Jindřich Severa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich Severa
Narození5. dubna 1909
Kopidlno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. listopadu 1980 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípedagog, sochař, malíř, učitel a designér
PříbuzníJiří Černý (zeť)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Severa (5. dubna 1909 Kopidlno9. listopadu 1980 Praha) byl český sochař, medailér, malíř a pedagog Fakulty architektury ČVUT a uměleckoprůmyslový výtvarník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v kantorské rodině, po matce italského původu. Studoval na Fakultě architektury ČVUT, Filozofické fakultě Karlovy univerzity a rovněž na Akademii výtvarných umění v Praze jako žák profesora Otakara Španiela. Na začátku 2. světové války učil na reálce v Praze na Vyšehradě. Jeho žáky tam byli například pozdější sklář René Roubíček nebo Adolf Born. Během okupace se zapojil i do ilegálního odboje (podle svého vlastního písemného prohlášení byl členem skupin „V boj“ a Trávnice“). Od roku 1945 až do penze vyučoval kreslení a modelování na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde se také habilitoval. Levicová orientace a zájem o politiku ho přivedly do KSČ, angažoval se v soutěžích na zakázky socialistického realismu a ve Svazu československých výtvarných umělců. Začátkem 50. let 20. století se přestěhoval do Řevnic, kde ho postihla rodinná tragédie: při vlakovém neštěstí zahynul jeho pětiletý syn. Severa byl všestranný polyhistor, četl, sbíral knihy mnoha oborů, psal eseje.

Nedatovaný portrét Jindřicha Severy jako sochaře namaloval malíř J. J. Kamenický; byl vydražen na internetové aukci v listopadu 2017.

Jeho dcera Jitka se v roce 1976 vdala za hudebního publicistu Jiřího Černého.[2]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Zajímalo ho spojení architektury a sochařství. Bylo tématem několika jeho studií. Maloval většinou krajinu. Jeho dílo nebylo rozsáhlé, spíše různorodé. Po povodni ateliéru v Řevnicích z jeho sochařských modelů a skic zbylo poměrně málo.

Busta Josefa Božka od Jindřicha Severy (patinovaná sádra, 1. pol. 20. stol.)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Reliéfní portrét A. B. Svojsíka na pomníku u Štěchovic, 1946.
  • Jabloň dvojdomá (torza muže a ženy), dřevořezba, 1973, sbírka GhMP
  • Busta Františka Josefa Gerstnera, bronz, mramorový sokl, 1974; ve vestibulu ČVUT
  • Plakety a medaile (např. Jan Perner/Výzkumný ústav železniční 1979)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jindřich Severa : Výběr z životního díla, katalog výstavy; úvodní text: Luboš Hlaváček, Jičín: Okresní galerie, 1980

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jaroslav Riedel, Jiří Černý: Kritik bez konzervatoře. 2006.
  2. RIEDEL, Jaroslav. Kritik bez konzervatoře. 1. vyd. Praha: Galén, 2006. 381 s. ISBN 80-7262-454-7. Kapitola 22, s. 76, 255. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]