Adolf Wenig (výtvarník)
| Adolf Wenig | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 28. dubna 1912 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 11. května 1980 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Národnost | česká |
| Povolání | výtvarník, malíř, kostýmní návrhář, scénograf, grafik a ilustrátor |
| Rodiče | Adolf Wenig otec |
| Příbuzní | Jan Wenig bratr Josef Wenig strýc Arnošt Wenig strýc Frank Wenig strýc |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Wenig (28. dubna 1912, Praha[1] – 11. května 1980, Praha) byl český akademický malíř, jevištní a kostýmní výtvarník. V literatuře je uváděn jako Adolf Wenig ml.
Život[editovat | editovat zdroj]
Byl synem spisovatele Adolfa Weniga (1874–1940) a mladším bratrem spisovatele Dr. Jana Weniga (1905–1979). Jeho strýcem byl jevištní a kostýmní výtvarník Josef Wenig.[2] Adolf Wenig byl otcem Marie Wenigové (1943–2006), kostýmní výtvarnice Městských divadel pražských.
Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze (1929–1935). Od roku 1937 externě spolupracoval s Národním divadlem v Praze. V letech 1939 až 1948 byl šéfem výpravy v Divadle na Vinohradech.[3] Kromě jevištní výpravy navrhoval i kostýmy. Od roku 1953 působil až do důchodu v roce 1978 v Městských divadlech pražských.[4] Spolupracoval však i s dalšími divadly, ještě tři roky po jeho smrti uvedlo v roce 1983 Smetanovo divadlo Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky s jeho dříve navrženými kostýmy.
Za svůj život provedl více než 400 jevištních a kostýmních výprav.[5]
Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1971 stříbrná medaile na Pražském Quadriennale
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Jevištní a kostýmní výpravy, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1937 Zdeněk Hůla: Modrý květ (balet), Národní divadlo, režie Vojta Novák
- 1939 J. F. Black: Moudrá Penny, Divadlo na Vinohradech, režie: Antonín Kandert
- 1940 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Komorní divadlo, režie František Salzer
- 1941 Viktor Dyk: Ondřej a drak, Komorní divadlo, režie Jan Port
- 1942 Bedřich Vrbský: Pravý manžel, Komorní divadlo, režie Jan Port
- 1943 Alois Jirásek: Vojnarka, Divadlo na Vinohradech, režie Gabriel Hart
- 1943 Olga Barényi: Veliká hvězda, Komorní divadlo, režie Jan Port
- 1943 F. X. Svoboda: Poslední muž, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
- 1944 Olga Barényi: Herečka, Divadlo Na Poříčí, režie František Salzer
- 1944 Friedrich Schiller: Marie Stuartovna, Divadlo J. K. Tyla, režie Karel Jernek
- 1945 Maxim Gorkij: Matka, Divadlo na Vinohradech, režie Karel Jernek
- 1946 Franz Werfel: Jacobowsky a plukovník, Divadlo na Vinohradech, režie Jaromír Pleskot
- 1948 Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška, Stavovské divadlo, režie Jaroslav Kvapil
- 1953 Honore de Balzac: Evženie Grandetová, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
- 1954 Fráňa Šrámek: Měsíc nad řekou, Komorní divadlo, režie V. Vydra ml.
- 1956 Emil Vachek: Aféra, Komorní divadlo, režie Bedřich Vrbský
- 1957 William Shakespeare: Jak se vám líbí, Divadlo komedie, režie Ota Ornest
- 1957 Nathaniel Richard Nash: Obchodník s deštěm, Komorní divadlo, režie Rudolf Hrušínský
- 1958 William Shakespeare: Večer tříkrálový nebo Cokoli chcete, Valdštejnská zahrada, režie Karel Svoboda
- 1959 William Shakespeare: Komedie plná omylů, Divadlo komedie, režie Rudolf Hrušínský
- 1961 Maxim Gorkij: Měšťáci, Komorní divadlo, režie Václav Hudeček
- 1965 Thornton Wilder: Naše městečko, Komorní divadlo, režie František Salzer
- 1968 Jan Drda: Hrátky s čertem, Divadlo komedie, režie Ivan Weiss
- 1969 Max Triech: Kdybych mohl začít znovu, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
- 1971 Ugo Betti: Zločin na Kozím ostrově, Divadlo komedie, režie Ota Ornest
- 1972 Somerset W. Maugham: Útulný domov, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
- 1973 Karel Čapek: Bílá nemoc, Komorní divadlo, režie Ivan Weiss
- 1975 Gioacchino Rossini: Lazebník sevillský (opera), Tylovo divadlo, režie Ladislav Štros (A. Wenig navrhl kostýmy)
- 1980 Giacomo Puccini: Manon Lescaut (opera), Smetanovo divadlo, režie Ladislav Štros (A. Wenig navrhl kostýmy)
- 1983 Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky (opera), Smetanovo divadlo, režie Ladislav Štros (A Wenig navrhl kostýmy)
Jiné[editovat | editovat zdroj]
- Jabloňová větvička – Adolf Wenig; v typografické úpravě Josefa Vlčka; Adolf Wenig ml. doprovodil 4 původními dřevoryty a vydal. Praha: Adolf Wenig ml., 1934
- Huňáč a Bacula: příběhy z lesů a polonin – Frank Wenig; ilustroval A. Wenig ml. Praha: Dědictví Komenského,1934
- Modrý svět: pohádkové dobrodružství – Adolf Wenig; obrázky nakreslil A. Wenig ml. Praha: Novina, 1938
- Sedm pohádek o dětičkách, zvířátkách a kouzelných darech – z lidového podání vybral a vypravuje nejmladším čtenářům Karel Vaněček; obrázky nakreslil A. Wenig ml. Praha: Dědictví Komenského, 1939
- Broučci: pro malé i veliké děti – Jan Karafiát; ilustroval A. Wenig ml. Praha: Alois Hynek,
- Ostrov, o kterém všichni sníme – Jan Wenig; s ilustracemi A. Weniga ml. a s obálkou V. Pátka. Praha: J. R. Vilímek, 1940
- Peníze leží na ulici – J. V. Rosůlek; kresby a obálka Adolf Wenig ml. Praha: Československý kompas, 1946
- Program: městská divadla pražská ve spolupráci s čs. armádou – řídí odpovědný redaktor Karel Kraus; redaktorka J. Javůrková; grafická úprava A. Wenig ml. Praha: Městská divadla pražská, 1946?
- Pražský Aleš 1949: XXIII. členská výstava Pražského Alše, ... [Rudolf Březa ... Adolf Wenig, Adolf A. Zahel] Praha: Aleš, 1949
- Adolf Wenig: výtvarná divadelní práce – Svaz československých výtvarných umělců. Praha: Aleš, 1951
- Adolf Wenig: malá monografie – úvod Eva Soukupová; editor: Sylva Marešová; photos: Karel Drbohlav, Jaroslav Krejčí, Vilém Sochůrek. Prague: Theatre Institute, 1973
- Adolf Wenig: výstava jevištních prací: Scénografická výstavní síň divadla na Vinohradech Praha, 10. 5. 1974 – 22. 6. 1974 – Sylva Marešová: Praha: Svaz českých dramatických umělců, 1974
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580
- ↑ Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 164, ISBN 978-80-239-9603-6
- ↑ V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. obr. příl.
- ↑ Archiv ND. archiv.narodni-divadlo.cz [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih- a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 614
- Bedřich Jahn: Pět let ředitelem Městských divadel pražských, Melantrich, Praha, 1940, str. 48
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 38, 39, 40, obr. příl.
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 132
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 257, 259
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 508, 666–667
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 580
- Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 107, 151–153, ISBN 80-7023-118-1
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 171, 244, 254, 256, 260, 266–267, 269, 275, 281, 283, 288, 298, 302, 332, 334, 348, ISBN 80-85625-19-9
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 150, ISBN 80-85837-35-8
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 11, 12, 24, 40, 41, 72, 86, 112, 151, 184, 193–203, ISBN 80-7243-121-8
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 66, 178–180, 183–185, ISBN 978-80-239-9604-3
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 125, 159, ISBN 978-80-200-1502-0
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 164, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Wenig na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Wenig (výtvarník)
- Adolf Wenig v databázi Archivu Národního divadla
- Adolf Wenig v informačním systému abART
