Becal'el Smotrič
| Becal'el Smotrič בצלאל סמוטריץ׳ | |
|---|---|
.jpg) | |
| 28. ministr financí | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 29. prosince 2022 | |
| 31. ministr dopravy | |
| Ve funkci: 23. června 2019 – 17. května 2020 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Židovský domov Jamina Náboženský sionismus |
| Rodné jméno | בצלאל יואל סְמוֹטְרִיץ' |
| Narození | 27. února 1980 (44 let) Chispin |
| Kneset | 20., 21., 22., 23.-25. |
| Příbuzní | Ajelet Nachmias Verbin (fourth cousin) |
| Sídlo | Kedumim |
| Profese | politik |
| Náboženství | judaismus |
| Commons | Bezalel Smotrich |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Becal'el Jo'el Smotrič (hebrejsky בצלאל יואל סְמוֹטְרִיץ׳; * 27. února 1980 Chispin) je izraelský krajně pravicový politik a advokát, od roku 2022 ministr financí v šesté vládě Benjamina Netanjahua. Je předsedou strany Tkuma,[1] dříve působil jako poslanec Knesetu za Jaminu.[2] Bydlí v izraelské osadě Kedumim[3].
Smotričovy radikální názory vedly k několika kontroverzím.[4] Je zastáncem rozšiřování izraelských osad na Západním břehu Jordánu, je proti palestinské státnosti a popírá existenci palestinského národa.[4] Je obviňován z podněcování nenávisti vůči izraelským Arabům, když v říjnu 2021 řekl izraelským arabským zákonodárcům, že „je chyba, že Ben Gurion nedokončil práci a nevyhnal vás v roce 1948“.[5] Sám sebe označil za „fašistického homofoba“ a prohlásil, že gay pride jsou „horší než bestialita“.[4]
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Je otcem pěti dětí a žije v izraelské osadě Kedumim. Angažuje se v organizaci Regavim. Patří mezi nejvýraznější postavy mladé generace židovských osadníků na Západním břehu Jordánu.[6] V roce 2006 se podílel na protestech proti přehlídce Gay Pride v Jeruzalému. V kampani před volbami roku 2015 se od této své aktivity distancoval s poukazem na mládí. Označil se nicméně za hrdého homofoba. Homosexuálové podle něj mají právo být abnormální ve svém soukromí, ale neměli by si klást požadavky na stát.[7]
Ve volbách v roce 2015 byl zvolen do Knesetu za stranu Židovský domov.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ LAZAROFF, Tovah. Israel Elections: Bezalel Smotrich defies expectations, wins 6-7 seats. The Jerusalem Post [online]. 2021-03-23 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ PILEGGI, Tamar. Jewish Home hopeful boasts of being ‘proud homophobe’. The Times of Israel [online]. 2015-02-23 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ SOMMER, Allison Kaplan. Radical Settler, ‘Proud Homophobe’ and Wunderkind: Meet the New Leader of Israel's Far Right. Ha'arec [online]. 2019-01-15 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c SHARON, Jeremy. How Bezalel Smotrich rode unfiltered radicalism and unforgiving politics to power. The Times of Israel [online]. 2022-11-30 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ SPIRO, Amy. Smotrich at Knesset: Ben-Gurion should have ‘finished the job,’ thrown out Arabs. The Times of Israel [online]. 2021-10-13 [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ עו"ד בצלאל סמוטריץ [online]. emet.org.il [cit. 2015-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-01. (hebrejsky)
- ↑ Jewish Home hopeful boasts of being ‘proud homophobe’ [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel [cit. 2015-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Becal'el Smotrič na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Profil na portálu emet.org.il
