Rudolf Bureš
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tato biografie potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
MUDr. Rudolf Bureš (14. března 1906 Trhové Sviny - 25. února 1980, Praha) byl český politik, lékař a vysokoškolský pedagog.
[editovat] Život
Po absolvování obecné školy začal Rudolf Bureš ve školním roce 1916 – 1917 studovat na českém státním gymnáziu v Českých Budějovicích, kam se rodina po vzniku Československa v roce 1918 přestěhovala. Maturoval v roce 1924 a nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde promoval o šest let později.
Stal se jedním z lékařů českobudějovické veřejné nemocnice. Tamní prostředí pozitivně působilo na jeho víru v potřebu změny režimu, neustále se tam setkával s lidmi z nejnižších sociálních vrstev.
Patřil mezi komunisty – idealisty. Od roku 1936 se Bureš podílel na práci místní odbočky Svazu přátel Sovětského svazu a posléze stanul v čele jeho krajské organizace. Pořádal přednášky a staral se o to, aby českobudějovické kino Kotva čas od času nabídlo divákům sovětský film.
V roce 1931 se oženil s Miladou, rozenou Štoidlovou, pocházející taktéž z Trhových Svinů. Přivedli spolu na svět devět dětí.
Krátce před 2. světovou válkou si Rudolf Bureš otevřel v krajském městě soukromou lékařskou praxi. Jako levicovému politikovi mu zkomplikovala život okupace – ocitl se na seznamu nepohodlných osob, zatčen Němci byl už 15. března 1939. Následoval pobyt v českobudějovické věznici, věznění v Linci, transport do koncentračního tábora Dachau a nakonec do Buchenwaldu. V roce 1940 se mu podařilo uprchnout a vrátit se domů. Na předměstí Českých Budějovic, kde v předtím s rodinou bydlel, se ale pohybovat nemohl. Našel azyl v jihočeském Pištíně, kde se vrátil ke svému původnímu lékařskému povolání. Přitom spolupracoval s protinacistickým odbojem.
Budějovičtí komunisté ustavili v květnu 1945 Revoluční národní výbor, Rudolf Bureš stanul v jeho čele a 9. května 1945 oficiálně přivítal velitele Rudé armády. Když byl 22. května na místo Revolučního národního výboru ustaven Místní národní výbor, stal se Rudolf Bureš opět jejím předsedou, v čele města stál až do komunálních voleb v červnu 1946.
Od osvobození až do roku 1954 zasedal Rudolf Bureš v Národním shromáždění jako poslanec za jižní Čechy, byl členem předsednictva krajského výboru komunistické strany, pracoval v organizaci Národní fronty a měl nezanedbatelný podíl i na únorovém převratu v roce 1948. O rok později byl jmenován generálním ředitelem Státních lázní a zřídel, od roku 1952 přednášel jako profesor sociálního lékařství na lékařské fakultě v Plzni, kde se o dvanáct let později se stal děkanem. Byl činný v psaní odborných publikací (např. Úvod do teorie zdravotnictví, vydaný roku 1960 a přeložený také do polštiny).
Jeho svět se zhroutil v roce 1968. Absolvoval tehdy tříměsíční stáž v Sovětském svazu a setkání se s realitou východního impéria pro něj znamenalo rychlé vystřízlivění. Po svém návratu do Československa vrátil legitimaci komunistické strany, nadále se pak věnoval pedagogické činnosti.
