Tři pilíře Evropské unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maastrichtská smlouva, založila z předcházejícího Evropského společenství Evropskou unii - (EU). Dále také formálně rozdělila politiku EU v nové organizační a právní struktuře EU do tří hlavních oblastí jednotlivých tzv. politik EU (oblastí politické činnosti), které byly pojmenovány „pilíře“.

Obsah 1 Přehled 2 Rozhodování 3 Dějiny 4 Návrh Ústavy EU

[editovat] Přehled

První „pilíř“ – Evropské společenství – označuje primární a sekundární právo Evropské unie, týká se mimo jiné ekonomických, sociálních a ekologických záležitostí.

Druhý „pilíř“ – Společná zahraniční a bezpečnostní politika – se, vedle zmíněných zahraničních a bezpečnostních, týká také obranných (vojenských) záležitostí. (Smlouva o Evropské unii, Hlava V.)

Do třetího „pilíře“ – Policejní a justiční spolupráce – byly umístěny zbývající záležitosti. Druhá a třetí oblast vzešly rozšířením a rozdělením původní oblasti Spravedlnost a vnitřní věci. (Smlouva o Evropské unii, Hlava VI.)

[editovat] Rozhodování

Komise, Parlament a Rada EU rozhodují o záležitostech prvního „pilíře“, a sice kvalifikovanou většinou. Zatímco o věcech druhého a třetího „pilíře“ rozhoduje pouze Rada, rozhodnutí musí být jednomyslná.

[editovat] Dějiny

Toto rozdělení správy věcí EU vzniklo v jednáních vedoucích k Maastrichtské smlouvě. Cílem tehdejšího Společenství bylo – stejně jako dnes je snažením některých centrálních orgánů EU – posílit nebo centralizovat spolupráci. Tehdy především v zahraniční, bezpečnostní a obrané, azylové a přistěhovalecké politice, jako i v oblasti justice a zločinu.

Ale některé členské země nechtěly postoupit svou suverenitu Společenství v těchto oblastech, nebo některých z nich. Místo toho byly ale i nadále ochotny v spolupracovat na mezivládní úrovni, zejména v rámci Evropské politické spolupráce (EPS).

Výsledkem jednání bylo, že tyto nové oblasti spolupráce byly rozděleny do dvou oblastí a formálně přidány k první, ve dvou dodatečných „pilířích“.

Pozdější dodatky a úpravy, potvrzené v Amsterdamské a Niceské smlouvě posílily původní záměr centralizace i v těchto oblastech. Mezi nimi – v Amsterdamské smlouvě – záležitosti azylu, migrace a justiční spolupráce, což vedlo k novému jménu třetí oblasti Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, zkráceně Policejní a justiční spolupráce. Ale vedle tohoto nového pojmu se i nadále používá starý pojem Spravedlnost a vnitřní věci, nebo Justice a vnitřní bezpečnost.

[editovat] Návrh Ústavy EU

Návrh Ústavy EU předpokládal další posílení spolupráce a její centralizace. Takže, pokud by byla ratifikována, bude rozdělení do tří „pilířů“ opuštěno a nahradí je jedna organizační a právní struktura. I tento návrh má, jako většinu ostatních, z Ústavy EU převzít tzv. Reformní smlouva.