Elimelech Rimalt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Elimelech Rimalt
אלימלך רימלט
Elimelech Rimalt na snímku z roku 1951
Elimelech Rimalt na snímku z roku 1951
Ve funkci:
15. prosince 1969 – 6. srpna 1970
Předchůdce Jisra'el Ješa'jahu
Nástupce Šimon Peres

Narození 1. listopadu 1907

Rakousko-Uhersko Halič, Rakousko-Uhersko

Úmrtí 5. listopadu 1987 (80 let)
Izrael Izrael
Politický subjekt Všeobecní sionisté
Liberální strana
Gachal
Likud
Kneset 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8.
Vzdělání

Vídeňská univerzita

Elimelech Rimalt (hebrejsky: אלימלך רימלט, plným jménem אלימלך-שמעון רימלט, Elimelech Šim'on Rimalt, žil 1. listopadu 19075. listopadu 1987) byl izraelský politik a dlouholetý poslanec Knesetu za strany Všeobecní sionisté, Liberální strana, Gachal a Likud. V letech 1969 až 1970 zastával v izraelské vládě post ministra poštovních služeb.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Haliči v tehdejším Rakousku-Uhersku. Vystudoval židovskou náboženskou základní školu a ješivu, hebrejskou střední školu v Krakově, rabínský seminář ve Vídni a filozofii na Vídeňské univerzitě. Získal osvědčení pro výkon profese rabína. V roce 1939 přesídlil do dnešního Izraele.[1]

Politická dráha[editovat | editovat zdroj]

Byl jedním ze zakladatelů židovské mládežnické organizace Akiva v Polsku. Angažoval se v sionistické organizaci v Rakousku a předsedal skupině sionistických studentů ve Vídni. Zastával post ve vedení židovské náboženské obce ve Vídni. V letech 1939-1943 po přesídlení do dnešního Izraele byl ředitelem základní školy v Ramat Ganu, v letech 1943-1952 pak v tomto městě vedl odbor vzdělávání. V letech 1955-1959 zasedal v samosprávě Ramat Ganu a byl místostarostou města. V letech 1952-1965 předsedal odborové organizaci napojené na stranu Všeobecní sionisté, v letech 1965-1971 byl předsedou předsednictva Liberální strany, kde pak v letech 1971-1975 působil jako předseda. V letech 1966-1968 se podílel na činnosti Organizace základních a následných škol v Izraeli.

V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1951, do nichž šel za Všeobecné sionisty. Byl členem parlamentního výboru House Committee, výboru pro vzdělávání a kulturu, výboru práce a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. V roce 1952 napadl dojednávanou dohodu o reparacích mezi Izraelem a Západním Německem.[2] Za Všeobecné sionisty byl opětovně zvolen ve volbách v roce 1955. Stal se členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu a výboru práce. Na kandidátce Všeobecných sionistů byl zvolen i ve volbách v roce 1959. Nastoupil jako předseda do výboru pro vzdělávání a kulturu, dále byl členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Během funkčního období přešel do poslaneckého klubu Liberální strany. Za ni se dočkal dalšího mandátu ve volbách v roce 1961. Byl členem výboru pro vzdělávání a kulturu, výboru práce a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Během funkčního období pak přešel do poslaneckého klubu formace Gachal. Za ni byl zvolen ve volbách v roce 1965. Stal se předsedou výboru pro vzdělávání a kulturu a členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Předsedal podvýboru pro emigraci atletů, zvláštnímu výboru pro prověření systému základního a sstředního školství v Izraeli, společnému výboru pro školné v institucích vyššího vzdělávání, společnému podvýboru pro zřízení studijního centra pro habitat, a společnému výboru pro přesun školy Mikve Jisra'el. Za Gachal se dočkal zvolení ve volbách v roce 1969. Po nich byl opět předsedou výboru pro vzdělávání a kulturu a členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Na kandidátce Likudu pak do Knesetu pronikl po volbách v roce 1973, po nichž zůstal členem výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Byl předsedou poslaneckého klubu Likudu. Ve volbách v roce 1977 nekandidoval.[1]

V letech 1969-1970 zastával i vládní post. Konkrétně šlo o ministra poštovních služeb.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Elimelech Rimalt [online]. Kneset, [cit. 2011-03-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 283.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]