Anna Ticho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Ticho
Anna Ticho v roce 1978
Anna Ticho v roce 1978
Narození 27. října 1894
Brno, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. března 1980 (85 let)
Jeruzalém, Izrael
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Bydliště Jeruzalém, Izrael
Občanství Izrael
Vzdělání Akademie výtvarných umění ve Vídni
Ocenění Izraelská cena
Nábož. vyznání judaismus
Manžel Avraham Albert Ticho
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Ticho (hebrejsky: אנה טיכו; ‎27. října 1894, Brno1. března 1980, Jeruzalém) byla izraelská umělkyně, známá svými kresbami Jeruzaléma a jeho okolí.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnešní Česko), kde prožila své rané dětství. Posléze se s rodinou přestěhovala do Vídně, kde v patnácti letech začala studovat malířství u Williho Nowaka na Akademii výtvarných umění. V roce 1912 přesídlila spolu se svým bratrancem, uznávaným očním lékařem Avrahamem Albertem Ticho (1883–1960), do osmanské Palestiny a později téhož roku se za něj provdala.[2] Společně se usadili v Jeruzalémě, kde její manžel v zastoupení frankfurtské židovské organizace zřídil oční kliniku. V letech 1917 až 1919 žila spolu s manželem krátce v Damašku.[3]

Svá díla představila poprvé roku 1922 v Davidově věži, která je součástí jeruzalémských hradeb, v rámci výstavy místních umělců (v pozdějších letech měla samostatné výstavy jak v Izraeli, tak v zahraničí).[2] V roce 1924 zakoupili v Jeruzalémě velký dům obklopený zahradami, postavený roku 1880 pro prominentní arabskou rodinu Našašíbů, kde následně žili a pracovali.[4] V přízemí zřídil dr. Ticho soukromou kliniku, kde léčil židy, křesťany i muslimy (mimo jiné i emíra Abdalláha, pozdějšího jordánského krále), chudé i bohaté, a kde mu manželka pomáhala jako asistentka. Ve volném čase Anna Ticho občas vyrážela do blízké přírody, aby se věnovala své lásce v podobě malování a kreslení. Jejich dům se stal centrem kulturního a společenského života, hostili řadu místních a britských vládních představitelů, jakož i mnoho umělců, spisovatelů, akademiků a intelektuálů.[3]

V roce 1960 její manžel zemřel a klinika byla uzavřena. Začala se více věnovat umělecké tvorbě a vyrážela do přírody v okolí Jeruzaléma. Malovala tužkou, perem, pastelovými barvami a „ve svých figurálních malbách zachycovala okolní domy, zdi Starého Města, vesnice v jeruzalémských horách, lidi, stromy a květenu“.[3] Ke sklonku života odkázala dům, svoji uměleckou sbírku, včetně řady svých kreseb, a manželovu rozsáhlou sbírku židovských předmětů, městu Jeruzalém.[5]

Zemřela v nemocnici Bikur cholim Jeruzalémě ve věku osmdesáti pěti let na infarkt myokardu. Dům Ticho (Bejt Ticho) funguje jako pobočka Izraelského muzea a jeho součástí je oblíbená restaurace a kavárna.[3]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Ticho na anglické Wikipedii.

  1. COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 382. (anglicky) 
  2. a b SALMON, Irit. Anna Ticho [online]. Jewish Women's Archive, 2009-03-01, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d MINICH, Karel. Chvilka s Annou Ticho [online]. Židovská obec Brno, 2011-02-07, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.  
  4. Beit Ticho [online]. The New York Times, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Anna Ticho [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2012-09-15, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.  
  6. מקבלי התואר יקיר ירושלים‎‎ [online]. Město Jeruzalém, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. Recipients in 1980 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynet, 2005-05-11, [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]