Heinrich Müller (gestapo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
vpravo Heinrich Müller.

Heinrich Müller (28. dubna 1900, Mnichov – ?) byl v letech 19391945 šéfem gestapa a v roce 1939 iniciátorem přepadení radiostanice v Gliwici. V řadách SS obdržel hodnost SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei.

Heinrich Müller je jednou z hlavních postav sovětského televizního seriálu Sedmnáct zastavení jara, kde ho hrál Leonid Broněvoj. Zatímco jiní čelní nacističtí představitelé jsou v seriálu zobrazeni poměrně přesně, seriálový Müller má s historickým společné jen jméno a hodnost, autoři seriálu totiž neměli o jeho osobě dostatek informací.

Mládí, první světová válka a počátky u policie a SS[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako správcovský syn Aloise Müllera v bavorském Mnichově. Po základní školní docházce nastoupil do učení na leteckého mechanika, které ukončil v roce 1917 a hned poté nastoupil na krátkou dobu do firmy Bayerische Flugzeugwerke. Avšak v červnu 1917 vstoupil do válečného letectva, kde sloužil jako pozorovatel pro dělostřelectvo. Z armády byl propuštěn v listopadu 1919 jako Unteroffizier (desátník).

Po válce se rozhodl vstoupit do služeb bavorské policie v Mnichově, se kterou se účastnil potlačení komunistických demonstrací a byl svědkem toho jak stoupenci revoluční armády Bavorské republiky rad vraždili rukojmí. Z této zkušenosti začala pramenit jeho celoživotní nenávist ke komunismu. V roce 1929 se stal policejním tajemníkem a v roce 1933 byl již kriminálním inspektorem. Při službě na politickém oddělení mnichovské policie, se seznámil s mnoha nacistickými představiteli jako například s Heinrichem Himmlerem nebo Reinhardem Heydrichem.

Poté, co se nacisté dostali v roce 1933 k moci, byl povolán Heydrichem pod jeho vedení do SD. V roce 1934 vstoupil do SS. Díky doporučení od Heydricha zaznamenal v gestapu velmi rychlý postup, od roku 1939 se stal jeho šéfem. V té době získal svoji přezdívku "Müller od Gestapa". V roce 1939 byl společně s Heydrichem organizátorem fingovaného přepadení radiostanice v Glivici.

V roce 1942 odhalili odbojovou a špionážní síť Rudou kapelu. Na konci války v Evropě stále zůstal v Hitlerově bunkru v Berlíně. Zde byl spatřen naposledy 29. dubna 1945. Dnes existují čtyři domněnky o tom, co se zde tehdy stalo:

  • Müller byl zabit nebo se zabil a jeho tělo nebylo do dnešních dnů nalezeno. Podobný případ jako s Martinem Bormannem
  • Müller se dostal z obklíčeného Berlína a schoval se do ústraní (např. Jižní Amerika), kde nebyl ani po své smrti odhalen
  • Müller byl rekrutován a s novou identitou začal pracovat jako tajný agent v USA nebo Sovětském svazu. Podobný případ jako s Reinhardem Gehlenem.
  • Müller byl pohřben v masovém hrobě na židovském hřbitově v Berlíně.[1]

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Šéfa gestapa pohřbili na židovském hřbitově [online]. Novinky.cz, [cit. 2013-11-13]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bedürftig, Friedemann: Třetí říše a druhá světová válka. Praha: Prostor, 2002, s. 273.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Müller (Gestapo) ve Wikimedia Commons