Dov Josef

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dov Josef
דב יוסף
Dov Josefדב יוסף
Dov Josef
דב יוסף
Ve funkci:
2. listopadu 1961 – 12. ledna 1966
Předchůdce Pinchas Rosen
Nástupce Ja'akov Šimšon Šapira
Ve funkci:
8. října 1951 – 25. června 1952
Předchůdce Pinchas Rosen
Nástupce Chajim Kohen

Narození 27. května 1899
Kanada Montreal, Kanada
Úmrtí 7. ledna 1980 (80 let)
Izrael Izrael
Politický subjekt Mapaj
Kneset 1.3.

Dov Josef (hebrejsky: דב יוסף, narozen jako Bernard Joseph; 27. května 18997. ledna 1980) byl izraelský politik a státník. V průběhu prvního a druhého Knesetu zastával četné ministerské posty a byl v pořadí druhým izraelským ministrem spravedlnosti, který tuto funkci zastával dvakrát (v letech 1951–52 a 1961–66).

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Josef se narodil v Montrealu v Kanadě jako Bernard Joseph. Vystudoval práva na McGill University, Université Laval a University of London. Do tehdy ještě osmanské Palestiny imigroval v rámci kanadské židovské legie, kterou pomáhal organizovat. Po konci první světové války pracoval v mandátní Palestině jako advokát. Během izraelské války za nezávislost sloužil během blokády Jeruzaléma jako jeho vojenský guvernér.

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1933 vstoupil Josef do Ben Gurionovy strany Mapaj a v prvních parlamentních volbách v lednu 1949 byl zvolen poslancem Knesetu. V první vládě byl nejprve jmenován ministrem přídělového systému a zásobování, což byla klíčová funkce v přídělovém období. V červnu 1949 byl dále jmenován ministrem zemědělství.

První vláda padla v říjnu 1950 kvůli tahanicím ohledně uprchlických táborů a náboženského vzdělávání, ale rovněž proto, že chtěl Ben Gurion zrušit ministerstvo přídělového systému a zásobování. Tehdejší ministerský předseda Ben Gurion si nakonec prosadil svou a v jeho druhé vládě byl Josef přesunut na post ministra dopravy.

Svůj post si udržel i po volbách v roce 1951, po kterých byl jmenován ministrem spravedlnosti a ministrem obchodu a průmyslu (o křeslo ministra spravedlnosti přišel v červnu 1952). Poté co v prosinci 1952 opět padla vláda kvůli náboženskému vzdělávání, byl Josef nejprve v nové vládě jmenován ministrem bez portfeje, načež byl v červnu 1953 přesunut na ministerstvo rozvoje. Tuto funkci si udržel i po výměně ministerského předsedy, kdy po rezignaci Davida Ben Guriona nahradil Moše Šaret. Poté co Šaret rezignoval a zformoval novou vládu v roce 1955, Josef zůstal ministrem rozvoje a nadto se stal také ministrem zdravotnictví.

Poslanecký mandát si udržel i po volbách v roce 1955, po kterých však nebyl jmenován na žádnou ministerskou funkci. O poslanecký mandát přišel v následujících volbách v roce 1959 a nikdy se již znovu poslancem nestal. Navzdory tomu se za pátého Knesetu stal ministrem spravedlnosti v Ben Gurionově vládě. Ministrem spravedlnosti zůstal i poté, co Ben Guriona nahradil Levi Eškol, avšak o post přišel po volbách v roce 1965.

V roce 1960 způsobil politický skandál vydáním autobiografické knihy „The Faithful City,“ ve které se soustředil na obléhání Jeruzaléma v roce 1948. Tvrdil v ní, že mu velitel Jeruzaléma David Šaltiel dal špatné informace o situaci ve městě, což zapříčinilo porážku ve Starém městě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dov Yosef na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]