Pjotr Lavrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
P L Lavrov old.jpg

Pjotr Lavrovič Lavrov, rusky Пётр Ла́врович Лавро́в (2. červen 182325. leden 1900) byl ruský filozof, sociolog, antropolog, socialistický teoretik, představitel ruského radikálně-demokratického hnutí narodniků. Občas užíval pseudonym Mirtov.

Pro narodnické aktivity byl roku 1868 odeslán do vyhnanství na Urale. Odtud uprchl a žil v Paříži, kde se zapojil do socialistického hnutí, účastnil se mj. povstání Pařížské komuny roku 1871. V té době byl též vyslancem komuny v Londýně, kde se spřátelil s Marxem a Engelsem. Po porážce komuny odešel do Curychu, kde soupeřil s Michailem Bakuninem o vliv mezi ruskými politickými emigranty. Na rozdíl od Bakunina neviděl revoluci jako nevyhnutelné a jediné řešení a přiklonil se tak k reformismu. V Curychu též vedl časopis Vpered! (vycházel souběžně i v Londýně).

Socialismus chápal jako logické vyústění evropské politické tradice a západního ekonomického rozvoje. Zdůrazňoval přitom, jak je situace Ruska jiná, neboť vývoj tam od evropského zcela odklonil vpád Mongolů ve 13. století, a Rusko zůstalo zemí de facto feudální a zemědělskou. Přesto věřil, že existuje možnost specificky ruské cesty k socialismu, přímo ze zemědělsko-feudální fáze vývoje. Na tyto úvahy později navázal Lenin.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]