Dobrica Ćosić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dobrica Ćosić
Добрица Ћосић
Добрица Ћосић (Dobrica Chosich), firct President of Federal Republic of Yugoslavia.jpg
1. prezident Federativní republiky Jugoslávie
Ve funkci:
15. června 1992 – 1. června 1993
Nástupce Zoran Lilić

Narození 29. prosince 1921

Velika Drenova, Království SHS

Úmrtí 18. května 2014 (92 let)
Bělehrad, Srbsko
Národnost Srbové
Ocenění Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq12755887, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq944048, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq795752, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq12755901, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq3438689, Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq12755902 a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitq944048
Commons Kategorie Dobrica Ćosić

Dobrica Ćosić (29. prosince 1921[1]18. května 2014) byl srbský spisovatel. Byl také prvním prezidentem Svazové republiky Jugoslávie, tedy Srbska a Černé Hory po odtržení Chorvatska a Slovinska a během války v Bosně a Hercegovině, v dobách režimu Slobodana Miloševiće. Vzhledem k jeho politické i literární úloze je stále rozporuplnou osobností; zatímco jeho obdivovatelé ho označují jako "otce moderního národa", odpůrci poukazují na podporu nacionalistickým kruhům.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Politická kariéra Dobrici Ćosiće začala již během druhé světové války. Tehdy sloužil jako politický komisař v Resavském partyzánském oddíle, rovněž byl i členem Svazu komunistické omladiny Jugoslávie. Po ukončení války působil v AGITPROPu, dvanáct let potom zastával funkci svazového poslance v Bělehradské skupštině. Poprvé na sebe upoutal pozornost v okamžiku, kdy se postavil proti odstavení Aleksandra Rankoviće od moci. Rovněž se rozhodl oponovat Titovi a jeho politice. Ćosić vedl mnohé diskuze ohledně postavení národů, jejich vlivu, stejně jako jejich spolupráce (což bylo ve federativní a mnohonárodnostní Jugoslávii dost ožehavé téma).

V polovině 80. let se stával obdiv k Titovi a jeho vizi jednotné mnohonárodnostní Jugoslávii pomalu záležitostí minulosti a vztahy mezi jednotlivými svazovými republikami se komplikovaly. Ćosić zastával tehdy stále se šířící ideu, že je třeba najít nové postavení Srbska v rámci SFRJ, případně posílit to stávající. Rovněž oponoval vzrůstajícím antisrbským tendencím v Kosovu a Vojvodině (poprvé o tom promluvil na sjezdu SKJ v roce 1968) a vyslovil se pro těsnější svazek Srbska s těmito celky. Svůj přístup obhajoval tvrzením, že "srbský národ vyhrává ve válce, ale prohrává v míru". Začal být znepokojován s postavením srbských menšin zvlášť v Kosovu, organizoval různá hnutí, která měla poukázat na porušování práv srbských a černohorských obyvatel v této autonomní provincii. Ke konci 80. let se podepsal pod memorandum SANU, které nacionalistické snahy v Srbsku akcelerovalo. Ćosić také Tita veřejně v tisku kritizoval; mluvil o něm jako o politikovi, který nese vinu za veliké ztráty při bojích na sremské frontě - ale hlavně jako politika, který patří do stalinistické éry, jemuž je demokracie cizí.[2]

V pozdějších letech Ćosić podpořil nové srbské politiky, a to jak v srbské svazové republice, tak i Bosně a Hercegovině. Díky tomu se stal vhodným kandidátem pro významný post. Roku 1992 se tak stal jugoslávským prezidentem.[3]

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Ćosić, jako spisovatel, vstoupil na scénu již roku 1951 románem "Daleko je sunce", (Slunce je daleko) ve kterém popsal své zkušenosti z bojů druhé světové války a pokusil se vykreslit krizi lidskosti ve válečném konfliktu. Obraz nezdolných partyzánů je zde narušen; bojovníci jsou v obklíčení nepřítelem a vykreslováni jako váhající a nejistí přemýšlí, zda bojovat dále, či nikoliv.[1] V pozdějších letech pracoval na dalších románech, kde se dotkl i dějin Srbska, konkrétně 19. století. O tom pojednává například jeho román Koreni (Kořeny), kde se věnuje srbské vesnici z těchto dob[1] a dramatickým proměnám srbské společnosti. V novějších románech se opět zabývá těmito časovými oblastmi, objevuje se ale také i dílo, které je zasazeno do první světové války, a to s názvem "Vreme smrti" (Čas smrti). Tento rozsáhlý historický román, který má čtyři části, se zabývá početnými lidskými osudy i historickými událostmi.[1] V 90. letech se ve svých dílech začal věnovat problematice Kosova.

Za svůj literární přínos dostal Ćosić ocenění časopisu NIN (celkem dvakrát - 1954, 1961).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Pregled književnosti druge polovine XX veka, s. 1192-1194. (srbština) 
  2. DUKIĆ, Slavoljub. Tito je istorijska pojava. Oslobođenje. listopad 1989, s. 22.  
  3. KOVAČEVIĆ, Živorad. Amerika i raspad Jugoslavije. Beograd : Filip Višnjić, 2007. Kapitola Politika SAD u prvim godinama jugoslovenske krize, s. 96. (srbština)