Emanuel Famíra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Emanuel Famíra (15. prosince 1900, Hlinsko6. ledna 1970, Praha) byl český sochař a malíř.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se nožířem a od 20. let provozoval v pražské Libni nožířskou živnost. Od mládí se účastnil levicového hnutí, v letech 1930–1933 byl členem skupiny intelektuálů sdružené okolo časopisu Levá fronta. Jako tanečník samouk byl v letech 1922–1933 sólistou baletu Národního divadla, v letech 1945-7 balet řídil. Byl ředitelem Střední odborné školy výtvarné v Praze[1] v letech 1957–1962. Od února 1968 patřil k přísným kritikům KSČ, kteří napadali polednovou politiku strany zleva, a srpnovou okupaci uvítal.

Výtvarné dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve 30. letech vytvořil pro západočeskou obec Břasy více než tři metry vysoký Pomník hospodářské krise 1933, který byl v roce 1941 nacisty zničen. Krajinomalby z pražské periférie jsou zastoupeny v Galerii Středočeského kraje.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zizkov.cz/clanek.asp?id=723

Literatura[editovat | editovat zdroj]