Volby do Knesetu 2022

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael

z • d • e

Volby do 25. Knesetu se konaly 1. listopadu 2022 v Izraeli. Výsledky ukázaly, že pravicový blok bývalého premiéra Benjamina Netanjahua získal parlamentní většinu, zatímco levicové a arabské strany ztratily a krajně pravicové strany získaly.[1][2][3] Po parlamentních volbách v roce 2021 byly další volby původně naplánovány nejpozději na 11. listopadu 2025 podle čtyřletého funkčního období stanoveného Základním zákonem: Vláda. Třicátá šestá vláda, vláda národní jednoty vytvořená mezi osmi politickými stranami, měla ve 120členném Knesetu nejtěsnější možnou většinu (61 mandátů). V dubnu 2022 z vládní koalice vystoupila Idit Silman, čímž vládní koalice ztratila většinu.[4][5]

Po několika legislativních porážkách vládní koalice v Knesetu oznámili 20. června 2022 premiér Naftali Bennett a alternující premiér Ja'ir Lapid předložení návrhu zákona o rozpuštění Knesetu,[6][7] který byl schválen 30. června.[8][9] Současně se v souladu s dohodou o rotaci, která byla součástí koaliční smlouvy na rok 2021, stal Lapid premiérem a vykonává funkci dočasného premiéra až do voleb, které se uskuteční 1. listopadu.[9][10]

V kontextu izraelské politické krize 2019–2022 se jednalo o páté parlamentní volby za poslední téměř čtyři roky, neboť od roku 2019 nebyla žádná strana schopna vytvořit stabilní koalici.[11][12] Do těchto voleb se zaregistrovalo 40 politických stran, pouze 10 jich však překonalo 3,25% klauzuli pro získání mandátů.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Izraelská politická krize 2019–2021.

Dlouhé období politické patové situace, které vedlo k volbám, bylo výsledkem čtyř neúspěšných voleb (duben 2019, září 2019, 2020 a 2021). V dubnu a září 2019 nedokázali ani tehdejší premiér Benjamin Netanjahu, ani předseda hlavní opoziční strany Kachol lavan Binjamin Ganc shromáždit 61člennou vládní většinu, což vedlo k novým volbám.[13][14] Ty v březnu 2020 vyústily ve vytvoření vlády národní jednoty mezi Netanjahuem a Gantzem,[15] která se v prosinci rozpadla v důsledku rozpočtového sporu, což vedlo k dalším volbám v březnu 2021.[16][17] Volby v roce 2021 vedly k vytvoření další vlády národní jednoty mezi osmi politickými stranami, přičemž premiérem se stal předseda strany Jamina Naftali Bennett a alternujícím premiérem se stal předseda Ješ atid Ja'ir Lapid.[18][19] Bennett a Lapid se dohodli, že se po dvou letech ve svých funkcích vystřídají, přičemž Lapid se stane premiérem a Bennett alternujícím premiérem.[20]

Po sestavení vlády v červnu 2021 měla vláda v Knesetu 61 křesel (všichni poslanci Knesetu z koaličních stran kromě Amichaje Sikliho z Jaminy).[21][22][23] Dne 6. dubna 2022 vystoupila z koalice poslankyně Knesetu za Jaminu Idit Silman, čímž vládní koalice ztratila v Knesetu většinu.[24] Dne 19. května vystoupila z koalice poslankyně Knesetu za Merec Ghajda Rínáwí Zuabí, která tvrdila, že vláda zaujala tvrdý postoj k izraelsko-palestinským otázkám, a snížila tak počet křesel koalice na menšinu 59 poslanců.[25] O tři dny později se do koalice vrátila,[26] ale 7. června se připojila k opozici při hlasování o návrhu zákona, který by obnovil platnost izraelského práva v osadách na Západním břehu Jordánu, jehož platnost měla vypršet v červenci.[27] Návrh zákona podpořila vláda.[28] Dne 13. června opustil koalici poslanec Knesetu za Jaminu Nir Orbach s odůvodněním, že levicoví členové koalice ji drží jako rukojmí.[29]

Dne 20. června Bennett a Lapid ve společném prohlášení oznámili předložení návrhu zákona o rozpuštění Knesetu a uvedli, že Lapid se po rozpuštění stane prozatímním premiérem.[6] Rozpuštěním Knesetu se automaticky posunulo datum vypršení platnosti nařízení na 90 dní po sestavení příští vlády.[30][31] Návrh zákona o rozpuštění Knesetu prošel prvním čtením 28. června.[32] Třetím čtením prošel 29. června a datum voleb bylo stanoveno na 1. listopadu 2022.[33] Bennett se rozhodl odejít z politiky a neusilovat o znovuzvolení; 29. června rezignoval na funkci předsedy strany Jamina a jeho nástupkyní se stala Ajelet Šakedová.[34]

V souladu s koaliční dohodou vystřídal 30. června Bennetta ve funkci dočasného premiéra Lapid.[35]

Volební systém[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Volby do Knesetu.

Volební klauzule pro volby je 3,25 %.[36] Dvě strany mohou podepsat dohodu o přebytku hlasů, která jim umožní soutěžit o zbylá křesla, jako by kandidovaly společně na jedné listině.

Strany[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam izraelských politických stran.

Veřejné vyjádření zájmu[editovat | editovat zdroj]

Volby představenstva a primárky[editovat | editovat zdroj]

V některých stranách proběhnou před volbami volby představenstva, které určí vedoucí představitele strany. Některé strany budou před celostátními volbami pořádat primární volby, aby určily složení stranické kandidátní listiny.

Balad[editovat | editovat zdroj]

Předseda strany Balad Sámí Abú Šeháde získal další funkční období v čele strany v hlasování členů strany 6. srpna 2022.[45]

Chadaš[editovat | editovat zdroj]

Chadaš uspořádá stranické primárky 13. srpna.[46]

Strana práce[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. července 2022 se konaly primární volby představenstva Strany práce, v nichž předsedkyně strany Merav Micha'eli porazila generálního tajemníka strany Erana Chermoniho.[47]

Stranické primárky se budou konat 9. srpna.[46]

Likud[editovat | editovat zdroj]

Benjamin Netanjahu nečelil vyzyvateli v boji o vedení strany.[48] Bývalý ministr zdravotnictví a předseda Knesetu, poslanec Knesetu za Likud Juli-Joel Edelstein původně prohlásil, že hodlá Netanjahua v roce 2021 vyzvat, ale koncem června 2022 oznámil, že tak neučiní.[48][49] Netanjahu čelil vnitrostranické výzvě ve vedení naposledy v roce 2019, kdy s velkým náskokem porazil Gid'ona Sa'ara (Sa'ar poté v roce 2020 opustil Likud a založil vlastní stranu).[49] Plánované primárky ve vedení strany byly 19. července 2022 zrušeny, protože se o ně kromě Netanjahua nikdo neucházel.[50]

Likud je jednou z několika izraelských stran, které umožňují svým členům určovat část stranické kandidátní listiny.[48] Kandidátní listina Likudu se skládá z kandidátů vybraných čtyřmi způsoby: celostátními primárními volbami, regionálními zástupci (vybíranými z 10 regionů), místy vyhrazenými pro menšiny a místy obsazenými vůdcem strany (Netanjahuem).[51] Primárky se budou konat 10. srpna.[46] Mezi uchazeči jsou Netanjahuův ekonomický poradce Avi Šimchon,[52] bývalý krajně pravicový poslanec Knesetu Moše Feiglin a bývalý poslanec Knesetu Ajúb Kará.[53] Výbor strany přesunul místo pro menšiny na nízkou pozici na stranickém seznamu (č. 44), takže je nepravděpodobné, že by kandidát vybraný na toto místo byl zvolen.[51] Tento krok rozzlobil Drúzy, včetně poslance Knesetu za Likud Fatína Muly, který v současné době obsazuje místo pro menšiny.[51]

Merec[editovat | editovat zdroj]

Ja'ir Golan 6. července 2022 oznámil, že bude kandidovat v primárkách do představenstva Merecu a vyzve současného předsedu Nicana Horowitze.[54] Horowitz 12. července oznámil, že ve volbách do představenstva nebude kandidovat.[55] Volební výbor strany zvolil 23. srpen jako datum stranických primárek a primárek představenstva.[56] Bývalá předsedkyně strany Zahava Gal-On oznámila 19. července, že bude rovněž kandidovat.[57]

Tkuma[editovat | editovat zdroj]

Tkuma uspořádá své primárky digitálně 23. srpna 2022.[58] Uzávěrka kandidátů je 2. srpna.[59]

Ta'al[editovat | editovat zdroj]

Ta'al uspořádá stranické primárky 27. srpna.[43]

Sjednocená arabská kandidátka[editovat | editovat zdroj]

Mansúr Abbás byl 6. srpna 2022 schválen na další funkční období jako předseda strany Sjednocená arabská kandidátka.[60]

Složení Knesetu před volbami[editovat | editovat zdroj]

V následující tabulce jsou uvedeny parlamentní frakce zastoupené ve 24. Knesetu.

Název Ideologie Symbol Hlavní voliči Předseda Výsledky 2021 V době rozpuštění
Hlay

(%)

Křesla
Likud národní liberalismus מחל – Benjamin Netanjahu 24,19 %
30/120
29/120
Ješ atid liberalismus פה – Ja'ir Lapid 13,93 %
17/120
17/120
Šas náboženský konzervatismus שס sefardští Židé a charedim Mizrachim Arje Deri 7,17 %
9/120
9/120
Kachol lavan sociální liberalismus כן – Binjamin Ganc 6,63 %
8/120
8/120
Jamina národní konzervatismus ב – Ajelet Šakedová 6,21 %
7/120
6/120
Strana práce sociální demokracie אמת – Merav Micha'eli 6,09 %
7/120
7/120
Sjednocený judaismus Tóry náboženský konzervatismus ג charedim Aškenázové Moše Gafni 5,63 %
7/120
7/120
Jisra'el bejtenu nacionalismus
sekularismus 		ל rusky mluvící Avigdor Lieberman 5,63 %
7/120
7/120
Tkuma náboženský sionismus ט izraelští osadníci, moderní ortodoxní a Chardal Židé Becal'el Smotrič 5,12 %
5/120
6/120
Ocma jehudit kahanismus – Itamar Ben Gvir
1/120
1/120
Sjednocená kandidátka catch-all party
zájmy menšin 		ודעם izraelští Arabové Ajman Ode 4,82 %
6/120
6/120
Nová naděje národní liberalismus ת – Gid'on Sa'ar 4,74 %
6/120
6/120
Merec sociální demokracie מרצ – Nican Horowitz 4,59 %
6/120
6/120
Sjednocená arabská kandidátka islámská demokracie עם Izraelští arabští sunnitští muslimové, negevští Beduíni Mansúr Abbás 3,79 %
4/120
4/120
nestraník – – Amichaj Sikli N/A
1/120

Poslanci odcházející z politiky[editovat | editovat zdroj]

V následující tabulce jsou uvedeni všichni poslanci Knesetu, kteří nebudou znovu kandidovat.[pozn. 1]

Strana Politik Rok prvního zvolení
Likud Juval Steinitz[61] 1999[62][pozn. 2]
Merec Ísaví Farídž[61] 2021
Ghajda Rínáwí Zuabí[63] 2021
Tamar Zandberg[64] 2013
Nová naděje Benny Begin[65] 2021
Sjednocená arabská kandidátka Mazín Ghnaím[66] 2013
Jamina Naftali Bennett[67] září 2019

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Výsledky voleb byly zveřejněny 9. listopadu. Zvítězil pravicový Likud s 23,41 % hlasů. Likudem vedený blok pravicových a náboženských stran má ve 120členném Knesetu většinu 64 hlasů a může tak ukončit čtyři roky trvající období nestability.[68]. Do Knesetu by se měly dostat také dvě arabské strany (Ra'am a Chadaš–Ta'al) a levicová Strana práce, nikoli však Merec a Balad.

250 000
500 000
750 000
1 000 000
1 250 000
1 500 000
10
20
30
40
  •   Počet hlasů
  •   Počet mandátů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Tento oddíl zahrnuje osoby zvolené do Knesetu, které odstoupily podle norského zákona. Jsou seřazeny podle stran a podle roku, kdy začalo jejich po sobě jdoucí funkční období poslance Knesetu (včetně odstoupení podle norského zákona).
  2. ↑ V roce 1999 se konaly volby do Knesetu, ale Steinitz se ujal úřadu o několik měsíců později poté, co Benjamin Netanjahu odstoupil z Knesetu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2022 Israeli legislative election na anglické Wikipedii.

  1. ↑ RAVID, Barak. The rise of Israel's extreme right. Axios [online]. 2022-11-02 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Israel Election Final Results: Netanyahu, Jewish Far Right Win Power, Fiasco for Left. Ha'arec [online]. 2022-11-03 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  3. ↑ KINGSLEY, Patrick. Lapid Concedes in Israel, Paving Way for Netanyahu’s Return to Power. The New York Times [online]. 2022-11-03 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ ZION, Ilan Ben. Israel government loses majority as religious lawmaker quits [online]. Associated Press, 2022-04-06 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ Izraelská vláda před pádem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-04-10 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b KELLER-LYNN, Carrie. Bennett announces coalition’s demise, new elections: ‘We did our utmost to continue’. The Times of Israel [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Izraelský premiér Bennett se překvapivě dohodl na rozpuštění Knesetu. Do nových voleb povede vládu Lapid [online]. Česká televize, 2022-06-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  8. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. Knesset disbands, sets elections for November 1; Lapid to become PM at midnight. The Times of Israel [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Izraelský parlament odhlasoval zákon o svém rozpuštění, dočasným premiérem bude Lapid [online]. Česká televize, 2022-06-30 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  10. ↑ GOLDENBERG, Tia. Israel’s caretaker PM Lapid holds first Cabinet meeting [online]. Associated Press, 2022-07-03 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  11. ↑ SAGALYN, Dan. Israel holds fifth election in four years as Netanyahu attempts to regain power [online]. 2022-10-31 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  12. ↑ ALSAAFIN, Linah. Israel election updates: Netanyahu set for comeback – Exit polls [online]. Al-Džazíra, 2022-11-01 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ בחירות 2019 - אפריל [online]. Izraelský demokratický institut [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  14. ↑ בחירות 2019 - ספטמבר [online]. Izraelský demokratický institut [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  15. ↑ בחירות 2020 [online]. Izraelský demokratický institut [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  16. ↑ WOOTLIFF, Raoul. Israel calls 4th election in 2 years as Netanyahu-Gantz coalition collapses. The Times of Israel [online]. 2020-12-23 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  17. ↑ בחירות 2021 [online]. Izraelský demokratický institut [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  18. ↑ על חודו של קול: ממשלת בנט-לפיד אושרה בכנסת. Ynet [online]. 2021-06-13 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  19. ↑ ממשלת השינוי הורכבה: כל מפלגות הקואליציה חתמו על ההסכמים. Ha'arec [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  20. ↑ Lapid says he made offer to Bennett to be PM first in rotation. The Times of Israel [online]. 2021-04-05 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ נוסחת עמיחי שיקלי: כך יראו יחסים העבודה עם הקואליציה. www.srugim.co.il [online]. 2021-06-29 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  22. ↑ Lapid finalizes coalition deals with all parties in incoming ‘change government’. The Times of Israel [online]. 2021-06-11 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ קואליציה של 60 כל ח"כ הופך למלך. Jisra'el ha-jom [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  24. ↑ RAVID, Barak. Israeli government on brink of collapse after key lawmaker quits coalition [online]. Axios, 2022-04-06 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  25. ↑ KELLER-LYNN, Carrie; BOXERMAN, Aaron. Meretz MK Rinawie Zoabi quits coalition, putting it in minority. The Times of Israel [online]. 2022-05-19 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  26. ↑ HOFFMAN, Gil. Political crisis over, Rinawie Zoabi returns to government. The Jerusalem Post [online]. 2022-05-22 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  27. ↑ סער יגיש את חוק יו"ש לממשלה; גורמים בקואליציה: "לא יעלה במליאה השבוע". Ma'ariv [online]. 2022-06-11 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  28. ↑ תקנות יו"ש אושרו בממשלה פה אחד; סער: "חיוני שיועברו כדי למנוע תוהו ובוהו". Ma'ariv [online]. 2022-06-12 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  29. ↑ Yamina MK Nir Orbach quits coalition; PM admits it could collapse ‘in a week or two’. The Times of Israel [online]. 2022-06-13 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  30. ↑ בגלל תקנות יו"ש: הסיבה לפיזור הכנסת. www.srugim.co.il [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  31. ↑ HOFFMAN, Gil. Israel heading to elections, Knesset to disband, Lapid to become prime minister. The Jerusalem Post [online]. 2022-06-20 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  32. ↑ BARUCH, Hezki. Bill dissolving the Knesset passes first reading. Aruc ševa [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  33. ↑ AZULAI, Moran. הכנסת פוזרה סופית: בחירות ב-1 בנובמבר, לפיד יהפוך בחצות לרה"מ ה-14. Ynet [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  34. ↑ SHARON, Jeremy. Bennett announces he won’t run in next elections, hands Yamina leadership to Shaked. The Times of Israel [online]. 2022-06-29 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  35. ↑ SPIRO, Amy. Yair Lapid takes over as Israel’s 14th prime minister. The Times of Israel [online]. 2022-07-01 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  36. ↑ HARKOV, Lahav. With Bader-Ofer method, not every ballot counts. The Jerusalem Post [online]. 2015-03-16 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  37. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. Pro-marijuana party in blunt message: ‘Yes, we’ll run’. The Times of Israel [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  38. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. Promising to pursue Netanyahu, libertarian rebel MK Avidar announces own party. The Times of Israel [online]. 2022-08-02 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  39. ↑ BREUER, Eliav. Israel Elections: Shaked, Hendel announce joint run as 'Zionist Spirit'. The Jerusalem Post [online]. 2022-07-28 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  40. ↑ AZULAI, Moran; KARNI, Yuval. In political partnership, Gantz and Sa'ar aim for unity government. Ynet [online]. 2022-07-10 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  41. ↑ BREUER, Eliav. Smotrich, Ben-Gvir close to merger agreement. The Jerusalem Post [online]. 2022-08-02 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  42. ↑ BARUCH, Hezki. As revealed on INN: Yossi Brodny elected to head Jewish Home Party. Aruc ševa [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  43. ↑ a b HALEVI, Dalit. Tibi's party to remain part of Joint List. Aruc ševa [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  44. ↑ MARGIT, Maya. New Israeli party focused on the high cost of living hopes to win youth vote in November. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  45. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. MK Sami Abu Shehadeh retains role as Balad faction leader. The Times of Israel [online]. 2022-08-06 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  46. ↑ a b c BREUER, Eliav. Labor and Likud primaries may be postponed over security concerns. The Jerusalem Post [online]. 2022-08-07 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  47. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. Michaeli clinches second elected term as Labor leader, a first in party’s history. The Times of Israel [online]. 2022-07-18 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  48. ↑ a b c As Likud primaries near, final date and procedures still in the air. The Times of Israel [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  49. ↑ a b Edelstein, who said Netanyahu can’t win, abandons Likud leadership challenge. The Times of Israel [online]. 2022-06-30 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  50. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. Unchallenged Netanyahu cements Likud chairmanship; leadership primary formally nixed. The Times of Israel [online]. 2022-07-19 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  51. ↑ a b c BREUER, Eliav. Druze rage at Likud moves minority slot to #44 on list. The Jerusalem Post [online]. 2022-07-11 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  52. ↑ Netanyahu’s economic adviser to run in Likud primaries. The Times of Israel [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  53. ↑ Far-right ex-MK Feiglin dips feet back into Likud after failed solo Knesset run. The Times of Israel [online]. 2022-07-03 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  54. ↑ Meretz leadership in play as Golan enters race against Horowitz. The Times of Israel [online]. 2022-07-06 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  55. ↑ BREUER, Eliav. Nitzan Horowitz to step down as Meretz head. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  56. ↑ Meretz primaries set for August 23. Aruc ševa [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  57. ↑ BREUER, Eliav. Zehava Galon announces candidacy for Meretz primaries. The JErusalem Post [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  58. ↑ Religious Zionism party to hold digitalized primaries on August 23. Aruc ševa [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  59. ↑ KELLER-LYNN, Carrie. ‘We have no home’: Undecided former Yamina voters wait for least worst option. The Times of Israel [online]. 2022-07-29 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  60. ↑ Mansour Abbas secures another term leading Ra’am. The Times of Israel [online]. 2022-08-06 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  61. ↑ a b SPHIGEL, Noa. Two Longtime Israeli Lawmakers Say They're Quitting Politics. Ha'arec [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  62. ↑ שטייניץ פורש מהפוליטיקה: "מגיע לי ולמשפחתי לנשום קצת אוויר נקי". Ynet [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  63. ↑ MKs Ghanaim and Zoabi will not run for the next Knesset - report. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  64. ↑ TOV, Michael Hauser. 'I Decided to Take a Break': Israeli Minister Zandberg Won't Run for Parliament. Ha'arec [online]. 2022-07-15 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  65. ↑ MK Benny Begin, son of first Likud PM, leaves politics. The Times of Israel [online]. 2022-07-28 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  66. ↑ Rebel coalition MK Ghanaim says he won’t run in upcoming Knesset election. The Times of Israel [online]. 2022-06-21 [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  67. ↑ Israel's Knesset Set to Dissolve; Bennett Says He Will Not Seek Reelection. www.voanews.com [online]. Hlas Ameriky [cit. 2022-08-09]. Dostupné online. 
  68. ↑ Volby do 25. knesetu, Ústřední volební komise, citováno 2022-11-09

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Volby v Izraeli
Parlamentní volby
Premiérské volby
Prezidentské volby
Komunální volby
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Volby_do_Knesetu_2022&oldid=23403697“