Spolana Neratovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| SPOLANA a.s. | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Založeno | 1992, transformací státního podniku |
| Sídlo | , |
| Počet poboček | Neratovice, Česká republika |
| Klíčoví lidé | Petr Lipták (generální ředitel) |
| Průmysl | chemická výroba |
| Produkty | Anorganika, granuláty PVC, kaprolaktam aj. |
| Počet zaměstnanců | 900 |
| Mateřská společnost | ANWIL S.A. |
| Oficiální web | www.spolana.cz |
| ISIN | {{{ISIN}}} |
Spolana je česká chemická firma ležící v Neratovicích na břehu řeky Labe.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Do roku 1946
V roce 1898 založil v Neratovicích továrnu k výrobě mýdla, svíček a olejů V. B. Goldberg - a v roce 1905 tu vznikl závod G. Šebora na výrobu rozmanitých chemikálií. Rozhodující podíl na rozvoji města mělo postupné rozšiřování chemické výroby v sousedství Labe, zásobárně vody. V roce 1908-1915 zde byla menší výrobna čpavku a hnojiv, později (v období mezi světovými válkami) se areál změnil na výrobnu a sklady potravin (bonbony, čokoláda, zavináče, rybí saláty, hořčice a polévkové koření, marmeláda, cikorka). Po záboru pohraničí továrnu v roce 1939 odkoupil Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten továrnu začal zvětšovat. Základem byla výroba čistých chemikálií, přípravků na hubení zemědělských škůdců a autokosmetiky. Poté zahájil výstavbu chemického komplexu zahrnujícího elektrolýzu pro výrobu chlóru a hydroxidu sodného a výrobnu viskózové střiže. K tomu byla postavena tepelná elektrárna na uhlí, vodárna a hydroelektrárna na Labi. To vše bylo postaveno do konce roku 1946.
[editovat] Poválečný rozvoj
V roce 1945 byl Spolek znárodněn i se svým závodem v Neratovicích.[1]
V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem Spolana. V dalších letech byly přičleněny chemické závody v Křinci, Kralupech n.Vlt (Reagencie). V polovině 60tých let se odloučila výroba laboratorních chemikálií (Lachema Neratovice, dnes Lach-Ner). Všechny stávající provozy se modernizovaly a rozšiřovaly, přistavěla se výrobna kyseliny sírové z pyritu, klihárna na zpracování kostního klihu, postavila se čistírna odpadních vod.
V 60. letech Spolana zahájila výroba chlorovaných pesticidů, včetně složky pro Agent Orange. Při výrobě vážně onemocněla řada zaměstnanců a došlo k rozsáhlému zamoření dioxiny a dalším perzistentními organickým látkami.[2]
Později byl vybudován provoz výroby kaprolaktamu, ve Velvarech byl rozšiřován pobočný závod. Vyvrcholení rozvoje bylo v letech 1970 až 1976, kdy byly vybudovány nové provozy výroby chloru elektrolýzou (z dovážené soli), nová výrobna kyseliny sírové a polyvinylchloridu (PVC).
[editovat] Vývoj po roce 1990
V roce 1992 Spolana zahájila výrobu lineárních alfa olefinů (LAO), kterou z ekonomických důvodů zrušila po roce 2003.
V roce 2001 zahájila organizace Greenpeace kampaň s cílem zajistit a dekontaminovat výrobní budovy odstavených provozů zamořené dioxiny a rtutí.[3] V srpnu 2002, při katastrofálních povodních postihujících povodí Vltavy a dolní tok Labe byla většina areálu Spolany zaplavena rozvodněnou Vltavou. Se ztrátou odbytišť v zemích RVHP po roce 1990 měl podnik problémy v případě produkce LAO. S narůstajícím tlakem ekologických organizací a zpřísňováním ekologické legislativy je provozována výroba PVC a kaprolaktamu. Větší část areálu továrny je využívána pro provoz dalších firem.
[editovat] Současnost
Spolana byla v roce 2007 spolu s firmou Deza z Valašského Meziříčí největším znečišťovatelem rakovinotvornými látkami.[4],[5] Vyplývá to z žebříčků největších znečišťovatelů, které na základě údajů integrovaného registru znečištění zveřejnilo ekologické sdružení Arnika.[6]
Čísla uvedená Arnikou v přehledech Spolana nezpochybňuje a do budoucna počítá s dalším snižováním emisí. Z přehledu emisí chemických látek, které jsou uvedeny v tabulkách Arniky, je zřejmé, že dochází k jejich snižování (freony, tichlorethylen, rtuť). Jako každá jiná chemická firma, která denně pracuje s chemikáliemi různého složení, však Spolana nemůže emise omezit zcela. Snižování emisí nežádoucích látek v životním prostředí vyplývá ze závazků podniku vůči české a evropské legislativě.
Od konce roku 2001 do listopadu 2006 byla Spolana součástí holdingové skupiny UNIPETROL, která se stala od května 2005 součástí polského koncernu PKN ORLEN. V listopadu 2006 UNIPETROL prodal svůj podíl ve Spolaně polské společnosti Zakłady Azotowe ANWIL SA, která je rovněž součástí koncernu PKN ORLEN.
[editovat] Kontaminace dioxiny
Koncem 60. let 20. století byla Spolana jedním ze tří výrobců chemických prostředků pro zemedělství a lesnictví v ČSSR. Vyráběla rovněž Arboricid - herbicidobsahující jako účinnou látku sodnou sůl kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové (2,4,5-T). Účinná látka byla prodávána i do zahraničí a míchána s 2,4-dichlorfenoxyoctovou kyselinou (2,4-D) do směsi známé jako Agent Orange a používané armádou USA během vály ve Vietnamu.[7]. Během výroby vznikaly jako vedlejší nežádoucí produkty dioxiny, které zamořily výrobní objekt a 2 sklady a vedly k vážným nemocem části zaměstnanců výrobního provozu koncem 60. a začátkem 70. let 20. století.[8].
V listopadu 2002 zveřejnila organizace Greenpeace výsledky analýz vzorků půdy a zemědělských produktů z obce Libiš, které prokázaly vysoké koncentrace dioxinů mnohonásobně překračující limity Evropské unie i limit hlavního hygienika. V kachnách a slepičích vejcích bylo až 15krát více než limit EU. Analýza hovořila o celkové koncentarci dioxinů přesto, že je znám specifický druh dioxinů vznikající při výrobě 2,4,5-T. Spolana proto nález upřesňovala tvrzením, že dioxiny vznikají též jízdou v automobilu a že zamoření pozemků si lidé mohou způsobit sami třeba pálením suchého listí, plastů, starých pneumatik nebo zaplavením nábytku povodněmi…[9]
V roce 2004 zveřejnil Státní zdravotní ústav výsledky rozborů krve šedesáti obyvatel 3 obcí kolem chemičky (Neratovice, Libiš a Tišice) a zjistil, že zhruba dvakrát vyšší hladinu dioxinů než o lidí žijících na Benešovsku.[10]
Od července 2005 do ledna 2008 byly zcela zlikdvidovány oba dioxinové objekty ve Spolaně. Firma SITA/BCD přeměnila nebezpečný odpad s dioxiny na neškodnou hmotu - tekutinu a zeminu. celkem bylo specální nespalovací technologií zpracováno kolem 40 000 tun nebezpečných odpadů.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Spolana - oficiální stránka
- ↑ Miroslav Šuta Agent Orange a Spolana, Literární noviny, 24/2008
- ↑ Greenpeace požaduje zlikvidovat dioxinový "Černobyl" ve Spolaně Neratovice, 4. května 2001
- ↑ Nejhorší znečišťovatelé: Deza a Spolana, denik.cz, 1.10.2008
- ↑ V Česku se hůř dýchá, emisí minulý rok přibylo, idnes.cz, 1. října 2008
- ↑ Arnika: Životní prostředí neohrožují jen chemičky, ale i zpracovatelé dřeva nebo výrobci izolačních hmot, 30.9.2008
- ↑ Miroslav Šuta: Agent Orange a Spolana, Literární noviny, 24/2008
- ↑ Greenpeace o případu zamoření Spolany
- ↑ Miroslav Šuta: Dioxinové kachny „made in Spolana“, Sedmá generace, 3/2003
- ↑ Miroslav Šuta: New York, urputné chemikálie a nemocné srdce, respekt.cz, 31.3.2008
[editovat] Literatura
- SLACH, Miloslav. Katalog krajské výstavy Neratovice 1974. Neratovice : FK-01-66 , MěstNV, Spolana Neratovice, 1974.

