Tosca

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tosca
Originální plakát
Originální plakát
Základní informace
Žánr melodramma
Hudba Giacomo Puccini
Libreto Giuseppe Giacosa a Luigi Illica
Počet dějství 3
Originální jazyk italština
Literární předloha Victorien Sardou: La Tosca
Datum vzniku 1898–99
Premiéra 14. ledna 1900, Řím, Teatro Costanzi
Česká premiéra 21. listopadu 1903, Praha, Národní divadlo

Tosca je název opery Giacoma Pucciniho z roku 1900. Autory libreta jsou Luigi Illica, Giuseppe Giacosa, kteří je napsali na základě předlohy – dramatu La Tosca od Victoriena Sardou (La Tosca měla premiéru v Paříži v roce 1887 se Sarah Bernhardtovou v hlavní roli).

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Floria Tosca, slavná zpěvačka (soprán)
  • Mario Cavaradossi, malíř a milenec Toscy (tenor)
  • Baron Scarpia, šéf policie (baryton)
  • Cesare Angelotti, bratr Toscy a přítel Cavaradossiho (bas)
  • Kostelník (baryton)
  • Spoletta, policejní agent (tenor)
  • Sciarrone, četník (bas)

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Tosca je dramatická opera o třech dějstvích. Jde o jednu z mála oper, ve které žádná z hlavních postav nepřežije celá tři jednání až do konce. Její děj se odehrává v Římě v červnu roku 1800. Církevní stát je dobyt francouzskými vojsky a Cesare Angelotti náleží k vládě dosazené Napoleonem. Králi Ferdinandu IV. Neapolskému se však podařilo dočasně Francouze z Říma vytlačit a zřídit státní policii vedenou baronem Scarpiou; Angelotti je uvězněn.

První dějství[editovat | editovat zdroj]

Místo děje: kostel Sant'Andrea della Valle v Římě. Cesare Angelotti prchá z vězení, kde seděl za účast v italském osvobozeneckém hnutí. Přichází do kostela, kde mu jeho sestra ukryla ženské šaty na převlečení a nachází zde svého přítele, malíře Cavaradossiho, který zde vytváří obraz Marie Magdaleny.

Angelotti se musí ukrýt a následně po převlečení prchnout, protože za Cavaradossim přichází jeho milenka – slavná zpěvačka Floria Tosca. Ta na Cavaradossiho žárlí, protože slyšela z venku zvuk rozhovoru, ale nachází ho samotného. Kromě toho poznává v rysech Marie Magdaleny markýzu Attavanti – jeho dřívější milenku.

Do kostela vpadne vzápětí v čele vojáků policejní ředitel Scarpia, který pronásleduje Angelottiho a podezírá Cavaradossiho, že mu pomáhal na útěku – ví totiž o jejich někdejším přátelském vztahu. Kromě toho na malíře nevraží, protože je zamilován do Toscy.

Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]

Místo děje: Palazzo Farnese v Římě (dnes francouzská ambasáda). Scarpia nechává zatknout Cavaradossiho, ale nedaří se mu z něj vypáčit místo Angelottiho úkrytu, a to ani mučením. Když však Tosca slyší jeho úpění, úkryt prozrazuje. Cavaradossi jí to vyčítá jako zradu.

Do toho přichází zpráva, že francouzské vojsko bojující za nezávislost Itálie porazilo Rakušany, načež se Cavaradossi radostně prohlašuje za republikána a revolucionáře. Tím poskytuje Scarpiovi záminku, aby ho dal odsoudit k smrti. Mezitím se vracejí vojáci, kteří šli zatknout Angelottiho, s nepořízenou, protože si Angelotti raději vzal život, než aby se nechal znovu uvěznit.

Tosca se snaží policejního ředitele uplatit, ten ale jako úplatek žádá výhradně ji samotnou. Tosca na to naoko přistupuje a poté, co Scarpia vydá rozkaz, aby byl Cavaradossi zastřelen pouze zdánlivě (slepou patronou), probodne ho nožem a uteče.

Třetí dějství[editovat | editovat zdroj]

Místo děje: Andělský hrad v Římě. Tosca přichází na místo popravy a sděluje Cavaradossimu, že nebude popraven, protože popravčí četa bude mít slepé náboje. Ten tedy odchází na popravu v klidu, Scarpia však Toscu oklamal a Cavaradossi je skutečně popraven.

Když Tosca naříká nad mrtvým milencem, přichází stráž, aby ji zatkla za smrt Scarpii. Tosca se nenechá zadržet a spáchá sebevraždu skokem z hradeb.

Nejslavnější árie z opery[editovat | editovat zdroj]

  • Recondita armonia – I. dějství, Mario
  • Vissi d'arte – II. dějství, Tosca
  • E lucevan le stelle – III. dějství, Mario; jedna z nejproslulejších operních árií vůbec.[zdroj?]

Nejvýznamnější realizace opery a interpreti[editovat | editovat zdroj]

Premiéra opery se konala 14. ledna 1900 v Teatro Costanzi v Římě (dnes Teatro dell'Opera di Roma) pod taktovkou dirigenta Leopolda Mugnone (1858–1941). Od té doby náleží Tosca k nejoblíbenějším operám a je často zařazována do repertoáru všech operních domů. K proslulým interpretům náleželi Ema Destinnová, Maria Callas, Enrico Caruso či Plácido Domingo.

V roce 1992 byla realizována televizní inscenace opery (Emmy Award). Šlo o přímý přenos z konkrétních míst, do nichž zasadil Puccini děj opery, a to v časech, kdy se měly odehrávat: (kostel Sant'Andrea della Valle ve dne, Villa Farnese večer a Andělský hrad za rozbřesku); projekt byl tedy náročný nejen na realizaci, ale i pro diváky. (Příležitost tento přímý přenos sledovat měli i diváci České televize). Do hlavních rolí byli obsazeni Catherine Malfitano, Plácido Domingo a Ruggero Raimondi.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Tosca v archivu Národního divadla