Socialistická republika Černá Hora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socialistická republika Černá Hora
Socijalistička Republika Crna Gora
Социјалистичка Република Црна Гора
1943–1992 Svazová republika Jugoslávie 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
13 810 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
615 035
státní útvar
socialistická republika
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Království Černá Hora Království Černá Hora
Nezávislý stát Chorvatsko Nezávislý stát Chorvatsko
Albánské království Albánské království
Nástupnické:
Svazová republika Jugoslávie Svazová republika Jugoslávie

Socialistická republika Černá Hora (zkráceně SR Černá Hora; srbochorvatsky Socijalistička Republika Crna Gora, SR Crna Gora; Социјалистичка Република Црна Гора, СP Црна Гора) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Černá Hora zanikla přijetím nové ústavy 12. října 1992.[1]

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Možná hledáte: Historie Černé Hory.

Druhé zasedání AVNOJe v listopadu 1943 přineslo jasnou formulaci obnovení Jugoslávie na federálním principu, přičemž z dikce usnesení lze vyvodit, že jednou z republik budoucí federace bude také Černá Hora, která byla v dobách meziválečného království do značné míry opomíjena, což se projevovalo i v názvu státu do roku 1929.

Období AVNOJské Jugoslávie se neslo ve znamení investic do Černé Hory, což umožňovalo průmyslový růst a růst životní úrovně. Z Fondu federace pro pomoc například SR Černá Hora čerpala hned po Kosovu nejvíce prostředků.[2]

Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974.

V lednu 1989 po sérii demonstrací opustila své funkce většina představitelů strany a státu, aby na jejich místa mohli nastoupit přívrženci Miloševićovy politiky.[1] V březnu 1992 se Černohorci v referendu vyjádřili pro setrvání v jugoslávské federaci.[3] 23. dubna 1992 schválil černohorský parlament ústavu nové - třetí - Jugoslávie, která vstoupila v život 27. dubna 1992.[1]

Konec socialistické Černé Hory přinesla nová ústava z 12. října 1992, která mimo jiné prohlásila za hlavní město republiky Cetinji.[1]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Černé Hory, který zvítězil ještě i ve volbách v roce 1990.[4]

V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo Černé Hory.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25-37. ISSN 0037-6922.  
  2. DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha : Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 63. (čeština) 
  3. Centar za monitoring. Referendum 1992 [online]. c2004, [cit. 2009-08-22]. Dostupné online. (černohorsky) 
  4. Centar za monitoring. Parlamentarni izbori 1990 [online]. c2004, [cit. 2009-08-22]. Dostupné online. (černohorsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]