Pelješac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poloha Pelješacu
Hornatá krajina v okolí vesnice Brijesta

Pelješac je 65 km dlouhý poloostrov v jižním Chorvatsku, druhý největší v zemi. Jméno Pelješac je pravděpodobně odvozeno od jména kopce nad městem Orebić, který se nazývá Pelisac. Pro poloostrov se jedná se o poměrně nové jméno, neboť v průběhu dějin byl označován jinými názvy (Stonski krys, Puncta Stagni, Ponta di Stagno a Sabioncello). Hlavním městem Pelješacu je Ston s mohutnými hradbami postavenými za Dubrovnické republiky, které jsou druhými nejdelšími hradbami v Evropě. Také se zde nachází možná jedna z nejstarších solných tabulí v této části světa.

Obce[editovat | editovat zdroj]

Administrativně je poloostrov rozdělen do obcí:

  • Orebić na západní straně, s 4165 obyvateli
  • Trpanj na severozápadě, 871 obyvatel
  • Janjina ve středu, 593 obyvatel
  • Ston na východě, s 2605 obyvateli
  • Žuljana

Žuljana[editovat | editovat zdroj]

Malá obec a přístav v zátoce stejného jména - Žuljana, leží ve střední části poloostrova Pelješac. Žuljana se nachází okolo 15 km od města Ston. Letovisko v hlubokém zálivu obklopuje okouzlující příroda a bohatá vegetace. Tato část jadranského pobřeží je tvořena velkými a pěknými plážemi. Jsou tvořeny oblázky a pískem a najdete je u průzračně čisté vody a u mělkých břehů. Obyvatelstvo se kromě turistiky živí rybolovem, pěstováním ovoce, oliv a vinařstvím. Místní restaurace nabízejí domácí vína a menu složené z místních specialit.

Předpokládá se, že název místa vznikl ze jména majitele. Nesl jméno Julianus. V okolí se vyskytují nálezy s římským původem. Patronem Žuljany je svatý Martin. 11. listopad je dnem svatého Martina a tradiční ochutnávky vín. V obci stojí barokní kostel svatého Martina, kostel svaté Juliány s renesančními a barokními znaky, malý kostel sv. Roko a kaple sv. Nikola. Okolní zátoky a moře jsou příležitostí k provozování mořského rybolovu, surfování a jachtingu. Žuljana má i vyhovující podmínky pro potápění a potápěči mohou například prozkoumávat vrak německého torpédového člunu "S 57". Žuljana je vhodná i pro pěší výlety. Vyrazit lze na okolní kopce po několika cestách. Vrch Sv. Ivan najdete v nadmořské výšce 469 m a naskytne se vám odtud výhled na pobřeží a na ostrov Mljet, kde je národní park s panenskou přírodou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o Pelješacu jsou známy již z doby antického Řecka. V roce 1333 koupila poloostrov od Srbska Dubrovnická republika. V roce 1806 jej obsadilo francouzské císařství, o dva roky později byl začleněn do Illyrských provinicií. Roku 1815 jej získalo rakouské císařství, od roku 1867 byl součástí předlitavské části monarchie. V letech 1918–1991 byl Pelješac součástí Jugoslávie.

Pelješacký most[editovat | editovat zdroj]

Dodatečné spojení mezi Pelješacem a pevninou má být vytvořeno prostřednictvím Pelješackého mostu. Most fyzicky propojí jižní chorvatskou enklávu okolo Dubrovníku, která je od zbytku státu oddělena úzkým pruhem Bosny a Hercegoviny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pelješac na anglické Wikipedii.