Hvar (ostrov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hvar
Město Stari Grad na ostrově Hvar
Město Stari Grad na ostrově Hvar
Croatia - Hvar.PNG
Lokalizace
Střední Dalmácie
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
• Župa Splitsko-dalmatská
297,37 km²
Sv. Nikola (628 m n. m.)
Počet obyvatel
11 103 (rok 2001)
Hustota zalidnění
38,5 obyv./km²
Největší město

Hvar (italsky Lesina, latinsky Pharia, řecky Pharos) je chorvatský ostrov v Jaderském moři u dalmátského pobřeží. Od západu k východu se rozprostírá v délce 80 km.

Hvar je oddělen od ostrova Brač Hvarským kanálem (Hvarski kanal), od ostrova Vis Visským kanálem, od Korčuly Korčulským kanálem, od ostrova Pelješac kanálem Neretva, zatímco východní cíp ostrova se nachází pouhých 5 km od pevniny.

Největší oblasti ostrova zahrnují:

  • město Hvar (4138 obyvatel (2001)), sídlo prvního veřejného divadla v Evropě, otevřeného roku 1612
  • město Stari Grad, rozprostřené v severní části ostrova (2817 obyvatel (2001)), místo jednoho z prvních lidských osídlení na jaderských ostrovech během Antiky
  • Jelsa je město ve středoseverní části ostrova (3672 obyvatel (2001))
  • Sućuraj je malebné malé město (staré více než 2300 let) na východním okraji ostrova Hvar v Chorvatsku. Cca 400 obyvatel žije z cestovního ruchu a rybolovu. Díky velmi mírnému klimatu a překrásné krajině sem přijíždí mnoho turistů. Město je oficiálním centrem východní části ostrova.

Podél jižního pobřeží ostrova se nachází několik menších ostrůvků, jmenovitě např. Paklenski otoci na západě a ostrov Šćedro na jihu.

Lidé na Hvaru žijí převážně z rybolovu a cestovního ruchu. Ostrov má totiž velmi mírné středomořské podnebí, středomořskou vegetaci a nádherné pláže, jež přitahují turisty.

Hvar je administrativně součástí Splitsko-dalmatské župy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ve 4. století př. n. l. lidé z Faru porazili válečníky z Jasadini a jejich spojence. Vítězství nad mnohem početnějším vojskem je zvěčněno v jednom z nejstarších chorvatských zápisů. Hvarská kultura trvala v období 3500 př. n. l.2500 př. n. l..

Benátští námořníci spatřili ostrov, když se plavili směrem ke kanálu Neretva a byli ohrožováni piráty z ostrova.

Hvar je důležitý pro historii Chorvatska, jelikož byl jedním z center chorvatské literatury v období renesance, s takovými autory, jako Petar Hektorović a Hanibal Lucić.

Ivan Vučetić, muž, který zdokonalil daktyloskopii na sklonku 20. století, pocházel z ostrova Hvar.

Díky jedinečným pobřežním proudům a klimatu je Hvar domovem mnoha vzácných druhů flory a fauny.

Jména ostrova[editovat | editovat zdroj]

Původně znám jako Pharos podle egejského ostrova Paros, ostrov Hvar byl řeckou kolonií. Řecký básník Apollonius Rhodský zmiňoval ve 3. století př. n. l. ostrov pod názvem „Piteyeia“. Toto pojmenování pochází buď z řeckého slova „pitys“ (smrk), nebo z antické ilýrske vesnice Pitve ležící uprostřed ostrova.

Za vlády starověkého Říma (v provincii Dalmácie), byl znám jako Pharia, později Fara. V raném středověku osídlili ostrov Slované a dali mu jméno Hvar, nahrazujíce hlásku „hv“ za staroslovanské „f“, ale ostrov byl stále ovládán římským obyvatelstvem z Dalmácie. Vliv Slovanů však přiměl usedlé Římany ještě jednou název ostrova změnit, tentokrát na jméno Quarra.

Od pozdního 11. století jej Italové nazývali Lesina, což znamenalo „les“ (vychází z tehdejší podoby ostrova), zatímco v Benátské republice měl název Liesena. Italské pojmenování, Lesina, přetrvalo v oficiálním užívání až do 19. století.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu