Eli Ben-Dahan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eli Ben-Dahan
אלי בן דהן
Eli Ben-Dahan
Eli Ben-Dahan

Úřadující
Ve funkci od: 19. května 2015
Předchůdce Danny Danon

Narození 1954
Casablanca
MarokoMaroko Maroko
Politický subjekt Židovský domov
Kneset 19., 20.
Vzdělání Hebrejská univerzita

Eli Ben-Dahan, plným jménem Elijahu Micha'el Ben-Dahan (hebrejsky אלי בן דהן nebo אליהו מיכאל בן דהן‏, narozen 1954 Casablanca, Maroko), je izraelský rabín, politik a poslanec Knesetu za stranu Židovský domov. Od května 2015 je náměstkem ministra obrany v izraelské vládě.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Maroku, ale ve věku dvou let se jeho rodina přestěhovala do Izraele. Vyrůstal v Beerševě. Studoval na ješivě Merkaz ha-rav a dalších náboženských vzdělávacích ústavech. Sloužil v izraelské armádě. Působí profesně jako rabín. Zároveň má magisterský titul z Hebrejské univerzity. V mládí se přestěhoval do izraelské osady Chispin na Golanských výšinách, kde byl předsedou samosprávy a pedagogem a rabínem na místní střední škole. V letech 1983-1987 byl ředitelem úřadu vrchního sefardského rabína Mordechaje Elijahua. V roce 1989 ho tehdejší ministr pro náboženské záležitosti Zevulun Hammer ustanovil ředitelem rabínských soudů. Podílel se na reformě rabínské správy a bojoval za práva žen v židovském rodinném (rozvodovém) právu. Publikoval řadu odborných teologických a právních studií.[1]

Ve volbách v roce 2013 byl zvolen do Knesetu za stranu Židovský domov.[2] Následně byl jmenován náměstkem ministra náboženských služeb ve třetí Netanjahuově vládě. Poslanecký mandát obhájil rovněž ve volbách v roce 2015.[3] Od května 2015 zastává pozici náměstka ministra obrany.

Je ženatý, má devět dětí a bydlí ve čtvrti Chomat Šmu'el v Jeruzalémě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rabbi Eli Ben-Dahan [online]. baityehudi.org.il, [cit. 2013-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Eli Ben-Dahan [online]. Kneset, [cit. 2013-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. All 120 incoming Knesset members [online]. The Times of Israel, [cit. 2015-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]