Anna Ticho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Ticho
Anna Ticho v roce 1978
Anna Ticho v roce 1978
Narození 27. října 1894
Brno, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. března 1980 (ve věku 85 let)
Jeruzalém, Izrael
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo odpočinku Har ha-Menuchot
Bydliště Jeruzalém, Izrael
Alma mater Akademie výtvarných umění ve Vídni
Ocenění Jakir Jerušalajim
Izraelská cena
Nábož. vyznání judaismus
Manžel/ka Avraham Albert Ticho
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Ticho (hebrejsky: אנה טיכו‎‎; 27. října 1894, Brno[1]1. března 1980, Jeruzalém) byla izraelská umělkyně, známá svými kresbami Jeruzaléma a jeho okolí.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Brně v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnešní Česko), kde prožila své rané dětství. Posléze se s rodinou přestěhovala do Vídně, kde v patnácti letech začala studovat malířství u Williho Nowaka na Akademii výtvarných umění. V roce 1912 přesídlila spolu se svým bratrancem, uznávaným očním lékařem Avrahamem Albertem Ticho (1883–1960), do osmanské Palestiny a později téhož roku se za něj provdala.[3] Společně se usadili v Jeruzalémě, kde její manžel v zastoupení frankfurtské židovské organizace zřídil oční kliniku. V letech 1917 až 1919 žila spolu s manželem krátce v Damašku.[4]

Svá díla představila poprvé roku 1922 v Davidově věži, která je součástí jeruzalémských hradeb, v rámci výstavy místních umělců (v pozdějších letech měla samostatné výstavy jak v Izraeli, tak v zahraničí).[3] V roce 1924 zakoupili v Jeruzalémě velký dům obklopený zahradami, postavený roku 1880 pro prominentní arabskou rodinu Našašíbů, kde následně žili a pracovali.[5] V přízemí zřídil dr. Ticho soukromou kliniku, kde léčil židy, křesťany i muslimy (mimo jiné i emíra Abdalláha, pozdějšího jordánského krále), chudé i bohaté, a kde mu manželka pomáhala jako asistentka. Ve volném čase Anna Ticho občas vyrážela do blízké přírody, aby se věnovala své lásce v podobě malování a kreslení. Jejich dům se stal centrem kulturního a společenského života, hostili řadu místních a britských vládních představitelů, jakož i mnoho umělců, spisovatelů, akademiků a intelektuálů.[4]

V roce 1960 její manžel zemřel a klinika byla uzavřena. Začala se více věnovat umělecké tvorbě a vyrážela do přírody v okolí Jeruzaléma. Malovala tužkou, perem, pastelovými barvami a „ve svých figurálních malbách zachycovala okolní domy, zdi Starého Města, vesnice v jeruzalémských horách, lidi, stromy a květenu“.[4] Ke sklonku života odkázala dům, svoji uměleckou sbírku, včetně řady svých kreseb, a manželovu rozsáhlou sbírku židovských předmětů, městu Jeruzalém.[6]

Zemřela v nemocnici Bikur cholim Jeruzalémě ve věku osmdesáti pěti let na infarkt myokardu. Dům Ticho (Bejt Ticho) funguje jako pobočka Izraelského muzea a jeho součástí je oblíbená restaurace a kavárna.[4]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Ticho na anglické Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození
  2. COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London : Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 382. (anglicky) 
  3. a b SALMON, Irit. Anna Ticho [online]. Jewish Women's Archive, 2009-03-01, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d MINICH, Karel. Chvilka s Annou Ticho [online]. Židovská obec Brno, 2011-02-07, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.  
  5. Beit Ticho [online]. The New York Times, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Anna Ticho [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2012-09-15, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.  
  7. מקבלי התואר יקיר ירושלים‎‎ [online]. Město Jeruzalém, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. Recipients in 1980 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynet, 2005-05-11, [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]