Karl Carstens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Carl Carstens v roce 1973

Karl Carstens (14. prosince 1914, Brémy30. května 1992, Meckenheim) byl německý politik za CDU, mezi léty 19761979 předseda Spolkového sněmu a 1979 až 1984 prezident Spolkové republiky Německo.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v brémské městské části Schwachhausen jako syn školního rady na obchodní škole. Po složení maturitní zkoušky v roce 1933 na Altes Gymnasium v Brémách, studoval právní vědu a politologii ve Frankfurtu nad Mohanem, Dijonu, Mnichově, KrálovciHamburku, které ukončil v letech 19361939 státnimi zkouškami. V roce 1938 získal titul doktora právní vědy (Dr. iur.) a stal se právním čekatelem při brémském krajském soudu.

Mezi léty 19391945 sloužil u protiletadlového dělostřelectva, naposledy jako poručík. Po druhé světové válce působil jako advokát v Brémách v kanceláři Ahlers & Vogel. Mimo to od června 1945 do roku 1947 pracoval pro starostu a soudního senátora Theodora Spittu a spolupodílel se na vytváření brémské zemské ústavy.[1] V roce 1948 se vydal na postgraduální studia na Yale University v USA, které ukončil o rok později s titulem Master of Laws.

Mezi roky 19491954 byl právním poradcem brémského senátu a zplnomocněncem Brém u Spolkového sněmu. Od roku 1950 přednášel na kolínské univerzitě, kde se také roku 1952 habilitoval. V roce 1954 začal pracovat v diplomatických službách SRN. Do roku 1955 působil jako stálý zástupce SRN při Radě Evropy ve Štrasburku a poté na ministerstvu zahraničních věcí v Bonnu, kde pracoval jako expert pro evropské otázky ve funkci náměstka spolkového ministra. V roce 1958 převzal vedení oddělení West I Europa. V roce 1960 byl jmenován profesorem státního a lidového práva na kolínské univerzitě.

Od července 1960 byl státním sekretářem na ministerstvu zahraničí (do prosince 1966), poté na ministerstvu obrany (prosinec 1966–1968) a Spolkovém kancléřství (1968–1969). Mezi 19701972 vedl Výzkumný ústav německé společnosti pro zahraniční politiku (Forschungsinstitut der Deutschen Gesellschaft für Auswärtige Politik) v Bonnu.

V roce 1972 byl zvolen do Spolkového sněmu ze zemské kandidátky Šlesvicka-Holštýnska. Mezi květnem 1973 a říjnem 1976 byl předsedou parlamentní frakce CDU/CSU a vůdce opozice. Po parlamentních volbách v roce 1976 (zvolen ve volebním okrese Ostholstein) byl k 14. prosinci jmenován předsedou Spolkového sněmu. Poslancem byl až do roku 1979, kdy byl navržen jako kandidát a později zvolen pátým spolkovým prezidentem. Kvůli pokročilému stáří (bylo mu 70 let) se vzdal kandidatury na své druhé období v prezidentském křesle a 30. června 1984 opustil svůj úřad.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Se svou ženou

V roce 1944 se oženil s Veronikou Priorovou, pozdější odbornou lékařku pro interní medicínu. Manželství zůstalo bezdětné. Manželé v roce 1982 založili Nadaci Karla a Veroniky Carstensových (Karl und Veronica Carstens-Stiftung), jejímž cílem je podpora vědy a výzkumu v oblasti přírodní léčby a homeopatie.

Členství v NSDAP[editovat | editovat zdroj]

Mezi léty 1940 až 1945 byl Carstens členem NSDAP. Žádost o přijetí do strany z roku 1937 měl podat jako právní čekatel z podnětu prezidenta krajského soudu a pod pohrůžkou profesní újmy. Avšak od roku 1934 byl členem 5/75 Sturmu SA, polovojenské organizace NSDAP. Na základě jeho příslušnosti k NSDAP se komunistické a socialistické organizace, odbory a některé známé osobnosti – jako např. herečka Hanne Hiob – sešly 23. května 1979 na demonstraci.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Der gutgläubige Erwerb von Pfandrechten an Grundstücksrechten, disertační práce, 1938
  • Grundgedanken der amerikanischen Verfassung und ihre Verwirklichung, habilitační práce, 1952/54
  • Das Recht des Europarates, 1956
  • Politische Führung – Erfahrungen im Dienst der Bundesregierung, 1971
  • Bundestagsreden und Zeitdokumente, Bonn 1977
  • Reden und Interviews, 4 svazky, Bonn 1979–1983
  • Deutsche Gedichte (Hrsg.), 1983
  • Erinnerungen und Erfahrungen, 1993

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Theodor Spitta: Neuanfang aus Trümmern; Tagebuchaufzeichnungen, Hinweise auf Seite 99, 117, 123, 153, 171, 177, 180, 185, 232, 239, 275, 321, 340, 356, 358, 398, 430, 439, 441, 443, 446, 476, 447, 481, 490, 493, 496, 512

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SZATKOWSKI, Tim. Karl Carstens. Eine politische Biographie. Köln-Weimar-Wien : Böhlau-Verlag, 2007. ISBN 978-3-412-20013-8. (německy) 


Kategorie Karl Carstens ve Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Carstens na německé Wikipedii.

Prezident Německa
Předchůdce:
Walter Scheel
19791984
Karl Carstens
Nástupce:
Richard von Weizsäcker