Volby do Knesetu 1955

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael


Volby do 3. Knesetu se v Izraeli konaly 26. července 1955. Výsledkem bylo vítězství levice vedené stranou Mapaj Davida Ben Gurion. Volební účast byla 80,7 %.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období
křesel na konci
funkčního období
Mapaj 274 735 32,2 40 40
Cherut 107 190 12,6 15 15
Všeobecní sionisté 87 099 10,2 13 13
Národní náboženská strana[p 1] 77 936 9,1 11 11
Achdut ha-Avoda 69 475 8,2 10 10
Mapam 62 401 7,3 9 9
Náboženská fronta Tóry[p 2] 39 836 4,7 6 6
Maki 38 492 4,5 6 6
Progresivní strana 37 661 4,4 5 5
Demokratická kandidátka izraelských Arabů 15 475 1,8 2 2
Pokrok a práce 12 511 1,5 2 2
Zemědělství a rozvoj 9 791 1,1 1 1
Sefardové a orientální komunity 6 994 0,8 0 0
Arabská kandidátka - Střed 4 484 0,5 0 0
Likud - Lidové ekonomické hnutí 3 044 0,4 0 0
Jemenitské sdružení 2 459 0,3 0 0
Synové Jemenu a Náboženské nestranické hnutí - Původní náboženská kandidátka 2 448 0,3 0 0
Kandidátka nových imigrantů 1 188 0,1 0 0
Svaz starších pracujících
Celkem 853 219 100 120 120

Třetí Kneset[editovat | editovat zdroj]

105letý muž volí v Ašdodu

Na rozdíl od druhého Knesetu byl třetí Kneset jedním z nejstabilnějších v izraelských dějinách. Během funkčního období Knesetu se vyměnily pouze dvě vlády a do dnešní doby (2010) se jedná o jediný Kneset, během něhož nedošlo k rozdělování či slučování politických stran. Obdobně jako v prvním a druhém Knesetu byl i ve třetím Knesetu jeho předsedou Josef Šprincak, a to až do své smrti 28. ledna 1959. Ve funkci jej nahradil poslanec za stranu Achdut ha-Avoda Nachum Nir.

Sedmá vláda[editovat | editovat zdroj]

Na začátku třetího Knesetu vytvořil David Ben Gurion 3. listopadu 1955 v pořadí sedmou izraelskou vládu (během předchozích dvou Knesetů bylo celkem šest vlád; dvě v prvním a čtyři ve druhém). Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Národní náboženskou frontou (která se později přejmenovala na Národní náboženskou stranu), Mapam, Progresivní stranou, Achdut ha-Avodou a třemi stranami izraelských Arabů (Demokratickou kandidátkou pro izraelské Araby, Pokrokem a prací a Zemědělství a rozvojem). Vláda měla 16 ministrů. Vláda padla po Ben Gurionově rezignaci dne 31. prosince 1957 kvůli prosakování informací ze zasedání vlády.

Osmá vláda[editovat | editovat zdroj]

Osmou vládu vytvořil Ben Gurion o týden později dne 7. ledna 1958 se stejnými koaličními partnery. Stejný zůstal i počet ministrů. Osmá vláda padla po Ben Gurionově rezignaci ze dne 5. července 1959 poté, co levicové strany hlasovaly proti vládnímu návrhu na prodej zbraní Západnímu Německu a odmítly opustit koalici. Volby do čtvrtého Knesetu pak byly svolány na 3. listopadu 1959.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1955 na anglické Wikipedii.

  1. Původně koalice stran Mirzachi a ha-Po'el ha-Mizrachi, která kandidovala pod názvem Národní náboženská fronta, před změnou názvu na ha-Po'el ha-Mizrachi-Mizrachi a poté během funkčního období Knesetu na název Národní náboženská strana.
  2. Náboženská fronta Tóry si změnila název na Agudat Jisra'el - Po'alej Agudat Jisra'el. Následně se před volbami v roce 1959 vrátila ke svému původnímu názvu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.  
  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno : Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]