
• 1952 - 1955 Ing. Dr. Jan Kmuníček
• 1955 - 1958 Jan Boháček
• 1958 - 1966 Antonín Podzimek
• 1966 - Dr. Karel Ježek, CSc.

Staré ekologické zátěže

Kontaminace rtutí

V areálu chemičky je více než 250 tunami kovové rtuti a jejích organických sloučenin kontaminovalo několik výrobních objektů a desítky tisíc metrů kubických zeminy na břehu Labe. Na zamoření upozornila v květnu 2002 akce organizace Greenpeace, která ve vzorcích povrchové vrstvy půdy u Labe nalezla až 37 gramů rtuti na kilogram. Zamoření je důsledkem výroby chlóru za pomoci zastaralé technologie tzv. amalgámové elektrolýzy.

Kontaminace dioxiny

Strukturní vzorec dioxinů

Koncem 60. let 20. století byla Spolana jedním ze tří výrobců chemických prostředků pro zemědělství a lesnictví v ČSSR. Vyráběla rovněž Arboricid - herbicid obsahující jako účinnou látku sodnou sůl kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové (2,4,5-T). Účinná látka byla prodávána i do zahraničí a míchána s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (2,4-D) do směsi známé jako Agent Orange a používané armádou USA během války ve Vietnamu.. Během výroby vznikaly jako vedlejší nežádoucí produkty dioxiny, které zamořily výrobní objekt a 2 sklady a vedly k vážným nemocem části zaměstnanců výrobního provozu koncem 60. a začátkem 70. let 20. století.

V srpnu 2002 se přes Neratovice i Spolanu přehnala povodeň. Přestože výjimečnost její síly a rizika s tím spojená byla známa hodiny až dny dopředu, nebylo podle Greenpeace učiněno maximum z toho, co mohlo být uděláno, na ochranu životního prostředí. 14.–15. srpna se voda dostala až do areálu továrny, kterou téměř celou zatopila. Mimo jiné odnesla několik kontejnerů s chemikáliemi a došlo k výbuchu jednoho z hořáku vypouštějící přebytečný plyn a úniku chlóru, který se podařilo asi po hodině a půl zastavit a v souvislosti s čímž byl vyhlášen 3. stupeň chemického poplachu. Vyšetřování havárie trvalo 8 měsíců a nakonec za něj nebyl nikdo potrestán.

V září 2002 ekologické sdružení Arnika vydala konečnou zprávu, která konstatovala, že dioxiny ze Spolany se dostaly do Labe a podle jejich měření 100× překročily limity. V listopadu 2002 zveřejnila organizace Greenpeace výsledky analýz vzorků půdy a zemědělských produktů z obce Libiš, které prokázaly vysoké koncentrace dioxinů mnohonásobně překračující limity Evropské unie i limit hlavního hygienika. V kachním masu a ve slepičích vejcích bylo až 15krát více než limit EU. Spolana nález zpochybňovala tvrzením, že dioxiny vznikají např. též jízdou v automobilu a že zamoření pozemků si lidé mohou způsobit sami třeba pálením suchého listí, plastů, starých pneumatik nebo nábytku zaplaveného povodněmi.

V roce 2004 zveřejnil Státní zdravotní ústav výsledky rozborů krve šedesáti obyvatel 3 obcí kolem chemičky (Neratovice, Libiš a Tišice) a zjistil zhruba dvakrát vyšší hladinu dioxinů než u lidí žijících na Benešovsku.

Od července 2005 do ledna 2008 byly zlikvidovány zbývající dva dioxiny kontaminované objekty v areálu Spolany. Několikamiliardová veřejná zakázka na sanace byla přidělena bez výběrového řízení firmě SITA Bohemia na základě výjimky ze zákona o veřejných zakázkách, která byla odůvodněna údajnou unikátností sanační technologie. Organizace Greenpeace ale upozornila na existenci dalších vyzkoušených technologií. Firma SITA/BCD přeměnila nebezpečný odpad s dioxiny na neškodnou hmotu^[zdroj?]- tekutinu a zeminu. Celkem bylo speciální nespalovací technologií zpracováno kolem 40 000 tun nebezpečných odpadů^[zdroj?].

Odkazy

Literatura

• SLACH, Miloslav. Katalog krajské výstavy Neratovice 1974. Neratovice : FK-01-66 , MěstNV, Spolana Neratovice, 1974.  

Externí odkazy

• Spolana a.s. - oficiální stránky firmy
• Spolana Neratovice na stránkách sdružení Arnika
• Agent Orange a Spolana Neratovice