Okres Moravská Ostrava

Okres Moravská Ostrava
Území
Sídlo okresu	Moravská Ostrava
Stát	Rakousko-Uhersko
Vznik	1900
Zánik	1941
Základní informace
Další údaje
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Politický okres Moravská Ostrava vznikl na Moravě roku 1900 a zahrnul celý dosavadní soudní okres Moravská Ostrava. Jeho území bylo tvořeno obcemi mezi řekami Odrou a Ostravicí. Okres měl rozlohu 99,37 km², a kromě 37,5 % dnešního území statutárního města Ostravy k němu patřila také obec Krmelín a katastrální území Stará Ves nad Ondřejnicí (součást stejnojmenné obce). Na severozápadní hranici tehdy sousedil s Pruským Slezskem. Centrem se stalo město Moravská Ostrava, které se k 1. ledna 1924 rozšířilo připojením Přívozu, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Nové Vsi a Zábřehu nad Odrou (zahrnujícím v té době také Hulváky), čímž vznikla tzv. Velká Ostrava, která však i nadále měla název Moravská Ostrava.

Zánik politického okresu[editovat | editovat zdroj]

1. července 1941 pak bylo město Moravská Ostrava rozšířeno o území soudního okresu Slezská Ostrava (původně součást slezského politického okresu Frýdek), zahrnujícího 7 obcí (Slezská Ostrava, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Michálkovice, Radvanice a Kunčičky), obce Kunčice (ze soudního okresu Frýdek – původně rovněž součást politického okresu Frýdek), Výškovice, Starou Bělou, Novou Bělou a Hrabovou. Rozšířená Moravská Ostrava byla zároveň politickým okresem, od roku 1945 statutárním městem. Od roku 1946 pak byla přejmenována na Ostravu. Území původního politického okresu Moravská Ostrava tvořilo od roku 1941 pod názvem Moravská Ostrava – západ (od roku 1946 Ostrava – západ) opět jen soudní okres, rozdělený mezi politický okres Místek (pouze obce Proskovice, Stará Ves nad Ondřejnicí a Krmelín) a Statutární město Moravskou Ostravu (většina území). Při správní reformě schválené komunisty roku 1948 pak došlo k 1. únoru 1949 i ke zrušení soudního okresu Ostrava-západ.

↑ Bevölkerung und Viehstand der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder, dann der Militärgränze nach der Zählung vom 31. December 1869. Svazek I (Bevölkerung nach Geschlecht, Religion, Stand und Aufenthalt. Wien: K.-k. Hof- und Staatsdruckerei, 1871. Dostupné online.
↑ Special-Orts-Repertorium von Mähren. Wien: K. k. statistischen Central-Commission, 1893. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder, bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, X. Mähren. Wien: Verlag der k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1906. Dostupné online. Archivováno 5. 7. 2020 na Wayback Machine.
↑ Specialortsrepertorium von Mähren. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910. Wien: Verlag der k. k. Hof- und Staatsdruckerei, 1917.
↑ Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku. Praha: Státní úřad statistický, 1924. Dostupné online.
↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra – Státní úřad statistický, 1935.