Konvent o budoucnosti Evropy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Další významy jsou uvedeny v článku konvent.

[editovat] První Evropský konvent

První Evropský konvent, který vedl Roman Herzog, vypracoval mezi prosincem 1999 a říjnem 2000 Chartu základních práv Evropské unie.

[editovat] Konvent o budoucnosti Evropy

Konvent o budoucnosti Evropy měl za úkol vypracovat návrh ústavy EU. Svolán byl Laekenskou deklarací (podle místa zasedání, belgického Laekenu poblíž Bruselu) na zasedání Evropské rady v prosinci 2001.

Konvent zasedal od 28. února 2002 do 20. července 2003, ještě před rozšířením EU v květnu 2004 o deset členů, za účasti všech členských, ale i kandidátských zemí, jako i Bulharska, Rumunska a Turecka. Byly reprezentovány 26 členy národních parlamentů a 13 členy jejich vlád.

S výjimkou prezidentství mohl mít každý člen Konventu své zástupce, kteří mohli být kdykoliv přítomni v příslušných jednacích prostorách, ale mohli promlouvat pouze pokud jejich plnoprávný člen nebyl přítomen. Povolena byla i účast vybraným pozorovatelům. Dále se Konventu zúčastnili zástupci Evropské komise a Evropského parlamentu.

Konvent vedli Valéry Giscard d'Estaing jako jeho prezident a, jako viceprezidenti, bývalý italský premiér Guliano Amato a bývalý belgický premiér Jean-Luc Dehaene. Giscard d'Estaing dále předsedal významnému Prezídiu Konventu, které stanovilo program, provádělo závěry a ustanovovalo pracovní skupiny Konventu.

Čeští členové Konventu:

představitelé parlamentu - členové Jan Zahradil, Josef Zieleniec a zástupci Petr Nečas, František Kroupa,
představitelé vlády - člen Jan Kohout, zástupkyně Lenka Anna Rovná.

Konečný Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu byl předložen Mezivládní konferenci EU v červenci 2003.

Evropský konvent byl po ukončení práce na ústavě EU rozpuštěn. V evropské politické diskusi se objevily názory, že by se ale Konvent, v té či oné formě, měl stát institucí trvalou a zejména podřízen suverenitě občanů EU, včetně práva na iniciativu a referendum ve věcech ústavy a zákonů EU (inspirací jsou politická práva Švýcarska).